Druhý pilíř a výsluhový příspěvek: skvělé „kombo“!

Ačkoli penzijní společnosti stále doufají, že s blížícím se pololetím nastane příliv klientů, kteří si možnost vstupu do druhého pilíře schovávají na poslední chvíli, ruku do ohně za to, že v dohledné době bude v ČR plánovaných půl milionu účastníků důchodového spoření, by dal asi jen málokdo.

Lidé vstupem do druhého pilíře získají jistý pokles státního důchodu, ovšem výše penze z druhého pilíře je díky investičním, ale i politickým rizikům nejistá. Existuje však skupina lidí, pro niž může být rozhodování o vstupu do druhého pilíře podstatně jednodušší, protože pokles státního důchodu ve spojení se vstupem do druhého pilíře se jí dotkne podstatně méně.

Vysoký výsluhový a státní důchod

Jedná se o profese, které mají nárok na výsluhový příspěvek. Ten má totiž jednu velmi zajímavou vlastnost – funguje jako minimální výše příjmů ve starobním důchodu. Pokud pobíratel výsluhového příspěvku odejde do starobního důchodu, který je nižší než výsluhový příspěvek, bude mu rozdíl dorovnáván výsluhovým příspěvkem v nové výši bez ohledu na účast ve druhém pilíři.

Příklad: pan P. předpokládá, že získá nárok na výsluhový příspěvek ve výši 15 000 Kč a starobní důchod ve výši 10 000 Kč. Ke starobnímu důchodu tak bude dostávat 5 000 Kč výsluhového příspěvku. Kdyby pan P. vstoupil do druhého pilíře, a jeho starobní důchod se mu kvůli tomu snížil například na 9 500 Kč, bude jeho výsluhový příspěvek činit 5 500 Kč.

Vzhledem k tomu, že výsluhový příspěvek je daněn 15% daní, není kompenzace poklesu důchodu kvůli vstupu do druhého pilíře stoprocentní, přesto je však značná. Pokud výsluhový příspěvek převýší státní důchod, vstup do druhého pilíře ztrácí jednu ze svých největších nevýhod.

Na výsluhový příspěvek má nárok několik povolání. Jedním z nich jsou vojáci z povolání, jejichž výsluhový příspěvek se počítá dle zákona o vojácích z povolání, a dále například policisté, vězeňská služba nebo hasiči, jejichž výsluhový příspěvek je upraven v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Nárok na výsluhový příspěvek vzniká po zániku služebního poměru dle příslušného zákona, a jeho výše je závislá zejména na počtu let služby (minimálně 15 let), přičemž výpočet se pro vojáky z povolání a ostatní profese mírně liší. Maximální výše výsluhového příspěvku je pro vojáky 55 % (případně až 60 %) průměrného měsíčního hrubého platu, pro ostatní profese pak platí maximum 50 %. Maximálního příspěvku lze dosáhnout po 30 letech služby a oproti starobním důchodům se valorizuje polovičním tempem.

Plat, ze kterého se výše výsluhového příspěvku počítá, se stanovuje podle průměru v posledním roce služby před zánikem služebního poměru. Má-li tedy například voják na konci kariéry vyšší příjmy, výsluhový příspěvek se mu bude počítat z nich a pravděpodobnost, že bude výsluhový příspěvek vyšší než důchod, je tak poměrně vysoká, zejména při delší odsloužené době.

V profesích, které mohou získat výsluhový příspěvek, pracuje zhruba 80 000 lidí. Ačkoli někteří z nich nedosáhnou na výsluhový příspěvek v takové výši, aby se jim vstup do druhého pilíře jednoznačně vyplatil, přesto by počet těch, pro které to výhodné bude, mohl velmi pravděpodobně zdvojnásobit počet účastníků druhého pilíře, kterých na konci března bylo necelých 23 000, a zmnohonásobit počet účastníků důchodového spoření u nejedné penzijní společnosti.

Rozhodování ale nakonec stejně nemusí být jednoznačné. I zde totiž hrozí politická rizika a může se stát, že popsaná výhoda pro profese, kterým vznikne nárok na výsluhový příspěvek, bude nakonec odstraněna.

Tabulka 1: Výše výsluhového příspěvku v % platu dle odsloužených let

Zdroj: vlastní výpočty

Autor je junior analytik společnosti Fincentrum.