Důchod může být pro OSVČ nemilým překvapením
Měsíční částka starobního důchodu závisí u všech žadatelů o starobní důchod na získané době pojištění v celých ukončených letech a výši osobního vyměřovacího základu, kterým je zjednodušeně řečeno průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2021 se hodnotí rozhodné příjmy od roku 1986.
Přepočet měsíční zálohy na hrubou mzdu
Výše měsíční zálohy závisí na dosaženém hrubém zisku v předchozím období. Všechny OSVČ vykonávající hlavní činnost musí platit měsíční zálohu na sociálním pojištění vždy alespoň v minimální výši. Níže v tabulce si vypočítáme měsíční částku starobního důchodu OSVČ právě dle měsíční platby na sociálním pojištění. Pro zjednodušení budeme počítat, že osobní vyměřovací základ bude za všechny roky právě na úrovni aktuálně placené měsíční zálohy na sociálním pojištění. Budeme přitom počítat se získanou dobou pojištění v rozsahu 43 let. Při nižší době pojištění by byl starobní důchod nižší a v případě získání vyšší doby pojištění by byl vyšší. Sazba sociálního pojištění činí 29,2 % z vyměřovacího základu. Minimální měsíční záloha na sociálním pojištění v roce 2021 činí 2588 Kč.
Praktický příklad
Paní Alice platí na sociálním pojištění měsíční zálohu ve výši 3300 Kč. Tato záloha odpovídá vyměřovacímu základu 11 300 Kč. Pro důchodové účely je měsíční vyměřovací základ to stejné jako hrubá měsíční mzda. Přestože tedy platí Alice měsíční zálohu vyšší o téměř 40 %, než činí minimální měsíční záloha na sociálním pojištění, tak její vyměřovací základ dosahuje pouze 74 % minimální mzdy. Při získání doby pojištění v rozsahu 43 let by činil starobní důchod dle legislativy letošního roku 10 839 Kč.
Měsíční důchod dle měsíční zálohy
V přiložené tabulce máme vypočten měsíční řádný starobní důchod dle legislativy roku 2021 u OSVČ v závislosti dle aktuálně placené měsíční záloze na sociálním pojištění. Počítáme, že osobní vyměřovací základ za celé rozhodné období bude odpovídat právě aktuálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu.
Zdroj : Vlastní výpočet autora
REKLAMA
Z údajů v tabulce vidíme, že OSVČ platící nadprůměrné měsíční zálohy na sociálním pojištění ve výši 4500 Kč je na tom nepatrně lépe než zaměstnanec s osobním vyměřovacím základem na úrovni minimální mzdy v letošním roce ve výši 15 200 Kč. