ČNB: Banky jsou stabilní, ale… zima se blíží

„Nejvýznamnějším domácím rizikem cyklického charakteru je pokračování roztáčení spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení,“ uvádí Zpráva o 2016/2017. Stejně se vyjádřil i guvernér ČNB Jiří Rusnok na konferenci, kde Zprávu Česká národní banka (ČNB) představovala: „Hlavním rizikem je pokračování roztáčení spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení.“

„Významným potenciálním rizikem, jehož zdroj však leží mimo domácí ekonomiku, je náhlé a neuspořádané zvýšení rizikových prémií na globálních finančních trzích, které by mohlo vést k vysoké volatilitě na trzích aktiv s dopadem do reálné ekonomiky,“ dodává ČNB. Jedná se tak o rizika, která Česká národní banka efektivně nemůže ovlivnit.

„Mírné zvýšení strukturálních rizik je dáno především dalším zvýšením splatnostní transformace vkladů a úvěrů v bankovním sektoru, nárůstem podílu nerezidentů na trhu domácích dluhových cenných papírů a rostoucí koncentrací expozic bank vůči sektoru rezidenčních a komerčních nemovitostí,“ vysvětluje ČNB.

Příliv nerezidentů na český trh je vedlejším efektem měnové politiky České národní banky. Ta přilákala (nejen) spekulativní kapitál kurzovým závazkem a intervencemi proti české koruně. Od ukončení intervencí česká koruna vůči euru posílila již téměř o 1 Kč na euro.

Hlavní rizika: Růst úvěrů a cen nemovitostí

Nejvyšší rizika spatřuje Česká národní banka v rychlém růstu úvěrů a cen nemovitostí. Ostatně z tohoto důvodu již delší dobu „doporučuje“ neposkytovat hypoteční úvěry s vysokým LTV a pravidla pro banky postupně zpřísňuje. Nyní nemají banky poskytovat půjčky s LTV převyšujícím 90 % a hypotéky s LTV v rozmezí od 80 do 90 % smějí poskytnout jen z 15 % nově poskytnutých půjček.

^REKLAMA

Realizované ceny residenčních nemovitostí v posledním čtvrtletí 2016 vzrostly meziročně o 11 %. Jedná se o jeden z nejvyšších růstů v Evropské unii. „Ve většině kategorií s výjimkou bytů mimo Prahu se dostaly k úrovni svých předchozích cyklických maxim z roku 2008 nebo dokonce nad ni. Tempo růstu cen bytů zároveň výrazně převýšilo tempo růstu mezd, a jejich příjmová dostupnost se tak zhoršovala.“

Ceny nemovitostí jsou i jinak drahé. „Ceny rezidenčních nemovitostí převyšují v současnosti úrovně, které by podle analýz ČNB odpovídaly vývoji fundamentálních faktorů,“ dodává ČNB

Podle většiny prohlášení členů bankovní rady za růstem cen nemovitostí stojí především uvolněná úvěrová politika bank a vysoká (až příliš?) dostupnost hypotečních úvěrů. Zpráva o finanční stabilitě 2016/2017 ovšem připouští i mnohem střízlivější důvod: „Jedním z faktorů stojících za růstem cen rezidenčních nemovitostí může být jejich omezená nabídka.“

Přestože celková zadluženost českých domácností není ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi příliš vysoká, její růst Českou národní banku děsí. „Meziroční tempo růstu skutečně nových hypotečních úvěrů akcelerovalo v prvním čtvrtletí letošního roku na téměř 30 %. Takto rychlý růst úvěrů není dlouhodobě udržitelný,“ uvádí ČNB.

V kontrastu s tím ovšem Zpráva o finanční stabilitě 2016/2017 zdůrazňuje: „Úvěrové riziko, které je hlavním zdrojem potenciálních ztrát v domácím bankovním sektoru, se z hlediska vzadhledícího ukazatele úvěrů se selháním snížilo. Zlepšila se rovněž struktura úvěrů se selháním i jejich krytí opravnými položkami.“

^REKLAMA

ČNB se obává ale budoucnosti i přesto: „Další růst koncentrace úvěrových expozic vůči sektoru nemovitostí ve spojení s poklesem rizikových vah těchto expozic by vedl k nárůstu strukturálního rizika bankovního sektoru.“

Banky jsou zdravé… ale zima se blíží

České banky jsou zdravé. Alespoň to vyplývá ze zátěžových testů ČNB. „Bankovní sektor však disponuje vysokým kapitálovým polštářem, který umožňuje absorbovat výrazné negativní šoky a udržet celkovou kapitálovou přiměřenost sektoru dostatečně nad regulatorním minimem 8 % i v případě vysoce zátěžového scénáře. K prolomení regulatorního minima nedojde ani v zátěžovém testu s horizontem prodlouženým na 5 let.“

„Banky by ustály propad ekonomiky do recese a deflace i výrazný vzestup nezaměstnanosti k 10 % doprovázený propadem cen nemovitostí až o 15 %. Obdobně jako v předchozí sérii testů by potřeba doplnění kapitálu činila přibližně 0,3 % HDP, 12,5 mld. Kč,“ hodnotí zátěžové testy Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace.

