Doporučení analytiků jako kontraindikace?

Ještě než popíšeme nejzákladnější strategie, dovolíme si udělat malou exkurzi mezi mediální doporučení týkajících se investování na trzích. Zkušenosti ukazují, že nákupy a prodeje cenných papírů prováděné na základě mediálních doporučení nejsou dobrou investiční strategií. Trhy se mnohdy naopak vyvíjely opačně, než předpovídala renomovaná finanční média.

Akcie citlivě reagují na změny v ekonomické situaci společností. Proto investoři oprávněně přikládají velký význam informacím, které se týkají společnosti. Často tradovaným názorem je, že s dostupnými informacemi o společnosti, situaci v oboru, makroekonomickém prostředí lze relativně spolehlivě odhadnout budoucí vývoj trhů pro nejbližší měsíce nebo dokonce roky.

Řada drobných investorů si ovšem neuvědomuje, že než se tyto informace dostanou k nim, trhy už na ně dávno zareagovaly. Platí to zvláště pro masově šířené informace, které se rychle dostanou mezi velký počet osob na celém světě.

Čím později investor zareaguje, tím méně může publikovanou zprávu využít. Velmi často rozhodují minuty, než efektivní trhy jakoukoli zprávu promítnou do hodnoty kurzu. Budoucí výkonnost pak závisí na ještě nezveřejněných informacích a okamžitých reakcích investorů na ně. Nové informace samozřejmě mohou původní zprávu podpořit, nebo naopak přinést zjištění, které ji zpochybní a vyvolá opačnou tržní reakci.

Kromě celkové nálady na trzích záleží i na charakteru zprávy (zda se opírá o dlouhodobější trendy nebo si všímá spíše nových, dosud nepoznaných faktů). Proto mnohdy předpovědi renomovaných ekonomických médií ohledně budoucího vývoje trhů nevycházejí.

^REKLAMA

Se zajímavým srovnáním přišel americký finanční poradce Neal Frankle ve své knize „Proč chytří lidé ztrácejí jmění“ (Why Smart People Lose a Fortune). Poukázal na to, že lidé by neměli investovat na základě mediálních doporučení, protože trhy reagují na predikce budoucího tržního vývoje spíše opačně. Souhlasné tržní reakce mají většinou jen krátkou životnost, a pak jsou trhem bezpečně ignorovány.

Ovšem nevylučujeme, že některá mediálně prezentovaná investiční doporučení přinášejí úspěch. Nicméně se to nestává příliš často. Na otázku, proč trhy reagují na odborníky zpracované a zveřejněné predikce opačným směrem, než by měly, existuje několik vysvětlení.

První se opírá o psychologii chování investorů. Vývoj kurzů cenného papíru závisí na poměru nakupujících a prodávajících na daném trhu, který se utváří dle budoucích očekávání investorů. Předvídat nákupní nebo prodejní náladu investorů, která se mění podle nově příchozích informací, je proto v daném okamžiku nespolehlivé.

Proč ale trh někdy zareaguje přesně opačně, než říká predikce? Důvodem může být přikládání větší váhy novým informacím, které jsou v rozporu s predikcí, než informacím, které jsou s ní v souladu. Řada investorů si rozporné informace jednak lépe zapamatuje, jednak je považuje za trhem ještě ne zcela zohledněné, a vidí v nich proto příležitost. Pokud takto reaguje většina obchodníků na daném trhu, dává tím podnět k založení nového trendu, který je v rozporu se zveřejněnou predikcí. Překvapí-li nový tržní vývoj další investory, kteří dosud predikci věřili, bude se rozporný trend prohlubovat.

^REKLAMA

Druhým vysvětlením je založení predikce na déletrvajících trendech z minulosti, o kterých se předpokládá, že budou pokračovat i nadále. Avšak na trzích dříve nebo později dochází ke korekcím.

Třetí vysvětlení spočívá ve faktu, že se predikce opírá o určitý výsek vstupních údajů a neodhalí všechny faktory, na nichž budoucí vývoj akciových kurzů závisí.

Čtvrté vysvětlení poukazuje na zájem vydavatelů periodického tisku a provozovatelů médií, které žijí převážně z reklamy a inzerce, oslovit co nejvíce čtenářů či diváků. V takovém případě existuje tendence zveřejňovat jen ty predikce, které potvrzují dosavadní nastoupený trend.

Široké spektrum čtenářů nebo diváků při svém investičním rozhodování významně zohledňuje minulé trendy (po velkých a dlouhotrvajících propadech se bojí investovat, zatímco po dlouhodobém růstu trhu hledají nejvýhodnější investiční příležitost), predikce potvrzující delší trend tak nevyvolá zbytečné kontroverze, i když se v budoucnu může ukázat jako neúspěšná. Naopak uvedením výrazně optimistické predikce po několika letech poklesu trhu nebo scénáře výrazného propadu po dlouhém růstu trhu se médium dostává pod větší drobnohled veřejnosti, při nesplnění predikce i pod palbu kritiky.

^REKLAMA

Časovat trh na základě mediálních doporučení, ale i politicky průlomových událostí (např. 11. září 2001), tedy není úspěšná investiční strategie. Následná tržní realita většinou ukáže, že situace není tak černá nebo tak růžová, jak ji někdo v jistém okamžiku líčil.

Struktura portfolia je vždy individuální záležitostí a závisí především na toleranci investora k riziku a délce jím sledovaného investičního období. Pokud si poslechnete, do čeho nejvíce investovala úspěšná finanční legenda, a sami se tím začnete řídit, kopírujete tím její (rizikovou) investiční strategii. Vám však taková strategie nemusí vyhovovat.

Investování musí být v souladu s investiční strategií. Nenechte se nalákat popularitou nějakých investičních produktů. Nenechte se nalákat reklamou. Vyvarujte se nákupu, pokud vám někdo ukazuje minulé výsledky a láká k nákupu. Tyto výsledky vás již minuly. Tyto výsledky jsou obvykle hodně často mediálně zdůrazňovány. Nehoňte se za „zlatými“ fondy, nic takového neexistuje. Nemá smysl si myslet, že víte něco více, než vědí ostatní, a přesuny majetku mezi fondy získat prostředky navíc. Nenechte se zmanipulovat tím, že byste koupili produkt, který není v souladu s vaší strategií jenom proto, že jej nakupuje právě většina lidí. Bohatí lidé obvykle nenásledují většinu. Nejednejte dle emocí.

Největším nepřítelem investora je investor sám – jeho emoce.