Povinná otázka před koncem roku: Jak se bude dařit akciovým investicím v roce 2007?
Hodně lidí očekává, že výkonnost akciových fondů bude přibližně stejná jako je historický průměr. Skutečně dosažené výkonnosti jednotlivých akciových fondů jsou ale úplně jiné než jejich průměr.
Dlouhodobý průměr akciových fondů se uvádí něco přes osm procent.
Ano, to uvádí například dobře zpracovaná statistika o fondech registrovaných v Rakousku. Jenže asi čtyřicet procent těchto fondů dosahovalo horší výkonnosti než osm procent a zhruba stejně tolik jich mělo lepší výkonnost než devět procent. V intervalu těsně kolem průměrné výkonnosti tam skončila jen asi šestina fondů. Přibližně stejný počet vydělal méně než pět procent, nebo naopak více než jedenáct procent ročně.
Při zvažování investice člověk často bere v úvahu právě ty známé průměry. Tak široké rozpětí by mohlo nejednoho investora odradit.
Nemělo by, protože tak široké rozpětí vzniká hlavně v úzce zaměřených fondech. I ten nejhorší globální fond rostl asi o pět procent ročně, ale fondy investující například jen do japonských akcií dosahují i po dvaceti letech ztráty až čtyřiceti procent.
Jestliže budoucí výkonnost nelze správně odhadovat podle historického průměru, jak tedy?
Jedna z metod je Monte Carlo simulace, která nalinkuje několik možných budoucích výsledků, které budou záviset na očekáváné průměrné hodnotě, riziku a náhodně generovaných číslech. Mírně se budou měnit pravděpodobnosti některých výkonností, ale jejich rozpětí bude vždy přibližně stejné a krajní hodnoty budou vždy méně pravděpodobné než ty blíže středu.
Někomu se může zdát, že náhoda nemá s exaktní vědou mnoho společného.
Je to přesně naopak. Čtenáři se ale vědeckými postupy nemusí zatěžovat. Stačí si uvědomit, že budoucnost není jedno konkrétní číslo a zároveň, že nejistota má své meze. Přeceňování jakkoli dlouhodobého průměru a současně upřednostňování úzce zaměřených investic může vést k nenávratným chybám.
REKLAMA
Reflex č. 51/2006
