Tabulka ukazuje, jak RO a BG plní v současnosti Maastricht. Rozpočtovou disciplínu a relativně nízkou úroveň dluhu bychom jim mohli závidět. Bulharsko dokonce hospodaří s rozpočtovým přebytkem.
 |
Kliknutím tabulku zvětšíte.
Tady to tudíž problémy nezavání. Data o dlouhodobých sazbách zatím Eurostat nezveřejňuje, ale na základě dostupných zdrojů lze říci, že BG by kriterium pro sazby plnilo, RO nikoliv. Největší problémy se u obou zemí rýsují při inflaci. A jaké jsou oficiální plány?
BG -Bulharsko má již svou měnu vůči euru zafixovanou teď, a to v režimu currency board při kurzu 1,95583 LEV/EUR. Do systému ERM II chce vstoupit krátce po začlenění do EÚ a přijmout euro v roce 2010.
Většinu administrativních úprav cen původně plánovaných pro roky 2007-2008 vláda vykonala už s předstihem. BG má však ve srovnání s EU relativně nízkou cenovou hladinu (36,8% EU25).
Vzhledem k absenci kursovného kanálu (fixní kurz) může očekávané přibližování cenových hladin zkomplikovat plnění inflačního maastrichtského kriteria.
Kdyby se Bulharsku skutečně podařilo přijmou euro v roce 2010, přeběhlo by dle našich předpovědí tři země středoevropského regionu (V4 kromě Slovenska).
RO – Centrální banka přistupuje k otázce vstupu do Eurozóny opatrněji, protože se obává šoků a chce, aby se rumunská ekonomika k ní nejdřív víc přiblížila. Jako realistický termín přijetí eura vidí rok 2012-2014. V režimu ERM II chce zůstat co nejkratší dobu (co znamená, že vstup bude orientovat do období cca 2-2.5 roku před přijetím eura).
Ke zkrocení vysoké inflace pomáhá důslednější inflační cílování a předpokládáme, že časem se bude centrální banka méně obávat i posilování měny (které bude potřebovat ke splnění inflačních cílů).
