Dochází k oligopolizaci finančního trhu?

Názory bankéřů, zda dochází k oligopolizaci trhu a zda zpřísňující regulace celému procesu napomáhá, se liší. A zřejmě není příliš velkým překvapením, že zejména největší české banky oligopolizaci na trhu nevnímají, zatímco představitelé menších bank jsou spíše přesvědčeni, že k oligopolizaci dochází.

Petr Hlinomaz z Banky Creditas se domnívá, že k oligopolizaci spíše dochází navzdory růstu počtu subjektů na bankovním trhu v Česku. Ten je způsoben především otevřením české ekonomiky zahraničním bankám. „Pokud si tedy takto vysvětlíme pohyb v počtu bank, přičteme k tomu dlouhodobé rozdělení českého trhu mezi bankovní trojku, či čtyřku, pak tu asi efektivně máme oligopol,“ říká Petr Hlinomaz a dodává: „Oligopol na bankovním trhu pak podporuje i slabší, v Česku vysloveně slabá, kondice jiných částí finančního trhu, na mysli mám např. kapitálový trh; podniky se financují hlavně prostřednictvím bank.“

„Když vezmeme jednotlivé základní sektory – bankovnictví, pojišťovnictví, správa majetku (asset management) – tak všude dlouhodobě převažuje oligopolní struktura trhu.  Důvody jsou jak historické, tak hlavně dlouhodobá existence vysoké regulace (= vysokých bariér vstupu). Proto 3 největší banky představuji 60-70% trhu, podobně je to u pojišťoven,“ souhlasí Petr Sklenář z J&T Banky.

O oligopolizaci nepochybuje ani jedna ze systémově významných bank. „K oligopolizaci finančního trhu dochází, nebo přesněji řečeno již došlo. Jedná se o přirozený vývoj přinejmenším v segmentech trhu, kde se penetrace blíží bodu nasycení. V tuzemském bankovnictví došlo naposledy k narušení oligopolu v roce 2011, kdy se na trhu objevily nové malé banky, nabízející vysoce nadstandardní úročení vkladů. Ty tím získaly jistý podíl na trhu primárních vkladů, časem se ale z hlediska obchodní strategie přiblížily hlavnímu proudu bank,“ je přesvědčen Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.

^REKLAMA

Zato velké banky možnost oligopolu zcela zavrhují. „Počet bank na českém trhu se postupem času zvyšuje a konkurence mezi nimi stále přiostřuje. Na českém trhu tak působilo ke konci loňského září 47 bank a poboček zahraničních bank. Na tak malou ekonomiku, jakou je ta česká, jde nepochybně o úctyhodné číslo, které umožňuje – jak spotřebitelům, tak firmám – vybrat si ze široké nabídky na trhu. Slovo oligopol je v tomto případě naprosto zavádějící,“ uvádí Petr Dufek z ČSOB.

Stejné stanovisko zastává i Komerční banka: „Na finančním trhu nelze o tendenci k oligopolizaci hovořit, dochází naopak k vyostřování konkurence.“ Dokládá to na změně tržního podílu ve spotřebitelském financování, kde KB, ČSOB a malé banky ukrajují podíl dříve dominantní České spořitelně a Moneta Money Bank, a na nárůstu podílu hypotečních úvěrů, kde nejvíce získaly Moneta Money Bank a Sberbank.

Nekompromisní názor má i Česká spořitelna: „Z pohledu subjektů licencovaných pro působení na českém trhu nelze o oligopolizaci hovořit.“

Stanovisko velké trojky podpořil i Jakub Pavel, ředitel retailového bankovnictví Equa bank: „Podle mě ne, na bankovním trhu hráčů dokonce přibývá a každý sleduje svoje zájmy a je zde pořád znát tendence boje o klienty mezi novými a původními bankami. Samozřejmě trh sleduje vývoj sazeb a reflektuje jej ve svých cenových politikách, ale každý trochu jinak a hlavně v bankovním podnikání se od nich z podstaty nesmíte zásadně odchylovat, takže růst sazeb nutně vede k tomu, že banky musí upravit svoje cenové nabídky. To ale není důsledek oligopolizace, ale podstata fungování bankovního byznysu. Dynamické a cenově agresivní nabídky malých bank stále soupeří s těmi tradičními, takže konkurence je pořád značná.“

^REKLAMA

Petr Stuchlík za společnost Fincentrum předal šek na 100 tisíc korun, aby si odborníci položili otázky: Je český finanční sektor v módu oligopolu? Směřuje opravdu k oligopolizaci? Je vhodná iniciativa k disrupci takového stavu a la UK FCA Regulatory Sandbox? Čtěte v článku „Otázka deregulace je nasnadě“

ČNB: K oligopolizaci nedochází

K oligopolizaci finančního trhu nedochází ani podle regulátora – České národní banky. K našim dotazům se vyjádřil Tomáš Nidetzký, člen bankovní rady ČNB.

Zdroj: ČNB

Dochází k oligopolizaci finančního trhu?

Vývoj počtu finančních subjektů na trhu a jejich více méně stabilní tržní podíly tomu nenasvědčují. Za posledních 10 let dokonce poklesla míra koncentrace ve většině segmentů finančního trhu. Podle mého dochází k určité optimalizaci finančního trhu ve vazbě na limitovaný počet a strukturu obyvatel v České republice. Omezený klientský potenciál je umocněn tvrdou cenovou konkurencí a schopností firem díky novým technologiím rychle kopírovat inovace konkurence, které jsou navíc zaměřené spíše na hledání úspornějších řešení než výnosového potenciálu.

^REKLAMA

Podporuje rostoucí regulace oligopolizaci trhu?

Úvaha, že finanční stabilita bude větší, pokud bude menší počet subjektů, je lichá. Existující studie žádný vztah mezi mírou konkurence a finanční stabilitou neodhalují. Pevně věřím, že regulace jako reakce na krizi v roce 2008 kulminuje. V další fázi se budeme mnohem více soustředit na harmonizaci podmínek fungování na finančním trhu, která by měla zejména subjektům působícím na omezeném klientském prostoru, jakým bezesporu „město“ s názvem Česká republika je, umožnit působit i na dalších trzích minimálně v zemích EU.

Zhoršují se bariéry vstupu do finančního odvětví?

Podmínky vstupu do finančního odvětví se především harmonizují, ať již jde o požadavky na obezřetnost, odbornou péči nebo opatření spojené s fenoménem praní špinavých peněz a financování terorismu. Zároveň platí, že zpřísnění podmínek se automaticky nerovná zhoršení podmínek. Finanční trh je regulovaný, protože hospodaří z velké části s finančními prostředky klientů, nikoli prostředky samotných majitelů. Zatímco podnikání v oblasti např. pohostinství si lze zkusit a v případě nenaplnění obchodních očekávání i kdykoli ukončit, u subjektů se zájmem o působení na finančním trhu je nepřijatelná obchodní úvaha „chci si to jen zkusit“.

Považujete oligopolizaci za přínos, nebo problém finančního trhu?

Oligopolizaci vnímám jako prokrastinaci. Přestože jde o určitou poruchu, tak i v životě je někdy moudré něco „odložit na ráno“. Některé trhy charakterem svých produktů přirozeně směřují k menšímu počtu subjektů. Dobrým příkladem je vývoj v oblasti penzijních fondů, které nabízejí více méně komoditní produkt. Vzpomínám si na období, kdy v ČR bylo 42 penzijních fondů, dnes máme 8 penzijních společností a jejich „oligopolizace“ se na vývoji tohoto sektoru projevila pozitivně.