CZK/€ 25.120 -0,02%

CZK/$ 24.168 +0,07%

CZK/£ 30.274 -0,62%

CZK/CHF 27.020 +100,00%

Text: Daniel Kuchta

06. 05. 2009

0 komentářů

Bratislavská burza – odsouzena k nezájmu

 


 

Burza cenných papírů Bratislava patří mezi mladší trhy a bohužel dnes můžeme konstatovat, že také nejmenší a nejméně významné. BCPB má novodobou historii, zejména v jejích počátcích, velmi podobnou té české. Začátky jsou spojeny s kuponovou privatizací, po níž zůstalo na trhu množství nelikvidních nebo vytunelovaných společností (už na začátku jich však bylo mnohem méně, než v ČR), což mělo za následek nedůvěru veřejnosti v kapitálový trh, která se projevuje až dodnes. Anarchie na trhu velmi neprospívala rozvíjení kapitálového a neexistence pořádné legislativy v podstatě nahrála těm, kteří byli „šikovnější“. Velmi výstižně pak charakterizuje tehdejší situaci jeden krátký výrok: „Tehdy, v roce 1991, jsme všichni měli možnost postavit se na stejnou startovní čáru. Ale jen někteří věděli, kde je namalována…“

Rozhodnutí o ustanovení BCPB padlo na Slovensku již koncem roku 1990. Oficiální vznik burzy se pak datuje ke dni 15. března 1991 a obchodovat se začalo šestého dubna o dva roky později. Ještě o čtyři dny dříve se začalo obchodovat na Bratislavské opční burze, která vznikla začátkem září 1992 jako první opční burza v postkomunistických zemích. Bohužel, koncem roku 1995 byla její činnost ukončena, protože jí ministerstvo financí neobnovilo licenci na opční obchody.  Je trochu škoda, že na Slovensku není úplně běžné spojování komoditních a akciových burz, jako je to v jiných zemích úplně běžné.

Spíše naopak. Důkazem toho je také fungování RM-Systému. Ten vznikl jako mimoburzovní trh a dlouho jej živilo zejména obchodování s dluhopisy Fondu národního majetku SR, které lidem zůstaly po kuponové privatizaci. V roce 2002 pak došlo k zániku mimoburzovního trhu RM-Systém a vznikla Slovenská burza cenných papírů (SBCP). I když na tak malém a nelikvidním trhu byly dvě burzy zbytečné, strategie zakladatelů byla vcelku rozumná.

RM-S se jako burza neuchytil

Základem byla orientace na zahraniční trhy, jejichž propojení se slovenským kapitálovým trhem by mohlo přinést tolik očekávané oživení trhů. RM-S již dříve prostřednictvím své aplikace Finport umožňoval investorům online přístup na americké akciové trhy (podobnost s českým trhem je až nebezpečná, jen ten konec bude, doufám, v ČR trochu šťastnější). Postupně mělo dojít k propojení burza a Finportu, což by umožnilo 24-hodinové obchodování.

Samotní představitelé SBCP si uvědomovali, že existence dvou burz není na Slovensku dlouhodobě udržitelná a od začátku měli v úmyslu se sloučit s BCPB, bohužel se ale tento záměr nezdařil. A jelikož byly na SBCP obchodovány pouze málo likvidní cenné papíry a nezdařilo se vyjednat možnost obchodovat se státními dluhopisy, které na BCPB dělají většinu objemů, byla její činnost na konci roku 2002 ukončena. Zůstal už jen obchodník s cennými papíry RM-S Market, který je akcionářem BCPB.

REKLAMA

V posledních letech se v oblasti legislativy i transparentnosti kapitálového trhu na Slovensku uskutečnilo několik pozitivních změn. Došlo ke sjednocení dohledu nad finančním trhem, byly novelizovány Zákon o kolektivním investování (změny nastaly v pravidlech pro přijímání podílových listů na kótovaný hlavní a paralelní trh burzy) a Zákon o cenných papírech a investičních službách (zde ale probíhají změny až příliš často), a došlo také ke změně v Burzovních pravidlech. A v neposlední řadě byl novelizován zákon o účetnictví (plnění informační povinnosti). Ještě v roce 2004 zahájil, i když s nemalými problémy, svou činnost Centrální depozitář cenných papírů, který vykonává zúčtování a vyrovnání obchodů, které do té doby vykonávala burza.

Obchoduje se jen s dluhopisy

Od roku 2001 se cenné papíry obchodují na kotovaném hlavním trhu, kotovaném paralelním trhu a volném trhu. Na volném trhu se obchodují cenné papíry, které splňují pouze minimální podmínky pro přijetí na burzu, u kotovaného trhu jsou podmínky přísnější. Nejnáročnější podmínky jsou kladeny na akcie, dluhopisy a podílové fondy přijímané na kotovaný hlavní trh. Na kotovaném trhu představují drtivou většinou dluhopisy, na regulovaném volném trhu jsou zase ve většině akciové tituly.

Obchodování probíhá na elektronické bázi prostřednictvím Elektronického burzovního obchodního systému (EBOS). Obchodování může probíhat ve formě aukčního a kontinuálního režimu, nebo za účasti tvůrců trhu. Ti však zajišťují likviditu pouze v případě dluhopisů, jejichž obchody tvoří většinu likvidity na trhu. Problémem je rovněž fakt, že celkově probíhá většina obchodů prostřednictvím nekurzotvorních, přímých obchodů.

Indexy

Jediným akciovým indexem na burze je index SAX, jenž sdružuje pět likvidních titulů, které jsou obchodovány na kotovaném trhu. Jde o kapitálově vážený index, který zahrnuje i dividendy. Byl založen již v roce 1993, se základní hodnotou 100. 

REKLAMA

Dalšími indexy, počítanými na BCPB jsou dluhopisové indexy. Index SDX má dvě složky, SDXp sleduje dluhopisy společností a bank, index SDXs sleduje státní dluhopisy. Index byl založen v roce 1996 a zahrnuje změny cen dluhopisů a také úrokové změny (alikvotní úrokový výnos a výplaty kuponů). jeho hodnota roste s přibývajícím akumulovaným úrokovým výnosem a roste, nebo klesá s pohybem cen na trhu.

Další skupinu indexů tvoří indexy SDXGroup. Jde o skupinu dvousložkových indexů, kde první složku tvoří cenový index a druhá složky je vývojovým indexem. Indexy jsou rozděleny na veřejný a neveřejný sektor. Veřejný sektor reprezentuje SDXG pro státní dluhopisy, neveřejný sektor pak reprezentují indexy pro podnikové dluhopisy, bankovní dluhopisy a hypoteční záložní listy.

Podobně, jako tomu bylo v Čechách, i na Slovensku docházelo v posledních letech k neustálému zmenšování počtu akciových titulů, které se na burzu dostaly po kupónové privatizaci. Bohužel, na rozdíl od BCPP se odliv titulů, a to nejenom těch nelikvidních, ale také kvalitních, nedaří nahrazovat novými emisemi.

Problémem je nezájem jak ze strany firem, které si nechtějí chodit pro peníze na burzu (a když už, tak jdou raději do zahraničí), tak i ze strany státu, jehož představitele ani nenapadne prodávat alespoň část státních podniků přes burzu. Do ztracena bohužel vyznívají také všechny integrační aktivity s jinými burzami. Prodej burzy se chystal v minulých letech ještě za Dzurindovy vlády, bohužel se nezdařil a současná vláda se k prodeji nechystá. Na nejbližší léta je tedy burza v Bratislavě odsouzena setrvání v současném stavu.

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *