Dočkáme se peněz z helikoptéry?
Důsledky pandemie koronaviru přináší obrovské propady HDP a vytváří řadu problémů pro ekonomiku. Současné debaty o možnostech řešení krize vrátily do hry koncept tzv. „vrtulníkových peněz“. Odborníci ale uvádějí, že se jedná se o krok poměrně kontroverzní a extrémní, a to z mnoha důvodů. V České republice se s ním podle vyjádření člena bankovní rady České národní banky v blízké době patrně nesetkáme.
Pojem „helikoptérové peníze“ se v ekonomické teorii objevuje už po několik desetiletí. „S výrazem helikoptérové peníze, tedy peníze shazované z vrtulníku (helicopter money) poprvé přišel Milton Friedman v roce 1969, když ilustroval důsledky nadměrné měnové expanze. V realitě si s ní potom vážně pohrával šéf americké centrální banky Ben Bernanke,“ vysvětlila původ sousloví ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
„Nyní, společně s koronavirovou krizí, je toto téma opět na scéně. Helikoptérové peníze zjednodušeně znamenají, že centrální banka vytiskne peníze a rozdá je přímo domácnostem, kterým by pak mohli případně snížit daně, a podpořit tak spotřebu. Tento způsob dodávání peněz do ekonomiky tak může být alternativou k programům kvantitativního uvolňování, kdy centrální banka dodává peníze do ekonomiky nepřímo.“
Extrémní nástroj
Tento kontroverzní nástroj by se teoreticky mohl hodit v časech velkých krizí. V době, kdy jsou ekonomiky sužovány důsledky pandemii koronaviru, se tak pochopitelně dostává do centra pozornosti. „Helikoptérové peníze představují jednorázovou plošnou finanční injekci domácnostem s cílem rozpumpovat skomírající spotřebu. Většinou jde o kombinaci extrémně uvolněné měnové a fiskální politiky. Jde o poměrně extrémní prostředek, který je využíván až v momentě, kdy běžnější nástroje monetární politiky – jako například prudké snížení sazeb či nákupy aktiv – nezabírají,“ uvedl portfolio manager společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
„V USA došlo během druhého kvartálu ke schválení jednorázového příspěvku domácnostem s ohledem na bezprecedentní propad ekonomiky v souvislosti s pandemií covid-19,“ uvedl příklad politiky, která se helikoptérovým penězům blíží. Představa peněz „zadarmo“ je sice docela lákavá, ale má taky svá úskalí. Monetární nebo fiskální politika?
REKLAMA
Helikoptérové peníze jsou přesto ale nadále spíše teoretickým konceptem, neexistuje ani množství příkladů, které by jeho výhody a nevýhody prakticky ukázaly. Centrální banky ho opomíjejí hned z několika důvodů. Otázkou také je, zda by takový krok byl vůbec v našem prostředí a za současného fungování centrální banky realizovatelný.
„Obecně jsou helicopter money považovány za kontroverzní nástroj, jehož využívání centrální banky nepreferují. Důvodem je to, že nástroj jednak není příliš ověřený a nepochybně by narážel i na řadu legislativních problémů. Navíc by suploval i roli fiskální politiky, což v našich podmínkách rozhodně není nutné. Financování vlády by také navíc přímo ohrožovalo pozici centrální banky, jakožto nezávislé instituce. Peníze rozdané domácnostem by zároveň nebylo možné z oběhu v případě potřeby znovu stáhnout,“ uvedla Steckerová z Komerční banky.
V českém prostředí diskuse o netradičním doplňování peněžní zásoby ožila po vyjádření člena bankovní rady České národní banky. „Variantou vrtulníkových peněz se podle slov člena bankovní rady Marka Mory zabývala i Česká národní banka. Ta se ale rozhodla, že tuto metodu využívat nebude. Důvodem je podle něho i to, že by mohlo dojít k překrývání měnové a fiskální politiky, čemuž se chce ČNB vyhnout,“ připomněla Steckerová.
