Co je to rozhodná doba?
Není pravda, že částku starobního důchodu ovlivňují příjmy v posledních 10 či 20 letech. V roce 2020 se totiž započítají rozhodné příjmy již od roku 1986. Co to v praxi znamená?
Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění v celých ukončených letech a výši osobního vyměřovacího základu, kterým je zjednodušeně řečeno průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě od roku 1986. Výši státního důchodu přitom ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Např. z pasivních příjmů z kapitálového majetku nebo z nájmu se sociální pojištění neplatí a tyto příjmy nemají žádný vliv na výši státního důchodu.
Hodnocené příjmy
V letošním roce se osobní vyměřovací základ počítá z příjmů v letech 1986 až 2019. V roce 2021 se bude osobní vyměřovací základ počítat z příjmů v letech 1986 až 2020. Dřívější příjmy se přitom převádí na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci. V přiložené tabulce máme uvedeny koeficienty používané pro výpočet starobního důchodu v roce 2020.
Roční hrubá mzda ve výši 400 000 Kč v roce 2019 má tedy při výpočtu důchodu v roce 2020 hodnotu 400 000 Kč, ale roční hrubá mzda 400 000 Kč v roce 2015 má při výpočtu důchodu v letošním roce hodnotu 513 120 Kč (400 000 Kč x 1,2828).
| Rok | Koeficient | Rok | Koeficient |
| 1986 | 11,7525 | 2003 | 2,0773 |
| 1987 | 11,5117 | 2004 | 1,9480 |
| 1988 | 11,2551 | 2005 | 1,8520 |
| 1989 | 10,9888 | 2006 | 1,7374 |
| 1990 | 10,6009 | 2007 | 1,6182 |
| 1991 | 9,1863 | 2008 | 1,4963 |
| 1992 | 7,5010 | 2009 | 1,4460 |
| 1993 | 5,9884 | 2010 | 1,4203 |
| 1994 | 5,0514 | 2011 | 1,3882 |
| 1995 | 4,2627 | 2012 | 1,3448 |
| 1996 | 3,6001 | 2013 | 1,3448 |
| 1997 | 3,2568 | 2014 | 1,3216 |
| 1998 | 2,9791 | 2015 | 1,2828 |
| 1999 | 2,7526 | 2016 | 1,2331 |
| 2000 | 2,5822 | 2017 | 1,1551 |
| 2001 | 2,3794 | 2018 | 1,0715 |
| 2002 | 2,2172 | 2019 | 1,0000 |
Roční vyměřovací základ u zaměstnanců a OSVČ
U zaměstnanců je vyměřovacím základem za příslušný rok součet hrubých měsíčních mezd, při práci pro více zaměstnavatelů se hodnotí všechny hrubé mzdy a hrubé odměny z DPP a DPČ, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění.
Za rok výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti je příslušným ročním vyměřovacím základem částka, ze které se za daný rok zaplatilo sociální pojištění. Skutečný vyměřovací základ je na úrovni poloviny daňového základu. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy dodržen minimální vyměřovací základ.
Jak se vypočítá osobní vyměřovací základ?
Při výpočtu osobního vyměřovacího základu v roce 2020 se všechny vyměřovací základy sečtou a vydělí celkovým počtem dní (tj. číslem 12418) poníženým o vyloučené dny (např. nemoc). Aby se získal průměr na jeden měsíc, tak se toto vypočtené číslo vynásobí 30,4167.
Dlouhá rozhodná doba je spravedlivá
S ohledem na výpočet důchodu je správné, že se hodnotí příjmy již od roku 1986. Někteří lidé mají totiž nejvyšší příjmy právě na začátku pracovní kariéry a jiní v posledních letech před odchodem do důchodu. Hodnocením rozhodných příjmů od roku 1986 nedochází ke znevýhodnění lidí, kteří nejvíce vydělávali v prvních příjmových letech.
Při výpočtu důchodu v roce 2020 se tedy hodnotí příjmy za 34 let, proto výši důchodu ovlivní několik příjmově podprůměrných nebo naopak několik příjmově nadprůměrných let méně, než by se na první pohled mohlo zdát. Odvozovat výši starobního důchodu dle aktuálně dosahované hrubé mzdy může být tedy v praxi hodně nepřesné.
Také si přečtěte: Příjem z pronájmu v důchodu
