Byl brexit chyba? Naznačují to průzkumy i ekonomika

Tři roky po vystoupení Velké Británie se postoj k hodnocení tohoto kontroverzního kroku začíná měnit. Můžou za to samozřejmě peníze. Většina velkých ekonomik začíná vyhlížet světlejší budoucnost, ale britské hospodářství je na chvostu. Jako jediná ekonomika z G7 má v letošním roce poklesnout. Navíc má ještě tři roky trvat, než se vůbec dostane na předpandemickou úroveň. Do toho energetická krize, rostoucí životní náklady a stávky téměř na denním pořádku.

Ironické je, že dvě věci, které proponenti brexitu v kampani zdůrazňovali, byly právě levné potraviny a větší množství peněz do zdravotnictví. Obojí evidentně ani tři roky po „osvobození“ nepřišlo. Naopak, ceny potravin v obchodech rostou a zdravotní systém  nemá daleko k pokraji kolapsu.

„Od odchodu Spojeného království z EU uplynuly teprve tři roky a brexit je již v intenzivní péči. Dopad je mnohem horší než pomalé propíchnutí kola, které mnozí předpovídali. Spíše se podobá prasklé pneumatice, která vážně znehybňuje národní hospodářství. Je tedy stále pravděpodobnější, že bude nutná dramatická změna kurzu, jakmile dojde ke změně vlády – možná i dříve,“ uvedl bývalý ministr dopravy z Blairovy vlády a komentátor Andrew Adonis, podle kterého jsou důsledky brexitu velmi hmatatelné – od ztrát v mezinárodním obchodě po znevýhodnění ostrovního automobilového průmyslu.

Brexitové prozření?

V této situaci se množí průzkumy, které potvrzují, že společnost si už není zas tak jistá, zda byl brexit skutečně tím nejlepším rozhodnutím. Velmi rezolutně o tom vypovídá šetření portálu UnHerd, který sledoval aktuální postoje v jednotlivých poslaneckých obvodech. Ve všech – až na pouhé tři (všechny v Lincolnshire na západě Anglie) – prý převažuje skupina, která tvrdí, že opustit EU byla chyba. Celostátně pak s tímto tvrzením rozhodně souhlasí 37 procent lidí, spíše souhlasí 17 procent, 9 procent pak spíše nesouhlasí a na silné stoupence brexitu pak zbývá 19 procent. Pokud by se hlasovalo dnes, mohlo by to být zajímavé…

Jenže jaké má politické vedení země možnosti? Nabízel by se opětovný vstup do jednotného trhu, což je ale řešení politicky velmi kontroverzní. To je vidět i při řešení severoirské otázky, kde je hledání kompromisu velmi těžké. Alespoň částečný návrat do Evropy v programu nemá ani jedna z hlavních stran, dokonce ani opoziční labouristé. Vládnoucí konzervativci se spíše připravují na možnou recesi a navrhují daňové změny vedoucí k utahování opasků. Nicméně, například zmíněný Adonis považuje tento vývoj v budoucnu za nevyhnutelný.