Co se nepočítá do výpočtu důchodu?
Někteří občané mají v produktivním věku velmi vysoké příjmy, ale státní důchod je nakonec nízký. Jak je to možné? Ne všechny příjmy ovlivňují měsíční částku důchodu.
Základními vstupními údaji pro výpočet státního důchodu jsou: získaná doba pojištění a osobní vyměřovací základ. Do doby pojištění se započítává období, kdy bylo z příjmu odváděno sociální pojištění a tzv. náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku).
Do příjmů ovlivňující výši osobního vyměřovacího základu se započítávají jen příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Osobním vyměřovacím základem je následně průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě, přičemž se hodnotí rozhodné příjmy od roku 1986.
Kapitálové příjmy se nezapočítávají
Přestože kapitálové příjmy podléhají zdanění, ať už formou srážkové daně nebo se uvádí do daňového přiznání jako příjmy dle § 8 zákona o dani z příjmu, tak sociální pojištění se z těchto příjmů neplatí. Někteří investoři mají tedy velmi vysoké kapitálové příjmy, ale pro důchodové účely se tyto příjmy nehodnotí. Při důchodovém plánování je potřeba tuto skutečnost zohlednit a nepočítat s vysokým státním důchodem.
Paní Milena má hrubou mzdu v zaměstnání 45 000 Kč a současně má pravidelný pasivní roční příjem z kapitálového majetku a pronájmu ve výši 400 000 Kč. Rovněž z příjmu z pronájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu se neplatí sociální pojištění. Vyměřovací základ za rok 2020 bude mít paní Milena ve výši 540 000 Kč (45 000 Kč x 12 měsíců). Roční pasivní příjem v částce 400 000 Kč nemá na výpočet důchodu žádný vliv.
REKLAMA
Maximální vyměřovací základ
Sociální pojištění se od roku 2008 platí jen do dosažení maximálního vyměřovacího základu. Z částky nad strop se během roku již sociální pojištění neplatí. Pro celý rok 2020 je maximálním vyměřovacím základem pro příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti částka 1 672 080 Kč. Z příjmů nad strop se již sociální pojištění neplatí a takový příjem výši státního důchodu nezvyšuje.
Manažerka Ivana bude mít za rok 2020 hrubou mzdu ve výši 2 400 000 Kč. Sociální pojištění za rok 2020 ji bude sraženo „jen“ z hrubé mzdy 1 672 080 Kč a stejně tak zaměstnavatel bude za manažerku Ivanu platit sociální pojištění z částky 1 672 080 Kč. Z částky nad limit neplatí sociální pojištění zaměstnanec, ani zaměstnávat. Vyměřovací základ pro výpočet důchodu za rok 2020 je ve výši 1 672 080 Kč, neboť právě z této částky je zaplaceno sociální pojištění.
Pouze pasivní příjmy jsou problém
Vzhledem k nastavení výpočtové formule státního důchodu, kdy s rostoucím příjmem klesá poměr mezi vypočtenou státní penzí a dosahovanou hrubou mzdou, je pro lidi s vyššími příjmy výhodnější mít vysoké pasivní příjmy, které nepodléhají platbě na sociálním pojištění, a maximalizovat tak vlastní spoření a investování na penzi. Podmínkou však je mít v daném měsíci vyřešen pojistný vztah, tj. být současně buď zaměstnancem, nebo osobou samostatně výdělečně činnou a odvádět z aktivního příjmu sociální pojištění.
Občané mající dlouhodobě jenom pasivní příjmy mohou mít dokonce problém s přiznáním státního důchodu. Pro přiznání starobního důchodu musí žadatelé získat dobu pojištění minimálně v rozsahu 35 let. V takových případech je vhodné si včas podat přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění, neboť zpětná účast je legislativou omezena.
Paní Adéla bude žít několik následujících let pouze z pasivních příjmů nepodléhajících platbě sociálního pojištění. Paní Adéla však chce v budoucnu splnit podmínky pro přiznání státního důchodu, a proto si podá na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění. Minimální měsíční dobrovolné důchodové pojištění placené v roce 2020 činí 2 439 Kč.