ČBA: Konsolidace českého bankovního trhu nabírá obrátky

Kromě toho, do konce roku skončí retailová část ING Bank. Zhruba 375 tisíc klientů, kteří u ní mají peníze na spořicích účtech nebo v podílových fondech, teď řeší nebo bude řešit, kam je přesune. Jednou z možností může být Raiffeisenbank, s níž pro ně ING vyjednala výhodnější podmínky než pro jiné klienty.

Mezitím se chystá plán PPF spojit část byznysu skupiny (Air Bank, český a slovenský Home Credit a společnost Benxy) s MONETOU Money Bank. Měl by tak vzniknout bankovní kolos se 2,5 miliónu klientů, který by se podle tohoto parametru zařadil za Českou spořitelnu a ČSOB. Akcionáři Monety o navržené transakci budou hlasovat na valné hromadě v červnu. Ač nelze stoprocentně tvrdit, že plán vyjde – předchozí snaha o spojení před necelými třemi roky skončila neúspěchem a někteří akcionáři stále považují navržené podmínky za nevýhodné – jde o další doklad, že na českém bankovním trhu dochází ke konsolidaci.

Proč dochází ke konsolidacím právě v této době?

Odchod některých bank z trhu už několik let analytici předpovídali. Ostatně, i z bankovního světa prosakovaly zprávy, že některé banky jsou na prodej a jednání z řad tuzemských hráčů vázne jen na ceně. Proč tedy v několika uplynulých měsících došlo k dohodám?

Podle Vladimíra Staňury, poradce České bankovní asociace, jsou k tomu obecně tři hlavní důvody. Banky se tím snaží získat větší počet klientů, a tím pádem i větší podíl na trhu. To jim umožní dosáhnout takzvané úspory z rozsahu, tedy snížit náklady na svůj provoz. Což za situace, kdy stoupají nároky na investice do digitalizace, na zabezpečení systému a zajištění různých regulatorních nařízení, je pro ně stále obtížnější. A třetím důvodem je možnost získat novou službu nebo produkt, který bance chybí v nabídce. „Současná konsolidace, které jsme v Česku nyní svědky, souvisí s těmi prvními dvěma důvody. Je to přirozený proces,“ tvrdí Vladimír Staňura.

^REKLAMA

Z pohledu odcházejících bank jde o racionální úvahu. V prostředí stále silnější konkurence a nízkých sazeb můžou dlouhodobě svůj obchodní model stěží udržet. Ten byl postavený především na účtech zdarma a na vyšších úrocích na vkladech.

V posledních letech jsou však účty bez poplatků dostupné prakticky ve všech bankách a úroky ze spoření jsou neatraktivní napříč celým trhem. Více vytěžit z úvěrování, které je hlavním byznysem bank, se v silné konkurenci menším hráčům také výrazněji nepodařilo. Některé z nich, jako například ING Bank, půjčky nebo hypotéky ani nerozjely.  Podle Vladimíra Staňury ING Bank dospěla k názoru, že na malém českém trhu nemůže rychle dosáhnout potřebné velikosti. „Ostatně, všechny malé hráče zatěžují náklady na kapitál a dlouhodobě se vypořádávají i s rostoucími náklady na regulaci, což pandemie koronaviru ještě prohloubila,“ říká Vladimír Staňura.

Konsolidace je podpořena i situací středních bank. Pro ně bylo v posledních letech stále obtížnější rychleji nabírat klienty a zvětšovat se tak na odpovídající úroveň, která by jim mohla udržet zisk očekávaný jejich akcionáři. Šéfové středních bank to už delší dobu v rozhovorech nijak neskrývali.

Ke snížení konkurence nedojde

Nemalá část klientů teď samozřejmě řeší, zda odchod několika bank povede ke snížení konkurence, a tím pádem i ke zhoršení bankovních služeb. V Česku, které má přes 10 miliónů obyvatel, působí podle statistiky ČNB v současné době 47 bank. Zhruba před deset lety to bylo 43 bank. Jejich počet se zvyšoval s nástupem Air Bank, Equa bank či už zaniklé Zuno. Před časem se z trhu stáhla i Axa Bank a činnost své retailové části zde ukončila Citibank.

^REKLAMA

Pokud bychom vzali v úvahu jen banky, které nabízejí bankovní služby běžným klientům, je jich nyní kolem patnácti. Obavy ze snížení konkurence nejsou proto podle Vladimíra Staňury na místě. „Bude to spíš naopak. Z Monety a Raiffeisenbank se stanou další velcí hráči, kteří budou dosavadním třem největším velkým bankám šlapat na paty, což je pro všechny klienty jen dobře,“ řekl Vladimír Staňura. Podle něj by při zvládnutí akvizice služby banka měla zlevnit a může začít nabízet i osvědčené produkty přebírané banky. Takový vývoj dříve či později nemůže zůstat bez reakce konkurentů. I z toho by klienti mohli těžit.

Měřit kvalitu služeb a konkurenci jen počtem bank, které na trhu působí, je navíc dost obtížné. Například v Nizozemsku, které jistě patří mezi vyspělé trhy, působí méně bank než u nás. V Rakousku nebo v Německu je naopak počet retailových bank řádově větší než v Česku. Většinou jde však o malé družstevní záložny nebo takzvané volksbanky, které jsou nebo brzy budou také předmětem konsolidace trhu.

„Myslím, že vzhledem k velikosti českého trhu bude počet bank po chystaných fúzích tak akorát,“ tvrdí Vladimír Staňura.  Češi už také mohou využívat některé služby od různých fintechových firem jako je Twisto, nebo od Revolut, který už získal evropskou bankovní licenci.

Plánované změny nemusí být poslední

Chystané změny na bankovní mapě v Česku tím nemusí končit. Už delší dobu se mluví o plánu Sberbank stáhnout se z evropského trhu, včetně Česka. Spekuluje se také o Expobank. Naopak kolem dalších menších bank se zvěsti o stažení z trhu zatím příliš neobjevují.

^REKLAMA

„Nemyslím si, že by malé banky z trhu měly zmizet. Někdejší nové malé banky už docela slušně vyrostly. Označovat třeba Fio banku jako malou, když má kolem jednoho milionu klientů, už ani nejde. Myslím, že malé banky mají šanci dál růst, nebo se z nich můžou stát specialisté například na investice,“ říká Vladimír Staňura. Zvláště menší banky zaměřené na retail však podle něj budou pod větším tlakem nabrat potřebný počet klientů, aby prosperovaly.

Na místě je spíš otázka kvality služeb pro klienty kupujících bank. Každá akvizice znamená propojení systémů, firemních kultur a obrovské nasazení, jak tento úkol hladce zvládnout. Tím jde samozřejmě většina ostatních projektů po určitou dobu stranou. Vladimír Staňura také připouští, že krátkodobě akvizice může přinést určité zhoršení služeb klientům. Například kvůli odstávkám internetového bankovnictví nebo call centra.

Dočasně se může zavřít i některá z poboček, protože bude nutné udělat rebranding a úpravu vnitřních prostor podle potřeb nového vlastníka. Příliš zbrzdit další rozvoj služeb si ale žádná z bank dovolit nemůže. Mnozí klienti už velmi sledují, jak progresivně jejich banka nasazuje nové služby, které má konkurence. Velké zpoždění pak může být jedním z pádných důvodů, proč přejít k jiné bance. Nahrává tomu mimo jiné i snadné on-line zakládání účtů, které se postupně učí i lidé, kteří se v digitálním prostředí ještě před nedávnem neuměli moc pohybovat.

Přijdou noví hráči?

A jaké jsou šance na příchod dalších nových hráčů? České banky budou jistě investory dál lákat. Jejich ziskovost patří v Evropě tradičně k nejvyšším a podle ekonomů tuzemský bankovní sektor dobře obstál i během pandemie. Mimo jiné to ilustrují stále nízká čísla podílu nesplácených úvěrů v bankovních portfoliích.

Nadále dynamický je i růst hypotečního trhu, který překvapivě pokračoval rekordními výsledky i během pandemie. Nový hráč to ale nebude mít snadné. Vladimír Staňura míní, že uspět by spíš mohl zahraniční hráč se silným kapitálovým zázemím a velkými zkušenostmi i z bankovního byznysu. Šanci za současné situaci dává spíš čistě digitální bance, i když i to trochu zpochybňuje.

„Češi jsou sice digitální nadšenci, ale pokud jde o banky, jsou ve využívání digitálních služeb u složitějších produktů stále dost konzervativní. Na to, že by si chtěli sjednávat hypotéku, investice nebo složitější pojištění od začátku do konce přes internet, aniž by o tom nechtěli mluvit s příslušným specialistou, to tu zatím nevidím. Ale třeba v Německu, které je co do zájmu lidí o digitální služby na tom srovnatelně s Českem, už takový koncept funguje,“ dodává Vladimír Staňura.

Jako poslední bankovní licenci získala Trinity Bank, která vstoupla na trhu v roce 2019. Podobně jako její předchůdkyně Creditas, která začala fungovat dva roky předtím, šlo o transformaci z družstevní záložny. Letos v lednu podala ČNB žádost o bankovní licenci finančně – poradenská skupina Partners. Postavit ji chce hlavně pro své klienty a poradce, ale míří i na jiné zájemce. Při svém startu počítá s typickou retailovou nabídkou, jako jsou běžný účet, spoření, půjčky či hypotéky, a s fungováním na digitální platformě i prostřednictvím poboček.