Neříkejme hop, protože vše – kromě čestné výjimky pár desítek milionů do akciových fondů – se stále koupe v řádově větších odkupech: za duben celkem 2,8 miliardy korun.
První třetina roku vykazuje již odliv 15,5 miliardy korun, na kterém se ovšem víc než dvěma třetinami podílely fondy peněžního trhu. Ty tak od loňského 15. září (to je takové 11. září ve financích) přišly již o víc než 31 miliard korun.
Zejména z tohoto úhlu pohledu je tedy dubnový odchod z peněžáků „jen“ něco přes 2 miliardy korun jejich nejlepší měsíc od toho teroristického krachu Lehman Brothers. Další pozitivní signály lze vyčíst i z jejich výkonnosti, která jakoby prošla resuscitací. Třeba měsíční výnos ISČS Sporoinvestu 0,69 % jistě může být balzám na duši pro tu polovina klientů, kteří hubnutí na polovinu (z 47 na 23miliard korun) přečkali – ale na ročním horizontu stále prodělávají přes 3 %.
Uklidnění na dluhopisové scéně má blahodárný vliv nejen na peněžáky, ale i na vlastní dluhopisové fondy. Za duben z nich odešlo jen něco přes 100 milionů korun, což je také nejlepší výsledek dokonce za poslední dva roky.
Přesto se právě v dluhopisech zřejmě skrývají hned dvě rozbušky dalšího vývoje: první je riziko státních bankrotů různých zemí i zemiček (na forhontě je prý nyní Lotyšsko), druhým, byť dlouhodobějším, je „zahlcení“ trhu dluhopisy financujícími obří vládní balíčky. Jakou ránu finančním trhům zasadil mrňavý Island, máme ještě v čerstvé paměti a „bludný kruh“ recyklace dluhů může svou zhoubností ještě pěkně překvapit.
REKLAMA
Podle ratingové agentury Fitch prohlubující se recese emerging ekonomik v Evropě povede k dalším snížením ratingů – 10 z 21 zemí v tomto regionu má totiž negativní výhled (pravděpodobnost, že rating země s negativním výhledem bude dále snížen, je zhruba 60 % a roste).
Česku zatím akutní nebezpečí nehrozí, navíc se předminulý týden zdařily dvě aukce státních bondů. Zájem byl enormní a tříleté floatery se prodaly za výnos přibližně 0,9 procentního bodu nad PRIBOR (refix je půlroční a 6M PRIBOR je 2,63 %) – stát si tedy půjčil velmi levně, což ukazuje i situaci střednědobých sazeb. Desetileté vyšly ovšem „dráž“, za ně bude muset stát platit 5,48 % p.a.
Zajištěné fondy sice již také asi opustily propadliště dějin, ale prodeje nových zdaleka nestačí nahradit objemy těch maturujících. Dubnový mezisoučet tak dopadl 450 milionů v minusu. K tomu přidejme 300 milionů odkupů ze smíšených fondů a dostáváme se na ten dubnový odliv 2,8 miliardy korun.
Ne, že by srdce investora nepotěšily ty milionky, které nacházejí cestu do akciových fondů, ale v celkové statistice prakticky nehrají roli. Zatím čekáme na to, až Blesk a Nova začnou vypočítávat výnosy? Takový ISČS Sporotrend například vynesl 50 % za tři měsíce, ovšem najít na roce 50% minus není zas takový problém.
REKLAMA
Akciové trhy si skutečně opět polepšily, když převážily pozitivní zprávy – indexy evropské, (americké kromě Nasdaq ještě ne) i ten pražský konečně „vyrovnaly“ letošní slzavé údolí, třeba PX si za týden připsal skoro 7 % a dostal se na úroveň loňského Mikuláše. Od nejhorší bídy 18. února zvládl krásných 40 %. Za duben přidal 17,5 %, ale zda bude nadílka pokračovat i v květnu – toť otázka. Stále se uvažují obě možnosti: jde o býčí trh, anebo jen o piruetku v medvědích rejdech?
Dvě názorové skupiny jsou celkem vyrovnané a je vždy otázka, argumentují-li pouze o akciových trzích, anebo o širší ekonomické situaci. Volatilita sále občas připomíná horskou dráhu a sentiment se přepóluje na to tata. Půjde i o to, zda na součástky půjde vrak Chrysleru nebo General Motors: konec krize je ještě hodně daleko a určitě přijde dalších jobovek dost.
Z nejhorší paniky jsou ale asi trhy venku, teď budou muset new deal odpracovat ekonomiky.
