CDS jako zachránce, nebo jako hřebík do rakve?

Někteří odborníci dnes tvrdí, že bez CDS by se problémy Řecka dostaly na povrch mnohem dříve a že by země mohla mít mnohem větší problémy. Zastánci této teorie tvrdí, že fungují jako indikátory míry rizika jednotlivých zemí a jejich omezení, nebo zákaz zdraží půjčky a zajištění. To zní na první pohled logicky, protože bez možnosti zajistit se prostřednictvím CDS by mohla být riziková prémie u dluhů skutečně vyšší.

Problém těchto tvrzení je ovšem někde jinde. Pokud by totiž problémy Řecka vyšly na povrch mnohem dříve, musely by také Řekové dříve přiznat své lži a chyby a problémy řeckého rozpočtu by se mohly řešit mnohem dříve. Situace by se ve skutečnosti nemusela dostat až do dnešního bodu, kdy nejčernější scénáře mluví o krachu.

To, že by si Řecko muselo již před lety půjčovat za drahý peníz, by zemi nejspíš přivedlo do krizové situace již před několika lety. Politici by museli dříve vzpamatovat a opatření na uzdravení by nemusela být tak drastická, jako budou dnes. Právě levné peníze umožnily Řecku půjčovat si mnohem déle, než by to za jiných okolností možná bylo únosné. Je to stejné, jakoby někdo říkal, že je fajn, že naši politici oddalují například důchodovou reformu, protože zatím přece ještě systém jako tak funguje, tak nač reformy?

Dalo by se říci, že dnes zneužívají CDS ke svým argumentům obě strany, i když samotný produkt, ani ti, kteří jej vymysleli, za to možná ani nemohou. Na jedné straně tak stojí ti, kteří hledají obětního beránka a chtějí ze situace, kdy boj proti derivátům má skoro stejnou váhu jako boj proti korupci nebo nezaměstnanosti, vytěžit maximum politického kapitálu. Na druhé straně pak stojí spekulanti, kteří z původně možná zajímavého derivátu udělali nebezpečnou zbraň, která se v posledních letech skutečně vymkla kontrole.

Na příkladu CDS a rozjíždějící se kampaně proti nim je dnes možné vidět nekompetentnost obhájců přehnané regulace a nekoncepčnost regulačních opatření, kterých se od nich můžeme dočkat. Trh s CDS je obrovský a svou velikostí nebezpečný již nějakou dobu, ale o jejich regulaci se začalo mluvit až dnes, kdy se začal hledat viník za problémy v Řecku. A hned, jak se objeví něco, co se na první pohled vymklo kontrole, je potřeba regulovat. Nejdříve short operace, pak hedge fondy, dnes CDS.

^REKLAMA

Většinou nesouhlasím s jakoukoli regulací na finančních trzích, ale v tomto případě již bude nějaká forma kontroly asi přeci jenom nutná. Velikost, do jaké tento trh narostl, už není normální a dnes už skutečně nejde o pouhý nástroj pojištění, jako tomu bývalo v časech vzniku CDS. Trh s CDS se ale mohl dostat do takového stádia, v jakém je dnes právě díky tomu, že na jedné straně fungovaly silně regulované banky a na druhé prakticky neregulovaný trh s deriváty jako CDS.

Narychlo dělaná regulace ale může mít v budoucnu stejný efekt, jaký mělo rozšíření některých derivátů do rukou amatérů v posledních letech. Zmatek na trhu, z něhož budou opět těžit pouze ti šikovnější. Přílišná uspěchaná regulace na jedné straně a vznik produktů, které jí obcházejí na straně druhé. Je skutečně lepší dělat vše s mírou a rozmyslem, než dělat uspěchané kroky vedoucí pak k tvorbě dalších „sofistikovaných novinek“, kterým nerozumí vůbec nikdo.