Blízký východ – oáza klidu pro primární úpisy uprostřed nejistoty?

V roce 2022 celosvětové výnosy z primárních úpisů akcií – IPO dosáhly 174 miliard dolarů, což je pokles o 70 % oproti roku 2021. Tento silný propad je způsoben především 90% poklesem ve Spojených státech, který je důsledkem nejistoty na trhu. Jedinými regiony s rekordním množstvím nových úpisů jsou Blízký východ a Čína. V roce 2022 se 39 % primárních úpisů odehrálo v Číně.

Tento boom je zčásti důsledkem čínsko-americké obchodní války, kvůli které čínské firmy odchází ze zahraničí, především z USA, a upisují své akcie na domácích burzách. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie se v žebříčku nejvyšších výnosů z úpisů nacházejí na 3., respektive 6. místě. Ve většině dalších zemí, které se na tomto žebříčku umístily, jsou za většinu výnosů zodpovědné jedna až dvě firmy. V Německu to je automobilka Porsche a v Jižní Koreji výrobce baterií do elektromobilů. Čím je tedy tato neobvyklá aktivita Blízkého východu způsobena? Důvodů je hned několik.

Vysoké ceny energií a pozitivní růst HDP měly za následek výrazně nižší inflaci než jinde ve světě. Saudská Arábie a SAE také přijaly drastická opatření, aby usnadnily podnikání a emise akcií na vlastních trzích a zrychlily tak růst a diverzifikaci svých ekonomik. Tato opatření byla úspěšná a mají za následek příliv peněz a kvalifikované pracovní síly do těchto zemí. Když všechny tyto faktory dáme dohromady, vytvoří se  velmi konstruktivní prostředí, ve kterém se firmám vyplatí upisovat své akcie na domácích spíš než na větších zahraničních burzách. Atraktivní dividendy, široká nabídka pákových nákupů, nedostatek emisí jinde po světě a relativně stabilní politická situace přilákají zahraniční investory, obzvlášť v době nejisté geopolitické situace v Evropě.

Vysoké výnosy z prodeje ropy také zajistí dostatečné množství dobře situovaných domácích investorů na následný nákup akcií. Tento trend lze vidět na poptávce po nově emitovaných cenných papírech, která výrazně převyšuje nabízené množství. Při úpisu akcií Dubajského orgánu pro vodu a elektřinu (DEWA), který je součástí programu dubajské vlády na privatizaci veřejných orgánů, byly nabízeny akcie v hodnotě 6,1 miliardy dolarů, zatímco poptávka byla 80 miliard dolarů. Poptávka po akciích DEWA byla samozřejmě výjimečná i pro místní trh, ale dobře ilustruje ochotu investorů své peníze investovat na Blízkém východě a diverzifikovat tak své portfolio.

^REKLAMA

Přetrvá tato situace i do budoucna?

Rok 2022 byl pro finanční trhy na Blízkém východě bezesporu dobrý, ale jestli tato situace přetrvá do budoucna, závisí především na cenách ropy, jejichž momentální úroveň hraje Saudské Arábii a jejím sousedům do karet. Dubajská vláda není se svým privatizačním programem ani z půlky hotová a nejspíš využije momentálního příznivého prostředí pro emise dalších akcií, zatím státních společností. Situace je pozitivní nejen v nejbohatším emirátu SAE, ale i v jiných částech Arabského poloostrova. Například v Abu Dhabi je státní producent ropy připraven upsat akcie dalších svých dceřiných společností a v Saudské Arábii připravuje státní producent ropy Saudi Aramco IPO své trading divize.

O pozitivním vývoji vypovídají jednak plány mnoha investičních bank na otevření kanceláří v Dubaji a dalších finančních centrech poloostrova a také nové regulace obchodování a upisování cenných papírů vydávaných místními autoritami. V roce 2019 byla uzavřena dohoda mezi burzou Saudi Tadawul a regulátorem cenných papírů v Abu Dhabi, která umožňuje firmám takzvaný dual listing, tedy možnost upsat své akcie na dvou burzách.

Na druhou stranu by budoucí růst mohly tlumit nové regulace, které zaručují 51% vlastnictví společností v jistých strategických sektorech občany nebo entitami ze spojených Arabských Emirátů. Vzhledem k velikosti těchto společností a sentimentu místních investorů není pravděpodobné, že bude tento limit u některé společnosti v blízké době překročen.

Jeden z mála regionů, který výrazně benefituje z vysokých cen ropy, je Blízký východ. Tuto situaci se teď snaží využít vlády zemí Arabského poloostrova a na plné obrátky rozjíždí své privatizační programy a využívají tak pozitivního sentimentu místních investorů. Přestože střednědobý výhled vypadá zatím pozitivně, je velmi závislý na již zmiňované ceně ropy. Zda bude Blízký východ schopný přetavit tuto situaci na tak nezbytnou diverzifikaci ekonomiky při ústupu od fosilních paliv, se ale ukáže až v příštích dekádách.

Autor: Matouš Rendl, analytik ECONET, redakčně upraveno