Myšlenka spojit tyto čtyři rychle rostoucí ekonomiky do fiktivního celku se setkala s poměrně velkým zájmem v řadách investorů. Ti samozřejmě velmi dobře slyší na nadprůměrný růst jak samotných ekonomik, tak i akcií, které za několik posledních let posílily i o několik stovek procent. Bohužel, opět se ukázalo, že v době růstu vypadá všechno velmi optimisticky a na zadní vrátka myslí málokdo.
Různé zaměření těchto čtyř ekonomik může vyvolávat dojem, že investice na trzích zemí BRIC investorovi zabezpečí zajímavou diverzifikaci. Skutečnost ale může být trochu jiná, čehož jsme svědky i dnes, kdy právě tolik chválené a obdivované trhy BRIC zaznamenávají největší ztráty.
I když jsou, resp. posledních pár let byly, země BRIC považovány za budoucí ekonomické lídry světa, dnešní situace ukazuje, že tomu tak ještě nějakou dobu nebude. Na jedné straně mohou být Brazílie, Rusko, Indie a Čína nejrychleji rostoucími ekonomikami a motory růstu poptávky a spotřeby. Na druhé straně ale právě globální ekonomika, díky níž BRIC země rostou tak rychlým tempem, ukazuje slabiny tohto umělého seskupení a znamenala propad jak hospodářského růstu, tak i akciových trhů. Země BRIC zkrátka nejsou schopny zaznamenávat nadprůměrných výsledků bez fungujících vyspělých zemí.
Například Rusko očekává v příštím roce v horším případě nulový růst, což asi analytici v minulých letech určitě neočekávali. Nečekaně výrazný propad cen ropy a odliv kapitálu měla na poměrně jednostranně zaměřenou ekonomiku vskutku neblahý dopad. Své na tom hraje i neefektivní podíl státu nebo velký vliv oligarchů hájících své zájmy.
Ostatní země jsou na tom sice podstatně lépe a předpovězený růst je u nich stále vyšší, než je průměr vyspělých zemí, oproti posledním letem však zaznamenají výrazný propad. Jejich růst je z velké části založen na exportu do fungujících západních zemí (zejména u Číny), které mají momentálně velké problémy samy se sebou. Samotnou Čínu pak v dlouhém horizontu ohrožuje v poslední době tolik zmiňovaný nepříznivý demografický vývoj a stárnutí populace. Pro Brazílii a Indii je pak problémem očekávané omezení zahraničních investic, na něž se tyto dvě země v posledních letech mohly spolehnout a na nichž hodně závisí další růst těchto zemí.
REKLAMA
V dlouhodobém měřítku jsou však tyto dvě země považovány za perspektivnější a zajímavější, než je Čína a Rusko. Pro všechny země je pak stálou hrozbou politická nestabilita, a v současné době také jejich následování vyspělých zemí v nalévání vládních peněz do ekonomiky na nastartování ekonomiky. Oslabující měny a nezájem investorů o rizikové dluhopisy rozvíjejících se zemích ale může tato opatření v dnešní krizové situaci poněkud prodražit a výsledný efekt se nakonec vůbec nemusí dostavit.
Krize se tak přelévá i do zemí, které byly považovány dlouhou dobu za budoucí ekonomické lídry, jejichž samotná domácí spotřeba je v dnešní situaci ale nedokáže ochránit před propadem, a z lídrů se stávají loseři.
Vývoj čínského akciového indexu CSI 300 v posledním roce
Zdroj: Bloomberg.com
REKLAMA
Ať už však byly očekávání analytiků a investorů jakákoli, krize na finančních trzích se nevyhnula ani těmto čtyřem zemím. Investoři je ještě stále berou jako rozvíjející se trhy, z nichž investoři stahují prostředky při jakémkoli náznaku problémů na trzích. Diverzifikační efekt zemí BRIC a rozvíjejících se trhů obecně se tak ukázal v tom horším světle. Ruský i činský akciový trh zaznamenaly v průběhu letošního roku mnohem větší propad (několikrát uzavřená ruská burza je toho pěkným důkazem), než tomu bylo v rozvinutých západních zemích a o mnoho lépe na tom nejsou ani Brazílie a Indie. A první dva jmenované trhy nevypadaly velmi optimisticky ani koncem uplynulého roku, kdy opě klesaly ke svým minimům.
Vývoj ruského akciového indexu RTS v posledním roce
Zdroj: Bloomberg.com
Lze očekávat, že akciové trhy se po výprodejích vzpamatují a současné hodnoty mohou být zajímavým lákadlem pro investici, nikde však není psáno, že trhy nemohou klesnout ještě níž. A podobné nárůsty na akciových trích, jakých jsme byli svědky posledních pár let, také nejspíše už nelze očekávat.
Stále je zde ale dostatek zastánců těch teorií, že krize a její tvrdý dopad na země BRIC je spíše spásou a příslibem dalšího rozvoje do budoucna. Příliš rychlý růst byl totiž trnem v oku mnohým ekonomům, kteří již nějakou dobu varovali před přehřátím a nutností zpomalení, a to se konečně dostavilo.
Na druhou stranu ale právě rychlý růst byl tím, co investory na BRIC nejvícve přitahovalo a co bylo také nejlepším prodejním argumentem, bez něhož celá myšlenka BRIC poněkud ztrácí význam a smysl.
