Češi mají reálnější představu o finančních potřebách v důchodu, nedokáží ji ale naplnit
Čtyřicet čtyři procent lidí se chystají zvýšit měsíční úspory s ohledem na novou vládní úpravu. Mimoto si klidné stáří spojuje osm z deseti s vlastněním bytu či domu. Do důchodu plánuje mít zhruba polovina Čechů naspořeno do jednoho milionu korun, ideální by však podle nich bylo mít na stáří miliony dva. Češi tedy mají reálnější představy o ideálním stavu než dříve, ale nedokáží je naplnit. Osm z 10 lidí se obává znehodnocení úspor vlivem inflace. Více než tři čtvrtiny lidí mají navíc obavy z nominálního snížení částky vypláceného důchodu.
Data přinesl celorepublikový průzkum společnosti Broker Consulting od agentury Ipsos mezi 1015 respondenty.
Ačkoli si sedm z 10 Čechů spoří a na penzi se nějak připravují, 73 procent lidí počítá, že bude muset v důchodu omezit své výdaje. Zároveň se bezmála dvě třetiny obávají, že jim ve stáří klesne životní úroveň. Více než polovina populace přitom spoří pravidelně. Sedmdesát čtyři procent si odkládá na důchod do 2000 korun za měsíc, čtvrtina z nich potom méně než 500 korun.
Aktuálně mají téměř dvě pětiny lidí na rentu naspořeno méně než 100 tisíc korun. Lidé s čistým měsíčním příjmem od 40 do 50 tisíc korun mají potom nejčastěji naspořeno od 250 do 500 tisíc korun. Je tu ale i 29 procent lidí, kteří na rentu ani nespoří, ani neinvestují, a to hlavně kvůli nedostatku financí. Penzi plánují řešit v budoucnu, až budou mít více peněz. Necelá polovina spořících chce s věkem spořit více. V průměru začnou až s úderem padesátky.
Spoření na důchod
„Průzkum prokázal, že na důchod si spoří především ti, kteří si to mohou vzhledem ke svým současným příjmům relativně nejvíce dovolit. Zároveň platí, že vzhledem k rovnostářskému nastavení 1. pilíře to ale budou nejvíce potřebovat pro zachování podobné životní úrovně, jakou měli v období před důchodem,“ říká k výsledkům průzkumu Jiří Rusnok, současný poradce představenstva Allianz a bývalý premiér a guvernér ČNB.
REKLAMA
Většina lidí si nějakou formou spoří či investuje na důchod. Pravidelně tak činí více než polovina spořících. Měsíčně si zpravidla na důchod odkládá do 2000 korun. Pouze 26 procent lidí spoří na důchod více než 2000 korun. Polovina lidí šetří na penzi do 1000 korun měsíčně. Více si lidé zpravidla nespoří, protože jim to jejich finanční situace neumožňuje nebo proto, že je podle nich nastavená částka dostatečná. Současně platí, že by si chtěli lidé do budoucna začít spořit více. Hranice, kdy k tomu reálně přistoupí, se ale s věkem neustále oddaluje.
„Odkládání přípravy na důchod je jev, který Čechy provází už od revoluce a je bohužel hlavní příčinnou finanční slaboty penzistů v České republice. Naším společným hlavním cílem v této souvislosti musí vysvětlit lidem, že tomu mohou předejít, když se k tomu rozhodnou,“ říká Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting.
V každém případě zvažované navýšení se pohybuje do dalších 2000 korun. Nejvíce pravidelně si spoří lidé před důchodem. O něco méně si obecně na důchod spoří ženy než muži, a to častěji s nižší částkou do 500 korun měsíčně (35 procent). Podobně to mají i lidé s čistým příjmem do 10 tisíc korun. V porovnání s tím, lidé s vyšším příjmem nad 40 tisíc korun častěji spoří i více než 2000 korun za měsíc (57 procent).
Nejčastěji lidé k vytváření úspor na rentu využívají penzijní připojištění. Vedle toho si odkládají peníze na spořicí účet nebo doplňkové penzijní spoření. Zhruba polovina spořících si podle průzkumu nastavila jednorázové vyplacení úspor po odchodu do důchodu. Ti, kteří zvolili postupné vyplácení, z 65 procent nevědí, na jak dlouhé období mají měsíční vyplácení nastavené.
Aktuálně mají téměř dvě pětiny lidí na důchod naspořeno méně než 100 tisíc korun. Jsou mezi nimi častěji svobodní lidé (50 procent) a ženy (48 procent). Skupina lidí od 18 do 34 let prokázala obdobný výsledek a osoby v tomto věku mají v porovnání s ostatními naspořeno nejméně, tj. taktéž do 100 tisíc korun. Respondenti s čistým měsíčním příjmem od 40 do 50 tisíc korun mají aktuálně našetřeno na důchod o něco více, a to od 250 do 500 tisíc korun, stejně jako lidé ve věku od 55 do 64 let (25 procent).
Téměř polovina populace si spoří na důchod déle než 10 let. Ideálně by třetina populace chtěla mít před odchodem do penze naspořeno více než jeden milion korun. Necelá polovina spořících chce s věkem spořit více. V průměru ale začnou nejčastěji až od padesáti let. Mladí lidé do 34 let chtějí začít spořit ve 40 letech, lidé od 35 let pak ve 45 letech a starší lidé od 55 let až v 60 letech. Průzkum tímto potvrdil fenomén odkládání rozhodnutí připravit se na penzi, které může snadno vést k finanční slabosti v období podzimu života.
Těch, co nespoří, je necelá třetina (29 procent). Necelou polovinu tvoří přitom mladí lidé ve věku 18 až 24 let (47 procent). Hlavními důvody, které uvádějí, jsou: nedostatek financí, nestálý příjem či příliš nízký věk. Přitom více než polovina těchto lidí plánuje na penzi šetřit v budoucnu. Typicky v souvislosti s tím vyčkávají na: více peněz, splacení hypotéky nebo vyšší mzdu. Rozhodnutí začít spořit ovlivňuje u dotázaných podle zjištění průzkumu především více finančních prostředků. Hned poté uváděli lidé jejich vyšší věk a stáří.
