Marc Faber je investorské veřejností známý svými „apokalyptickými“ předpověďmi, v nichž předpovídá výrazné propady a obrovské ztráty investorů. I proto dostal svou přezdívku Dr. Doom (doktor Zkáza), které je věrný dodnes a podle níž stále přichází s dalšími katastrofickými předpověďmi. Každý měsíc vydává svůj „Gloom Boom & Doom Report“, ale kromě toho se poměrně často objevuje v různých médiích po celém světě. Kdybychom si ale mysleli, že to dělá jen z krátké chvíle, a že nedokáže předpovědět nic jiného, než katastrofy ve světě financí, budeme nejspíše na omylu. Mnoho z jeho předpovědí se vyplnilo a jeho názor nenechá žádného rozumně smýšlejícího investora chladným.
Marc Faber se narodil v Curychu, kde také vystudoval ekonomii na tamní univerzitě. Po škole pracoval v investiční společnosti White Weld & Company v New Yorku, Curychu a Hongkongu, kde nakonec od roku 1973 také žil. Od roku 1978 šéfoval jiné investiční společnosti, Drexel Burnham Lambert Ltd Hongkong, jejíž matka sice patřila ve své době mezi pět největších investičních bank v USA, ale nakonec skončila bankrotem kvůli obchodům s rizikovými dluhopisy. Faber pak založil svou vlastní společnost, Marc Faber Limited, v níž (kromě jiných) působí dodnes.
Je zvláštní, že na webech, které se zabývají známými investory a investičními guru, jsou informace o Marcu Faberovi velmi stručné, nebo žádné. Dohledat složení jeho portfolia je tedy prakticky nemožné, a to přesto, že založil svou vlastní investiční společnost a podílí se na vedení několika investičních fondů. Důvodem je nejspíše skutečnost, že nežije v USA, ale v Thajsku.
Věří zlatu a těžařům
Marc Faber je typickým příkladem investora, který nejde s trhem a dokazuje to každým svým tvrzením. Dnes patří mezi nejméně oblíbené investiční nástroje zlato (resp. drahé kovy obecně, kromě paladia) a akcie těžařských firem. Zlato je dnes doslova „nenáviděným“ aktivem, zejména na západní polokouli. Zde v portfoliích investorů převládají investiční nástroje odvozené od zlata, jako jsou ETF, a ty v posledních měsících zažívají obrovské výprodeje. Kdyby se do nákupů fyzického kovu nepustily tradiční země, jako jsou Indie, nebo Čína, byla by dnes cena zlata s velkou pravděpodobností již kolem hranice 1 000 dolarů za unci. Zrovna tak akcie těžařských firem, které atakují dlouhodobá minima a u investorů jsou dnes na samém okraji zájmu.
A právě tyto třídy aktiv jsou podle Fabera v současnosti pro investory nejzajímavější. I když jeho momentální averze vůči akciím trvá již poměrně dlouho a jeho výhledy jsou stále černější, tak zlato je podle něj v dnešní době jednou z nejzajímavějších tříd aktiv (zejména fyzický kov) a akcie těžařských firem jsou jediným odvětvím, které je podle něj dostatečně podhodnocené na to, aby bylo zajímavou investiční příležitostí.
REKLAMA
QE nikdy neskončí
Faber ve svých posledních rozhovorech tvrdí, že svět je na pokraji katastrofy, přičemž jsme svědky obrovské bubliny na všech aktivech a také v dluzích. Nešetří kritikou Fedu, který podle něj nejenže nepřestane s kvantitativním uvolňováním, ale v nejbližší době objemy nákupů ještě zvýší a bude je navyšovat stále dál a dál. „Otázkou není, kdy dojde k omezování QE. Otázkou je, kdy přistoupí k navýšení objemů na 150 nebo 200 miliard, nebo dokonce bilion dolarů měsíčně,“ řekl Faber v rozhovoru pro CNBC a dodal, že „každý vládní program, který byl přijat narychlo, a byl považován za dočasný, se změnil v trvalý stav. Fed se sám dokopal do situace, z níž není úniku.“
A jeho názory se s Fedem liší také na zlatu, které je podle šéfa americké centrální banky přeceňováno jako zajištění proti inflaci a je těžké mu vlastně porozumět. Faber naproti tomu říká, že akciové trhy jsou na tom podobně, jako tomu bylo v roce 1987, a že do konce roku se ještě můžeme dočkat propadu trhů o 20 % (tvrdil to v srpnu, takže tato předpověď mu zatím moc nevychází).
Vzhledem k tomu, že právě v roce 1987 svým klientům doporučil vystoupit z akciových trhů (před „černým pondělím“ v říjnu téhož roku), měli by být investoři na pozoru. Stejně tak předpověděl splasknutí bubliny v Japonsku v roce 1990, podobně jako asijskou krizi v letech 1997 a 98. Na počátku nového tisíciletí věřil v posilování komodit, jako jsou drahé kovy, nebo zlato a také rostoucí sílu Číny a rozvíjejících se trhů obecně. O korekci na akciových trzích začal sice mluvit již v roce 2007, o jejich propadu pak také mluvil v polovině roku 2008, aby pak v březnu 2009 připustil, že trhy jsou na svém dně. Ekonomické oživení však neočekával dříve než za pět let.
Pro mnohé zaryté býky bude Marc Faber nejspíše jen stařík, který chce vzbudit zájem svými negativními předpověďmi v časech, kdy se trhům daří, přičemž je jen otázkou času, kdy mu jeho předpovědi vyjdou. To může být pravda. Jeho názory by však v dnešní divné době neměl brát na lehkou váhu nikdo, ani tito zarytí optimisté. Poměrně výstižně pak o Faberovi napsal jeden anglický magazín, podle něhož „člověk nemusí od Fabera, hongkongské ikony, očekávat optimistické zprávy. Ale poté, co jej investor vyslechl, neměl by tvrdit, že nebyl varován. Faber zkrátka říká věci, které nechce nikdo slyšet.“
