Co dělat, aby si inflace neukrojila z vašich úspor větší díl, než musí
Foto: Shutterstock
Inflace straší všechny, kdo mají na účtu větší objem peněz. Češi přitom podle bank mají nyní rekordní úspory. Co dělat a jak našetřené finance ochránit?
Nárůstu spotřebitelských cen v posledních měsících si nešlo nevšimnout. Podtrhují to i aktuální čísla z Českého statistického úřadu. Spotřebitelské ceny vzrostly v červenci proti červnu o 1,0 %. Meziročně se ceny zvýšily o 3,4 %, což je nejvíce od července 2020. „Největší vliv na meziroční cenový růst měly potřetí za sebou ceny v dopravě. Ceny automobilů vzrostly o 5,4 %, pohonných hmot a olejů o 18,5 %. Například Natural 95 se v červenci u čerpacích stanic prodával průměrně za necelých 33,5 korun za litr, což byla nejvyšší hodnota od prosince 2014,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
A protože ceny rostou, peníze ztrácejí na hodnotě. Zjednodušeně řešeno, za pětistovku si toho dnes koupíte méně než před dvěma lety. Kvůli tomu se snižuje kupní síla lidí. Průměrná míra roční inflace se ale prozatím výrazně neodchyluje od hodnot před pandemií koronaviru, v červnu 2021 zůstala na hodnotě 2,8 procent.
Za horní hranici tolerančního pásma inflace považuje Česká národní banka (ČNB) hodnoty kolem tří procent. Ekonomové ale očekávají, že míra inflace nadále poroste. Dlouho odkládaná spotřeba způsobená například zavřenými obchody se v některých oblastech projevuje převisem poptávky nad nabídkou, a to spolu s růstem cen komodit, nafty, benzínu a energií pravděpodobně potlačí spotřebitelské ceny nahoru.
Ze sta tisíc si inflace ukrojí tři tisícovky
Lidé, kteří mají úspory (vyšší než doporučovanou rezervu šesti měsíčních platů), tak zvažují, co s penězi, aby neztrácely na své hodnotě. Kolik si inflace z úspory ukrojí, záleží na tom, jak velká je a kolik má střadatel na svém účtu.
REKLAMA
„Kdybychom vyšli ze současné oficiální míry inflace v ČR okolo tří procent, tak to znamená, že střadatel musí za rok na každých 100 tisíc korun úspor vydělat další tři tisíce korun pouze na to, aby uchoval kupní sílu této své naspořené jistiny,“ uvádí příklad Pavel Ryska, analytik J&T Banky a dodává: „V takovém případě ale uvažujeme jen o modelovém spotřebním koši, z něhož statistika o inflaci vychází. Pro nemalou část populace bude osobní míra inflace vyšší, pokud chce dotyčný například kupovat bydlení nebo pozemek, jejichž ceny rostou rychleji.“
Podle Richarda Bechníka, hlavního analytika společnosti Fincentrum & Swiss Life Select, záleží také na formě peněžní rezervy. „Pokud preferujete spíše hotovost, tak inflace snížila kupní sílu za poslední rok o zhruba 2,8 procenta. Pokud máte peníze na termínovém vkladu, ty ztratily něco kolem 2,2 procenta za rok. U termínovaných vkladů navíc nelze moc očekávat, že by se úroky měly nějak více zvedat spolu s růstem základní úrokové míry, neboť bankovní trh je nasycen likviditou,“ vysvětluje.
Investiční poradce Michal Nedbal dodává, že přesnou odpověď, o kolik nás inflace ochudí, si musí dát každý sám. Přidává také návod, jak na to: „Vezmete zboží a služby, které přes rok nakupujete, a jejich ceny porovnáte se stejným zbožím a službami před pěti a deseti lety, to je vaše průměrná inflace. Osobně jsem se dostal na šest procent. Pokud dojdete k podobnému výsledku a úspory se vám nezhodnotily alespoň o šest procent čistého zisku a příjem nevzrostl každoročně o šest procent, jste prostě chudší.“
Fungují dluhopisy i zlato
Ať už každý dojde k jakémukoli výsledku, skutečností je, že inflace existuje a z peněz si ukrajuje svůj díl. Potom je otázkou, co s tím, jak ji zastavit nebo alespoň zmírnit. „Efektivní nástroje ochrany proti inflačnímu znehodnocování jsou, vše se ale odvíjí od rizikového profilu každého z nás a délky investičního horizontu,“ říká Richard Bechník.
REKLAMA
Podle Richarda Bechníka obecně platí, že inflace, ať už samotná nebo skrz následné zvedání úrokových sazeb, má negativní dopad na některé dluhopisy a vybrané akciové sektory. „Je nutné umět se na finančních trzích zorientovat. Jedním z mnoha případů, jak odolat inflaci, je nákup dluhopisu a jeho držení do splatnosti. Další alternativou jsou fondy držící v portfoliu například akcie z energetického sektoru či bankovnictví. Odolné jsou i fondy peněžního trhu, které dokážou zvyšovat výnos spolu s rostoucími sazbami,“ doporučuje.
Velmi také záleží na tom, o jak vysokou inflaci půjde. „Pokud by se na nějakou dobu objevila vyšší inflace překračující zhruba hodnotu pěti procent, zkušenosti západních státech v minulosti ukázaly, že mohou mít dobrou výkonnost zejména dvě třídy aktiv. Tou první jsou takzvaná reálná aktiva, jako nemovitosti či drahé kovy, jelikož jejich nabídka je relativně omezená. V prostředí rostoucího objemu peněz v ekonomice tak svojí cenou dovedou inflaci pružně kopírovat,“ vysvětluje Pavel Ryska.
Druhou třídou aktiv jsou podle něho vybrané akcie firem, jejichž tržby a zisky kopírují rostoucí cenovou hladinu. „Při současné míře inflace v České republice ale dobře slouží také dluhopisy citlivě vybraných firem. U mnoha z nich úroková míra inflaci převyšuje, a tím uchovává hodnotu úspor. Naopak vyšší inflaci nepokryje úrok na běžných či termínových účtech a obvykle ani výnos státních dluhopisů,“ dodává Pavel Ryska.
S nemovitostmi raději opatrně
Na cenné kovy při vysoké inflaci nedá dopustit ani Michal Nedbal, protože záporné reálné úrokové míry (tedy úrok mínus inflace) jsou podle něho pro zlato jako voda na mlýn. Při středně vysoké inflaci doporučuje už zmíněné dluhopisy.
Na nemovitosti se ale dívá skepticky. „V posledních deseti letech vypadaly nemovitosti jako dobrá ochrana, rostly rychleji než inflace. To ale měly na svědomí hlavně nízké úrokové sazby, tedy velká poptávka po hypotékách a nemovitostech. Při vyšší inflaci to ale fungovat nebude, protože budou s největší pravděpodobností i vyšší úrokové sazby kvůli brždění inflace,“ uzavírá Michal Nedbal.
