ČEZ těžce krvácí, za poslední týden přišel o 100 miliard své hodnoty
Akcie energetické společnosti ČEZ se v uplynulém týdnu dramaticky propadly. Ještě ve čtvrtek 11. května uzavíraly obchodování na pražské burze na cenové úrovni 1225 korun za akcii. Včera už to bylo ale jen 1041 korun. To znamená, že ČEZ za pouhý týden přišel o takřka 100 miliard své tržní hodnoty.
Co za propadem stojí? Investory nejprve vyplašilo snížení cílové ceny akcií ČEZ v podání Raiffeissen Bank International. Ta minulý týden ve čtvrtek uvedla, že předpokládá, že akcie ČEZ se bude v květnu 2024 prodávat pouze za 600 korun. To by znamenalo, že ČEZ přijde o dalších zhruba 240 miliard své hodnoty.
Této prognóze investoři mohou přisuzovat obzvláštní váhu, neboť Raiffeissen Bank International ze 75 procent ovládá českou Raiffeisenbank, jejíž hlavní ekonomka a členka dozorčí rady Helena Horská je zároveň poradkyní premiéra Petra Fialy.
Prognóza Raiffeissen Bank International navíc kontrastuje s prognózami ostatních bank a finančních institucí. Například tuzemská Komerční banka letos v květnu uvedla, že akcie ČEZ se bude v květnu 2024 prodávat za 1393 korun. Podle prognózy J&T Banky taktéž z tohoto měsíce se bude akcie ČEZ v květnu 2024 prodávat za 1303 korun. Rozdíl mezi odhady těchto dvou bank a Raiffeissen Bank International je tedy nebývale propastný, což mezi investory vyvolává jen další otázky a nejistotu.
Akcie ČEZ se ale v uplynulém týdnu propadly zejména v reakci na středeční legislativní návrh Fialovy vlády. Ta do Sněmovny posílá návrh takzvaného „Lex ČEZ“. Podmínkou realizace přeměn u takzvaných kotovaných společností má být souhlas 75 procent akcionářů přítomných na valné hromadě při splnění usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu. Stát nyní v ČEZ vlastní zhruba 70 procent akcií, takže nová legislativa má zjevně usnadnit postup blízký takzvanému „squeeze outu“ neboli vytěsnění minoritních akcionářů. Jejich neoficiální mluvčí, Michal Šnobr, návrh „Lex ČEZ“ ostře kritizuje, když jej neváhá označit za přípravu „zločinecké akce“.
REKLAMA
„Lex ČEZ“ má tedy zjevně vládě usnadnit zestátnění ČEZ či jeho části po případném rozdělení. Pokud legislativa projde, nebude již potřeba souhlasu 90 procent akcionářů přítomných na valné hromadě, jako je tomu nyní, ale právě jen 75 procent. Navrhovaná legislativa by tedy zásadně oslabila postavení minoritních akcionářů. Ti by tak při případném výkupu jejich akcií při zestátnění podniku zřejmě nemohli počítat s tak vysokou přirážkou k tržní ceně akcie, jako by to bylo bez přijetí „Lex ČEZ“. Zmíněná prognóza Raiffeissen Bank International evidentně sází na to, že něco takového je poměrně pravděpodobné, pročež právě prognózuje dramatický propad akcií ČEZ v příštích dvanácti měsících.
Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank