ČNB apeluje na pojišťovny: Hlídejte si finanční poradce

Česká národní banka se o finanční poradenství zajímá stále častěji a důkladněji. Na podzim loňského roku udělila pokutu 6 mil. Kč finančnímu zprostředkovateli Lukáši Štorkovi (dříve OVB, dnes Broker Consulting) za to, že „zprostředkoval pojistné smlouvy investičního životního pojištění klientům, pro které byly takové smlouvy s ohledem na jejich požadavky a potřeby nevhodné“. Poté „doporučila“ nenazývat v marketingových materiálech a při jednání s klientem IŽP spořením či spořicím programem. A začátkem tohoto roku začala radit pojišťovnám, jak kontrolovat kvalitu distribuční sítě.

ČNB má ze zákona více pravomocí v dohledu nad pojišťovnami než nad pojišťovacími zprostředkovateli a agenty. Pravděpodobně i proto přesouvá zodpovědnost za kontrolu finančních zprostředkovatelů na pojišťovny, stejně jako již dříve začala postihovat obchodníky za nekalá jednání jejich vázaných zástupců. Motivem či záminkou je v tomto případě starost o finanční stabilitu pojišťoven.

„[…] distributor jedná jménem a na účet pojišťovny a nekvalitní, neetická či dokonce nezákonná činnost distributorů a případné neplnění smluvních závazků či jednání v rozporu s vnitřními předpisy pojišťovny může vést k významným finančním ztrátám na straně pojišťovny […],“ uvádí ČNB v Úředním sdělení České národní banky ze dne 21. ledna 2014 k řízení a kontrole kvality činnosti distribuční sítě pojišťovny.

V předmětném Úředním sdělení ČNB navrhuje postupy, jakými by pojišťovny měly kontrolovat činnost své distribuční sítě s důrazem na externí zprostředkovatele. Zvedlo se několik hlasů, zda a do jaké míry je Úřední sdělení České národní banky závazné a zda nenahrazuje zákonnou úpravu, která je v podobě novely zákona č. 38 v nedohlednu i z důvodu loňské vládní krize a předčasným volbám.

Česká národní banka podobně jako ostatní centrální banky mají ale velkou moc. Guvernérovi ČNB stačí prohlásit, že centrální banka bude intervenovat proti koruně na hodnotu 27 Kč/EUR – a trh se o patřičný pohyb postará dříve, než emisní banka vytiskne první koruny. A stejně tak ČNB jakožto dozorovému orgánu v pojišťovnictví stačí naznačit směr, jakým by se pojišťovny měly vydat, a pojišťovny se jím přinejmenším rozhlédnou. Podobně někteří podnikatelé chodí na finanční úřad květinou napřed.

^REKLAMA

Pojišťovny podle ČNB mají své externí distribuční sítě pečlivě vybírat před uzavřením smluvního vztahu a důsledně kontrolovat v jeho průběhu. Před uzavřením smlouvy s distributorem se má zajímat i o to, jakým způsobem jsou vybíráni lidé do finančně zprostředkovatelské sítě a „zástupce pojišťovny se zúčastní vstupního školení určeného pro budoucí podřízené pojišťovací zprostředkovatele“. Zároveň se pojišťovna má zajímat o kontrolní mechanismy zprostředkovatele.

Jeden z bodů míří i pro prevenci uzavření smlouvy s „letadlem“, jakým byla např. společnost Astraia, či systému, který využívala společnost Eurofinancial (později EF, dnes v likvidaci). Životní pojištění je díky vysokým předplaceným provizím občas využíváno podvodnými společnostmi jako „vstupenka do hry“. Konkrétně ČNB uvádí:

“[…] prověří možnost existence jevu, kdy u významného počtu pojistných smluv uzavřených prostřednictvím téhož distributora je osoba distributora shodná s osobou pojistníka nebo pojištěného zejm. v této souvislosti prověří, zda zprostředkovatel nepodmiňuje spolupráci s podřízenými pojišťovacími zprostředkovateli či jinými osobami, se kterými hodlá vstoupit do smluvního vztahu, sjednáním pojistného produktu.[…]“

Pokud by společnost některé podstatné informace pojišťovně neposkytla, tak by „neměla do smluvního vztahu vůbec vstupovat“.

^REKLAMA

Česká národní banka také definuje „nepřípustné pyramidové struktury“. Ty jsou takové, kde je po nováčcích požadováno uzavření pojistného produktu či vstupní poplatek a kdy jsou nováčkovi poskytovány nepřesné a zavádějící informace zejména k IŽP, např. o výnosech, odkupném apod. Nesmí mu být také sdělena nepravdivá informace, že uzavřením IŽP vzroste bonita pro získání hypotéky a předčasné ukončení smlouvy nesmí být podmíněno zaplacením pokuty.

Pojišťovny by měly do nových smluv zanést širší možnosti kontroly a v tomto směru přehodnotit i smlouvy stávající. Zejména by zprostředkovatel měl mít povinnost „strpět kontrolu přímo v kancelářích distributora či výkon skryté kontroly („mystery shopping“)“.

Povinností kladených byť formou Úředního sdělení, které není ani vyhláškou České národní banky, je poměrně hodně a jsou nebývale konkrétní. Pojišťovny se jimi velmi pravděpodobně více či méně začnou řídit a zvýší tlak na finančně poradenské společnosti. Opatření by se ale neměla dotknout poradců jednajících v zájmu klienta.