Doplácet nebo stornovat zájezdy? Do věci se vložil ombudsman

Na jaké zájezdy se Lex Voucher vztahuje

Zákon se vztahuje na zájezdy, které se měly uskutečnit mezi 20. únorem a 31. srpnem 2020. A to i v případě, kdy již zákazníci nebo cestovka odstoupili v minulosti a standardně by měli zákazníci dostat zpět své peníze.

Zákon přímo stanoví, které zvláště zranitelné osoby mohou voucher rovnou odmítnout. „Problém ale nastává v tom, jestli osoba, která mezi tyto osoby patří, je i stranou smlouvy o zájezdu. Podle metodiky Ministerstva pro místní rozvoj je to podmínkou,“ upozorňuje právnička Alžběta Kokešová z advokátní kanceláře eLegal. „Pokud tak zákazník koupil zájezd pro své rodiče, kteří mají více než 65 let, do výjimky nespadá, protože tou smluvní stranou je on – i když na zájezd měli vyjet jeho rodiče. Zda budou mít stejný názor i soudu nebo tuto výjimku budou vykládat šířeji, to bohužel nevíme,“ upřesňuje právnička.

Doposud byly uzavřené hranice a pohyb osob byl omezen, bylo tedy možno odstoupit od zájezdu podle § 2535 v případě, že na našem území mělo být místo odjezdu. „Teď, když tato omezení alespoň formálně odpadla, je zásadní stav v zemi, do které nebo přes kterou mají lidé cestovat. To se ale samozřejmě odhaduje dopředu velmi těžko,“ uvádí Kokešová. Klienti tak opět stojí před volbou – stornovat nebo doplácet.

Ministerstvo obrací: Pokud zájezd nebude, doplácet nemusíte

Cestovní kancelář má zájezd zrušit neprodleně poté, co je jasné, že nebude moci být uskutečněn. Kdyby to neudělala cestovní kancelář, může od smlouvy z důvodu mimořádných okolností odstoupit sám zákazník. „V těchto případech samozřejmě zákazník zbytek ceny doplácet nemusí,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

^REKLAMA

Problém je v tom, že splatnost poslední splátky zájezdu nastává dříve, než je jasné, zda zájezd bude anebo ne. „V tuto chvíli záleží na přístupu cestovek. Některé doplácení nepožadují a rovnou vystaví vouchery na dosavadní platby, jiné na tom trvají, některé zase posouvají splatnost zálohy blíže k termínu odjezdu,“ doplňuje Kokešová.

Ministryně Dostálová zároveň upozorňuje, že cestovní kanceláře jsou povinny přistupovat ke svým zákazníkům s odbornou péčí a nesmí otálet s rušením zasažených zájezdů jen proto, aby zlepšily svou vlastní finanční situaci.

Správný postup cestovky a splnění informační povinnosti

Pokud od smlouvy odstoupí zákazník podle § 2535, anebo z důvodu vyšší moci zájezd zruší cestovní kancelář, musí se cestovka rozhodnout, zda uplatní tzv. ochrannou dobu. Ačkoliv zákon nestanoví lhůtu, do kdy má cestovka zákazníkovi využití ochranné doby oznámit, Alžběta Kokešová doporučuje vycházet ze čtrnáctidenní lhůty pro vrácení peněz.

Podle § 8 Lex Voucher musí cestovní kancelář zákazníka jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem písemně poučit o jeho právech podle Lex Voucher, upozorňuje ministerstvo v metodickém materiálu pro cestovky.

^REKLAMA

Poučení musí obsahovat následující informace o právech:

• o možnosti zvlášť zranitelného zákazníka voucher odmítnout,

• o tom, že má zákazník právo požádat cestovní kancelář v době platnosti voucheru o náhradní zájezd, stejné či vyšší jakosti,

• o tom, že peněžitý dluh cestovní kanceláře, jehož plnění bylo odloženo po dobu trvání ochranné doby, se podle Lex Voucher považuje za splněný využitím poukazu na zájezd k úhradě ceny náhradního zájezdu,

• o tom, že nepožádá-li zákazník cestovní kancelář o náhradní zájezd nebo nevyužije nabídky cestovní kanceláře k uzavření smlouvy o zájezdu do 31. srpna 2021, je cestovní kancelář povinna vrátit veškeré uhrazené částky do 14 dnů, tedy do 14. září 2021 (před tímto datem jen tehdy, že cestovka ve lhůtě 30 dnů od žádosti zákazníka nenabídla náhradní zájezd).

  ^REKLAMA
  

• o tom, že je poukaz na zájezd zajištěn proti úpadku cestovní kanceláře.

Vlastní poukazy mimo režim Lex Voucher začaly cestovní kanceláře zákazníkům nabízet ihned po uzavření hranic. „Mezi poukazy je třeba rozlišovat. Pokud se zákazník například v březnu domluvil s cestovní kanceláří na tom, že namísto peněz dostane poukaz, měla by i nadále platit tato jejich dohoda a její podmínky,“ upozorňuje právnička Alžběta Kokešová.

Rozlišit poukazy podle Lex Voucher a mimo režim tohoto zákona je možné podle náležitostí i podle konečného data platnosti, v každém případě ale musí cestovka splnit informační povinnost u poukazů vydávaných podle Lex Voucher. V opačném případě může dostat pokutu až do výše 5 mil. Kč za nekalou obchodní praktiku.

Ombudsman Křeček: Ochranu potřebují i zákazníci

„Chápu, že uzavřenou cestovní smlouvu je třeba dodržovat. Domnívám se však, že by to mělo platit pro obě strany stejným způsobem. Rozumím zájmu na zachování cestovního ruchu, resp. solventnosti cestovní kanceláří. Myslím si však, že by přijímaná opatření měla chránit jak cestovní kanceláře, tak i jejich zákazníky, kteří jsou situací kolem pandemie koronaviru rovněž postiženi,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.

Veřejný ochránce práv uvádí jeden případ za všechny klienty cestovních kanceláří, kteří stojí před těžkou volbou. Klientka si má vybrat, zda odstoupí od smlouvy za zájezd v hodnotě 55 000 a zaplatí stornopoplatky 46 283 korun, anebo doplatí zbytek ceny zájezdu (30 tisíc korun). Zájezd se má uskutečnit v srpnu 2020. Ani na jednu z variant rodina v současném okamžiku nemá ve svém rozpočtu peníze, musela by si půjčit s tím, že na dovolenou se stejně nedostane a peníze se vrátí až za rok.

Zákon sice chrání zvláště zranitelné skupiny obyvatel, mezi chráněnými však nejsou rodiny, kterým se v důsledku epidemie koronaviru výrazně snížily příjmy. Refundace formou poukazu ve výši 10 % uhrazeného storna je podle Křečka nedostačující. Proto ombudsman požádal ministryni o upřesnění, jak jinak plánuje ochránit klienty cestovních kanceláří.