České porcování evropského medvěda jde do finále, ČR od EK dostane podprůměr

Epidemicky nejpostiženější stát Evropy (možná i světa) dostane od EK podprůměr

Nejdříve krátká rekapitulace. Evropští lídři schválili v minulém roce dočasný nástroj obnovy – Next Generation EU – v astronomické hodnotě 750 miliard eur. Ten má pomoci napravit bezprostřední hospodářské a sociální škody způsobené koronavirovou pandemií. Evropa tak podle informací z oficiálních webových stránek Evropské komise vyjde z pandemie covidu-19 ekologičtější, digitálnější, odolnější a lépe přizpůsobená současným i budoucím výzvám.

Ústřední prvek nástroje Next Generation EU je „Facilita na podporu oživení a odolnosti“, který nabízí úvěry (360 miliard eur) a granty (312,5 miliardy eur) v celkové výši 672,5 miliardy eur. Ty budou k dispozici na podporu reforem a investic prováděných zeměmi EU. Právě z grantů by měl být financován český Národní plán obnovy.

Jednoduchým propočtem lze zjisti, kolik (ze schváleného objemu grantů) v přepočtu na jednoho obyvatele dostanou jednotlivé státy Evropské unie. Přestože Česká republika patří k „lídrům“ covidové pandemie, pro každého z nás bylo vyjednáno jen 667 eur. Průměr na Evropana je přitom 756 eur. Pravdou je, že vyjednávání o konkrétních částkách probíhalo v polovině minulého roku, kdy u nás situace nebyla ještě tak vyhrocená. Dnes ale je. To však neznamená, že by se tyto částky měly ještě měnit.

Již v minulém roce někteří ekonomové upozorňovali na to, že cílem tohoto obřího záchranného plánu není ani tak obnova celé Evropy, jako spíše záchrana několika zemí z jižní části, které se již před epidemií potýkaly s obřími dluhy. Ty ale covid-19 nepochybně ještě citelně navýší. A jak si tedy v přerozdělování evropských peněz stojí jižní křídlo? Každý Řek dostane 1660 eur, Chorvat 1546 eur, Španěl 1481 eur, Portugalec 1353 eur a Ital 1141 eur. Naproti tomu Rumun jen 731 eur a Polák 629 eur.

^REKLAMA

Graf: Přepočet dotace Facility na podporu oživení a odolnosti (grantová část) z Next Generation EU na každého občana jednotlivých zemí EU

Zdroj : Oficiální stránky Evropské unie a Wikipedie

ČR – čtvrtina na digitalizaci, 40 % na zelenou

NPO je postaven na šesti pilířích, které z části vycházely z připravované hospodářské strategie. Zvolené pilíře zároveň zohledňují jak aktuální megatrendy, tak požadavky EK. „O výsledné verzi NPO se ještě diskutuje. V tuto chvíli plán počítá s tím, že přibližně čtvrtina celkové alokace bude směřovat do digitalizace, a to jak veřejné správy, tak prostřednictvím nových digitálních služeb pro občany i firmy. NPO podpoří také schopnost školství fungovat digitálně, a to nejen během covidové krize, kdy je to nutností, současně pomůže financovat rovněž digitální transformaci firem. 40 % všech investic a reforem plánu pak přispívá k dosažení klimatických cílů. Tím také plně respektujeme nejen priority ČR, ale také pravidla, která nám v oblasti klimatu a digitální transformace pro NPO určuje příslušné Nařízení EK. Velkou prioritou NPO je samozřejmě vzdělávání, a to včetně celoživotního učení, dále výzkum, vývoj a inovace, zdraví a udržitelná doprava a čistá mobilita,“ říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková.

„NPO má ČR pomoci zotavit se z následků pandemie, podpořit investice do ekologické a digitální transformace ekonomiky a posunout ji dál tak, aby se stala udržitelnější a odolnější. Proto jeden z pilířů NPO Fyzická infrastruktura a zelená tranzice mimo jiné řeší dekarbonizaci v ČR, tedy přechod k nízkouhlíkovému hospodářství. Finance z NPO by tak měly pomoci i s transformací energetiky, kdy dosavadní uhelné elektrárny mají nahradit bezemisní zdroje, což znamená zdroje obnovitelné i jádro,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Plán jsme konzultovali s desítkami lidí z jednotlivých resortů, z Národní ekonomické rady vlády (NERV) a se zástupci organizací jako je Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy nebo Svaz měst a obcí aj.“

Facilitu na podporu oživení a odolnosti, tedy Recovery and Resilience Facility – RRF, z které má být NPO financován, představila EK na konci května 2020. Jde o největší nástroj z unijního plánu obnovy Next Generation EU, který má členským státům pomoci řešit hospodářské a sociální dopady pandemie koronaviru a zajistit, aby ekonomiky uskutečnily ekologickou a digitální transformaci a staly se udržitelnějšími. RRF představuje mimořádnou finanční injekci v celkové výši 672,5 miliardy eur na období 2020-2026. Z toho by 312,5 miliardy eur mělo jít na granty, z nichž 70 % bude třeba zazávazkovat v letech 2021 a 2022 a 30 % do konce roku 2023. Mimo to se má členským státům uvolnit 360 miliard eur v podobě půjček na další financování reforem a investic.

Podrobnosti k přípravám NPO jsou k dispozici na stránkách Úřadu vlády. K NPO připravuje MPO speciální microsite.