Bublina, nebo substitut měny?
Pokud je ve velkém kupováno něco s vidinou toho, že to později bude se ziskem prodáno, je to klasická spekulační bublina a letadlo. Připomeňme tulipánové cibulky vzácné odrůdy, které začaly být v 17. století v Holandsku velmi ceněny. Předpoklady a široce rozšířená víra v to, že jsou cibulky jedinečným uchovatelem hodnoty a kupní síly se ovšem nenaplnily a bublina vysokých cen splaskla. Když se poptávka po cibulkách vypařila, nastoupil krach cen a vystřízlivění.
Pohled na graf vývoje kurzu bitcoinů naznačuje, že i bitcoin podlehl spekulační mánii a cenové bublině. Byla tu rostoucí popularita po celém světě, ze které se vyklubala spekulační bublina, která se možná zapíše do učebnic investování. Když se všichni budou chtít bitcoinů zbavit, jejich cena půjde strmě dolů. Cena přestane propadat, až se nabídka srovná s poptávkou. Jen když se najde někdo, kdo bude chtít bitcoiny držet a vlastnit, kurz bude růst.
Obrázek 1: Růst a propad kurzu bitcoinu
Zdroj: coindesk.com/price
Prosincové propady roku 2013 jsou vysvětlovány skutečností, že čínské směnárny přestaly přijímat vklady v čínských juanech. Podle některých komentářů jde o důsledek zásahu čínských úřadů, kdy bylo zakázáno nabízet služby spojené s virtuální měnou bitcoin a zaznělo varování před možnými riziky.
REKLAMA
Pověst, která spekulační horečku odstartovala
I když je historie bitcoinu relativně krátká, název virtuální měnové jednotky se dostává do širokého povědomí a média o souvisejících skutečnostech široce informují. Nejenom česká média byla nedávno zahlcena zprávami o nespoutaně rostoucích kurzech tzv. bitcoinů a o tom, že tato virtuální měna láme další rekordy. Zopakujme několik takových komentářů a zpráv:
- „zrodil se bitcoin, digitální měna, která nikdy nezažije inflaci, deflaci, nehorázné polatky za převod, nebo vládní kontrolu,“
- „jak dlouho může trvat, než bitcoin dosáhne kritického množství uživatelů,“
- „zahraniční obchodníky i analytiky v posledních dnech zaujala virtuální měna bitcoin,“
- „bitcoin je na vzestupu, investoři hromadí majetky v této digitání měně, která není vydána centrální bankou.“
Napříč světem také proletěla senzacechtivá zpráva, že IT pracovník omylem vyhodil počítačový disk, ve kterém byl uložen klíč k bitcoinovému bohatství v hodnotě 7,5 milionů bitcoinů. Svých 7500 kusů bitcoinů původně získal v roce 2009 v době, kdy byla jejich hodnota prakticky bezcenná, ale bohužel ztratil klíče pro přístup k tomuto virtuálnímu bohatství.
Deflační měna žádaná rentiéry?
Snem každého rentiéra je mít pěkně tučnou sumičku kapitálu, který bude díky úrokům vydělávat tolik, že získaná renta pokryje pohodlný a spokojený život. Soudobé inflační měny rentiéra snícího o spokojeném rentiérském způsobu života probudily ze snu. Úroky nula, nula nic, kupní síla úspor znehodnocováním měnového kurzu a inflační politikou centrálních emisních bank pomalu ale jistě klesá. Snem rentiéra je komoditní měna, tedy platidlo kryté něčím, co neztrácí na hodnotě – třeba zlatem.
Bitcoiny sice ničím kryté nejsou, ale vzhledem ke slibu a principu, že počet celkem vygenerovaných (emitovaných) bitcoinů bude omezený, nepůjde o měnu inflační. Žádná emisní banka nebude moci „tisknout“ či emitovat další a další měnové jednotky a ředit tak kupní sílu jednotek stávajících.
REKLAMA
Hodnota každé jednotky se při růstu zájmu o používání bitcoinů bude zvyšovat (a naopak). Měna při udržení a nárůstu zájmu bude trvale v deflaci, nejmenší jednotka 0,00000001 bitcoinu. Bitcoiny se při splnění podmínek budou samy o sobě zhodnocovat, aniž by byly investovány.
Pokud se systém uchytí a přežije, potenciální rentiér čas od času odprodá několik bitcoinových zlomků, a protože jsou bitcoiny potenciálně dělitelné na osm desetinných míst, neexistuje tedy žádné praktické omezení pro potřebu úprav a nárůstu hodnoty v deflačním prostředí.
Emise peněz a vypořádání transakcí v síti
„Bitcoin“ – je bitová mince, která je součástí elektronického platebního systému, umožňujícího on-line platby. Ve své podstatě se jedná o řadu nul a jedniček, digitální informaci, řetězec digitálních dat, sloužící jako šifra pro výměnu elektronického kreditu v peer-to-peer síti – mezi počítačem toho, kdo platí, a toho, kdo platbu inkasuje. Není zapotřebí třetí strany, finančního zprostředkovatele, jako je banka, obchod může proběhnout on-line bez účasti někoho, komu by se platily poplatky a provize.
Obrázek 2: Předání bitové mince připojením veřejného klíče příjemce a autorizací privátním klíčem
REKLAMA
Zdroj: Satoshi Nakamoto, Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System
Na počátku zrodu bitcoinu stál kdosi neznámý, někdo, kdo algoritmy pro generování bitcoinů a šifrování elektronických transakcí naprogramoval. Údajný autor bitconové virutální měny vystupuje a systém představuje pod krycím jménem Satoshi Nakamoto. O propagaci měny se stará nadace Bitcoin Foundation, která usiluje o „standardizaci, ochranu a podporu využívání bitcoinových kryktografických peněz ve prospěch uživatelů na celém světě.“ Má to lidem umožnit realizovat transakce za jejich vlastních podmínek. Dary nebo členské příspěvky, které jsou příjmem nadace, jsou přijímány jedině v bitcoinech.
První informace o bitcoinech se začaly šířit v souvislosti s „těžením“ bitových mincí, způsobem přivýdělku, kdy si vlastníci počítačů připojených k síti měli poskytnutím výpočetního výkonu svého počítače přivydělat. Měnové jednotky mají být digitální analogií dolování zlata a stříbra, bitcoiny které existují, musel někdo „vydolovat“. Nové bitcoiny „dolovali“ ti, kdo se zapojili do řešení kryptografických hádanek, jejichž složitost s postupem času díky nastavení algoritmu narůstá. Mechanismus emise bitcoinů má být samoregulační, roste-li výpočetní výkon, podílející se na vytváření bitcoinů, roste i náročnost generování nově emitovaných peněz. Navíc jakmile bude dosažený stanovený limit, další emise bitcoinů již možná nebude.
Platby s využitím bitcoinů, obchodování s bitcoiny a rizika
Peníze jsou převáděny mezi jejich majiteli přímo, bez potřeby použití služeb banky. S využitím síťového připojení je možné vypořádat transakce přímo mezi počítačem platícího a inkasujícího, aniž by bylo zapotřebí využít služeb finančních institucí, které v transakcích tradičně zastávají důvěryhodné třetí strany. Za oficiální peníze lze bitcoiny pořídit v internetových směnárnách nabízejících platformu pro obchodování s bitcoiny v místních měnách.
Vzniklý měnový systém nemá mít žádnou nadřazenou kontrolu, která by měnu regulovala. Právě toto má být jednou ze zmiňovaných výhod, má to být výsledkem volání po odstranění vládního monopolu na emisi peněz a dosažení svobody neomezované ze strany států. Uživatelé virtuálních měn teoreticky mohou dosáhnout nezávislosti na státech a centrálních bankách, realizovat transakce, které nebudou pod kontrolou a dohledem úřadů.
V případě rozšíření skutečného využívání virtuální měny jako platidla je ovšem nutné počítat s tím, že to neunikne pozornosti, ať už s odkazem na daňové úniky, boji s praním špinavých peněz nebo zamezení nelegálním obchodům. Zároveň mohou nastoupit snahy o regulaci, zákazy používání a jiné intervence. Skutečnost, že neexistuje žádná regulace a jakékoli formální záruky, může tu být lukrativní příležitosti pro hackery, tvůrce virů a hráče, kteří se budou chtít nekale obohatit. Anonymita transakcí by mohla být zneužita k páchání trestné činnosti a různým podvodům. Prolomení nebo uzpůsobení algoritmu generování virtuální měny by mohlo znamenat obohacování se na úkor držitelů měny formou skryté inflace. Předpokladem pro udržení kupní síly virtuální měny je dlouhodobě udržitelná funkčnost systému, udržení důvěry a širší akceptace.
Mohly by se virtuální měny stát doplňkem oficiálních měn?
Pokud cena bitcoinu během několika hodin klesla o polovinu, jen stěží lze hovořit o stabilitě kupní síly těchto virtuálních peněz a schopnosti být alternativou k oficiálním měnám. Uchovatel hodnoty to také není, rentiér, který uvěřil a „investoval“, se musí tlouci do hlavy. Poplašné zprávy, útoky, podvody či možná zneužití mohou znamenat rychlý konec a zapovězení této měny. Pokud celý bitcoinový projekt skončí špatně, vzniknou argumenty k tomu, aby byly podobné iniciativy oficiálně zrušeny a zapovězeny.
I přesto nástup virtuálních měn naznačuje možné směry budoucího vývoje měnových systémů. Zda by mohl být systém krypto-měny vhodnou alternativou k soudobým měnám, nelze určit ani předpovídat. Kdo by třeba před dvaceti lety předpovídal, že posílání emailů a elektronická komunikace změní tradiční poštovní kanály? Vymoženosti, jako je elektronické bankovnictví nebo obchodování na burze, také předpovězeny nebyly a jsou realitou. A tak se klidně může stát, že virtuální měny budou doplňkem oficiálních měn a jejich role stoupne.