Aby ČNB zdůvodnila, proč požaduje vyšší regulatorní pravomoci dané zákonem, pozitivní hodnocení bankovního sektoru je bezprostředně následováno vágním prohlášením: „Výsledky tohoto testu však dokumentují, že skutečná odolnost bankovního sektoru v déletrvající růstové fázi hospodářského a finančního cyklu může být nižší, než ukazuje standardní přístup k makrozátěžovým testům. Pokud se ekonomika po nějakou dobu vyvíjí příznivě, narůstají optimistická očekávání a banky i jejich klienti následně začnou ochotněji přijímat vyšší rizika. Ta se pak mohou po delší dobu v systému nepozorovaně hromadit.“

Tomu snad nelze rozumět jinak, než že „nic špatného nevidíme, ale někde tam problém prostě být musí“.

^REKLAMA

Základní opatření: Zvýšení proticyklické kapitálové rezervy

Česká národní banka dál ponechává v účinnosti aktuální doporučení neposkytovat hypotéky s vysokým LTV. To navíc rozšířila i na nebankovní poskytovatele půjček, kteří padli nově pod její dohled. Jiří Rusnok navíc upozornil, že banky by měly pozorně zkoumat úvěry, u nichž vychází DTI žadatele nad 8 (tedy úvěry přesahující 8násobek ročního příjmu žadatele), DSTI nad 40 % (tedy splátky úvěrů přesahujících 40 % příjmů žadatele) a LTV v 15% limitu objemu úvěrů s LTV od 80 do 90 %.

„V tuto chvíli není nezbytné snížit platné limity LTV,“ prohlásil guvernér ČNB Jiří Rusnok a dodal: „Nestanovujeme ani horní hranici ukazatelů DTI a DSTI.“

Novým opatřením se tak stává zvýšení proticyklické kapitálové rezervy z 0,5 % na 1 %. I to je ale účinné až od 1. července 2018 – tedy za více než jeden rok.

„Oznámení o navýšení proticyklické kapitálové rezervy bank bylo očekáváno a není tedy velkým překvapením. Jde o další ze série regulatorních či legislativních opatření, která v posledním období zatěžují bankovní systém stále narůstajícími náklady. České banky jsou však stabilní a silné a jsou odhodlány nadále zajišťovat bezporuchovou finanční obslužnost ekonomiky tak jako tomu bylo doposud,“ komentoval rozhodnutí ČNB Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace (ČBA).

Zýšení proticyklické rezervy by mohlo znamenat potřebu navýšení kapitálu nebo výplatu nižší dividendy, aby banky splnily regulatorní požadavky. „Vzhledem k výši kapitálu si však nemyslíme, že by Moneta byla nyní nucena navyšovat kapitál nebo výrazně snižovat úroveň vyplácené dividendy za každou cenu,“ uvedl Miroslav Frayer z Komerční banky k dopadům na akcie Moneta Money Bank.

„Politika nulových sazeb již není konzistentní se současným ekonomickým vývojem. Domníváme se tak, že ČNB zvýšením proticyklické rezervy naznačila, že je připravena úvěrové podmínky postupně zpřísňovat. Alespoň mírný růst úrokových sazeb by tak dle našeho názoru měl přijít již v druhé polovině letošního roku,“ soudí Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank pro ČR.

Zákon o ČNB? Není třeba…

Česká národní banka v novele zákona o ČNB prosazuje rozšíření pravomocí na stanovení úvěrových ukazatelů. Současnost ale ukazuje, že toto není vůbec třeba. Sice zdaleka ne všechny banky dodržují „doporučení“ vydané dohledovým orgánem, ČNB má ale možnost sankce udělit i bez speciálních pravomocí. A také to deklaruje:

„ČNB bude zjištěné nedostatky řešit cestou nápravných opatření a v případě potřeby dodatečným kapitálovým požadavkem za systém řízení rizik,“ uvádí Zpráva o finanční stabilitě 2016/2017.