České porcování evropského medvěda jde do finále, ČR od EK dostane podprůměr
Foto: Shutterstock
Ministerstvo průmyslu a obchodu dnes v tiskové zprávě oznámilo, že Národní plán obnovy (NPO), který se začal chystat loni po zveřejnění záměru Evropské komise (EK) na financování oživení ekonomik po koronaviru, je ve finále. Před odesláním EK materiál prochází řadou jednání, zabývají se jím mimo jiné sociální partneři, profesní organizace či parlamentní výbory. Poté jej dostane na stůl vláda, aby rozhodla o odeslání EK. Aktuálně se předpokládá, že by Česká republika mohla z prostředků Evropské unie na NPO celkem dostat cca 171,4 mld. Kč ve formě grantového financování.
Epidemicky nejpostiženější stát Evropy (možná i světa) dostane od EK podprůměr
Nejdříve krátká rekapitulace. Evropští lídři schválili v minulém roce dočasný nástroj obnovy – Next Generation EU – v astronomické hodnotě 750 miliard eur. Ten má pomoci napravit bezprostřední hospodářské a sociální škody způsobené koronavirovou pandemií. Evropa tak podle informací z oficiálních webových stránek Evropské komise vyjde z pandemie covidu-19 ekologičtější, digitálnější, odolnější a lépe přizpůsobená současným i budoucím výzvám.
Ústřední prvek nástroje Next Generation EU je „Facilita na podporu oživení a odolnosti“, který nabízí úvěry (360 miliard eur) a granty (312,5 miliardy eur) v celkové výši 672,5 miliardy eur. Ty budou k dispozici na podporu reforem a investic prováděných zeměmi EU. Právě z grantů by měl být financován český Národní plán obnovy.
Jednoduchým propočtem lze zjisti, kolik (ze schváleného objemu grantů) v přepočtu na jednoho obyvatele dostanou jednotlivé státy Evropské unie. Přestože Česká republika patří k „lídrům“ covidové pandemie, pro každého z nás bylo vyjednáno jen 667 eur. Průměr na Evropana je přitom 756 eur. Pravdou je, že vyjednávání o konkrétních částkách probíhalo v polovině minulého roku, kdy u nás situace nebyla ještě tak vyhrocená. Dnes ale je. To však neznamená, že by se tyto částky měly ještě měnit.
Již v minulém roce někteří ekonomové upozorňovali na to, že cílem tohoto obřího záchranného plánu není ani tak obnova celé Evropy, jako spíše záchrana několika zemí z jižní části, které se již před epidemií potýkaly s obřími dluhy. Ty ale covid-19 nepochybně ještě citelně navýší. A jak si tedy v přerozdělování evropských peněz stojí jižní křídlo? Každý Řek dostane 1660 eur, Chorvat 1546 eur, Španěl 1481 eur, Portugalec 1353 eur a Ital 1141 eur. Naproti tomu Rumun jen 731 eur a Polák 629 eur.
REKLAMA
Graf: Přepočet dotace Facility na podporu oživení a odolnosti (grantová část) z Next Generation EU na každého občana jednotlivých zemí EU
Zdroj : Oficiální stránky Evropské unie a Wikipedie
ČR – čtvrtina na digitalizaci, 40 % na zelenou
NPO je postaven na šesti pilířích, které z části vycházely z připravované hospodářské strategie. Zvolené pilíře zároveň zohledňují jak aktuální megatrendy, tak požadavky EK. „O výsledné verzi NPO se ještě diskutuje. V tuto chvíli plán počítá s tím, že přibližně čtvrtina celkové alokace bude směřovat do digitalizace, a to jak veřejné správy, tak prostřednictvím nových digitálních služeb pro občany i firmy. NPO podpoří také schopnost školství fungovat digitálně, a to nejen během covidové krize, kdy je to nutností, současně pomůže financovat rovněž digitální transformaci firem. 40 % všech investic a reforem plánu pak přispívá k dosažení klimatických cílů. Tím také plně respektujeme nejen priority ČR, ale také pravidla, která nám v oblasti klimatu a digitální transformace pro NPO určuje příslušné Nařízení EK. Velkou prioritou NPO je samozřejmě vzdělávání, a to včetně celoživotního učení, dále výzkum, vývoj a inovace, zdraví a udržitelná doprava a čistá mobilita,“ říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková.
„NPO má ČR pomoci zotavit se z následků pandemie, podpořit investice do ekologické a digitální transformace ekonomiky a posunout ji dál tak, aby se stala udržitelnější a odolnější. Proto jeden z pilířů NPO Fyzická infrastruktura a zelená tranzice mimo jiné řeší dekarbonizaci v ČR, tedy přechod k nízkouhlíkovému hospodářství. Finance z NPO by tak měly pomoci i s transformací energetiky, kdy dosavadní uhelné elektrárny mají nahradit bezemisní zdroje, což znamená zdroje obnovitelné i jádro,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Plán jsme konzultovali s desítkami lidí z jednotlivých resortů, z Národní ekonomické rady vlády (NERV) a se zástupci organizací jako je Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy nebo Svaz měst a obcí aj.“
Facilitu na podporu oživení a odolnosti, tedy Recovery and Resilience Facility – RRF, z které má být NPO financován, představila EK na konci května 2020. Jde o největší nástroj z unijního plánu obnovy Next Generation EU, který má členským státům pomoci řešit hospodářské a sociální dopady pandemie koronaviru a zajistit, aby ekonomiky uskutečnily ekologickou a digitální transformaci a staly se udržitelnějšími. RRF představuje mimořádnou finanční injekci v celkové výši 672,5 miliardy eur na období 2020-2026. Z toho by 312,5 miliardy eur mělo jít na granty, z nichž 70 % bude třeba zazávazkovat v letech 2021 a 2022 a 30 % do konce roku 2023. Mimo to se má členským státům uvolnit 360 miliard eur v podobě půjček na další financování reforem a investic.
Podrobnosti k přípravám NPO jsou k dispozici na stránkách Úřadu vlády. K NPO připravuje MPO speciální microsite.
