ČNB a kontrola finančních poradců: Je třeba přitvrdit, nebo ubrat?
Nedávno jsem vydal jeden článek s názvem „Jak získat klienta, kterému zařídím hypotéku, pojištění a spoření“. Byl jsem překvapen reakcí, která následovala.
Někteří psali do komentářů pod článek, ale našli se i tací, co mi psali na můj e-mail, a dokonce dva lidé nelenili, zjistili si moje telefonní číslo a zavolali mi. Celkem to bylo kolem dvaceti reakcí.
Obsah všech nářků byl v podstatě stejný: „My nejsme v situaci, že hledáme nové klienty. Trápí nás jiný problém. A tím problémem jsou kontroly z ČNB, která nás kontroluje nadměrně, nespravedlivě a mnoho z nás raději skončilo svoji činnost, nežli by se nechali vystavovat postupům ČNB! A navíc, ty zkoušky, to je mor! Po 31. 12. 2020 nezůstane v poradenství kámen na kameni.“
Předem uvozuji, že zcela jistě nejsem objektivní soudce dané věci. Nemám s ČNB vlastní zkušenost a ani se nepohybuji v segmentu, kde ČNB provádí svoji kontrolu. Mojí činností je prodej investičního zlata (nepodléhá ČNB) a jsem spisovatel (zde také ČNB nemá pravomoce). Pro mě osobně je tedy ČNB taková instituce, jako pro většinu z nás třeba Ústav jaderné energetiky. Tedy vím, že existuje, asi je nutné, aby takový úřad existoval, ale vlastně je mi to zcela jedno. Jako běžný občan tedy mohu mít radost z toho, když orgán státu, konkrétně ČNB, provádí kontrolu prodejců pojištění a tu a tam jim dá „za uši“. Vždyť přece ti poctiví se nemají čeho bát. A šmejdy v poradenství nechceme!
Toto bych si mohl myslet, kdybych byl obyčejným občanem. Mám ovšem svoje životní zkušenosti. A přijde mi divné, že po mém článku se najednou ozve několik lidí, kteří mi píší e-maily, telefonují a stěžují si v podstatě na totéž. Na šikanu, ze strany ČNB. Mají všichni tito lidé pravdu? Nebo se naopak mýlí? Jsou to všichni ony potrefené husy, které kejhají, když je kámen trefí?
REKLAMA
Nemyslím si.
Podstata jejich nářků by se dala shrnout do tří velkých skupin. První část je byrokracie. Stěžují si, že kolem pojistek a podobných produktů je již tolik byrokracie, že nelze efektivně pracovat, aniž by člověk neudělal chybu vinou právě přebujelé administrativy. Druhou částí nářků je kontrola. Kontrola prý probíhá šikanózním způsobem. Není se kde bránit, a pokud zvednete hlas hlásící se o svá práva, provádí se u vás kontrola (zřejmě za trest?) opakovaně. Třetím kamenem úrazu jsou zkoušky.
Náročnost zkoušek je prý natolik velká, že (podle tvrzení čtenářů) pokud nebude zmírněna, dojde k situaci, kdy nebude možno servisovat současné uzavřené případy, jelikož staří poradci již nebudou a noví zatím nebudou.
Poslouchal jsem nářky a příběhy z praxe. Poradci mi dávají k lepšímu příhodu člověku, jenž vyučuje a školí nové poradce již 19 roků a je skutečným „bardem“ ve svém oboru. Tento muž si nanečisto zkusil udělat zkoušky, které budou vyžadovány po budoucích poradcích, a neprošel.
REKLAMA
Též jsem slyšel příhodu o poradkyni, která se ohradila proti kontrole ČNB, a od toho okamžiku mohla počítat s kontrolou každé 2 měsíce.
Vyprávěl mi jeden další poradce, co udělá s jeho příjmem storno pojistek, jak vrací již zdaněné peníze…
Nad stornem pojistek „plakali“ i další poradci.
Ke kvalitě a obtížnosti zkoušek se vyjadřovali snad všichni.
REKLAMA
Slyšel jsem příběhy o nelogičnosti požadavků ČNB. Klient například byl v 10:00 navštíven poradcem a ve 12:00 podepsal životní pojištění. ČNB vytkla poradci, že klient nedostal dostatek času na promyšlení si závazku. Nic na tom, že pracovníci ČNB volali klientovi a on všechny ujistil, že je vše v pořádku, že to takto chtěl, že to byla jeho vůle. Poradce dostal pokutu.
Vyslechl jsem si nářek nad poradkyní, která dostala pokutu za to, že nabízela produkt společnosti, a tato společnost udělala chybu na svých vlastních internetových stránkách, kde neuvedla rizikovost produktu. Poradkyně pykala za chybu této společnosti, se kterou neměla společného nic jiného než to, že nabízela jejich produkt. Společnost pokutována nebyla.
Vyslechl jsem řadu nářků. Neověřoval jsem je ani nezkoumal, takže netuším, jak moc jsou pravdivé či přibarvené. Emoce pracovaly naplno. Není třeba si jakkoliv nalhávat, že mezi poradci se občas najdou lidé, kteří mají profit na prvním místě a kterým o blaho klienta nějak moc nejde. Podobné lidi najdeme v každé firmě. I v ČNB, jistě.
Jde spíše o to, aby někdo řekl, zda náročnost testů není příliš velká. Zda není možné, že je pravdivé, že kontroly od ČNB jsou někdy příliš tvrdé, a hlavně, že byrokracie spojená s pojištěním je opravdu enormní. Je tomu tak, nebo tomu není tak? Jaká je pravda a jaké jsou pocity a názory těch, kterých se to bezprostředně týká? Ptal se jich někdo?
Není mým cílem jakýmkoliv způsobem se „navážet“ do ČNB. Dohled, který ČNB patří, nevnikl sám od sebe. Vznikl na základě společenské objednávky a vznikl z důvodu, že skutečně v pojišťovnictví byla velká řada nespokojených klientů. Já sám osobně, když si vzpomenu, jak se ke mně zachovala jedna nejmenovaná pojišťovna v roce 1997, bych i po tolika letech klidně dal ČNB do ruky třeba atomovou zbraň, jen když mi slíbí, že s takovou pojišťovnou zatočí. Byla to sprostota nejvyššího kalibru korunovaná tím, že se mi v pojišťovně nakonec ještě vysmáli do očí. Dodnes se cítím podveden a ten pocit ani po letech nevymizel.
Jenže on ten problém je asi trochu jinde. Nabízí se otázka, jestli se kyvadlo opět příliš nepřechýlilo na druhou stranu. Udivuje mne množství nářků finančních poradců a, upřímně řečeno, důvod tohoto článku je také následující: Můj kamarád, kterého nebudu jmenovat, asi jeden z nejpoctivějších lidí, které znám, finanční a pojišťovací poradce, po mnoha letech nechal svojí práce a šel pracovat jinam. Když jsem se jej ptal na důvody, řekl stručně dva: „ČNB a byrokracie.“
Napište mi do komentářů:
- Myslíte si, že je ČNB vyvážená ve svých postojích?
- Kam povede větší přísnost na „pojišťováky“?
- A nebo by naopak měla ČNB ještě přitvrdit?
- Je poradců hodně, nebo málo?
- A kolik je podle vás optimální počet poradců na našem finančním trhu?
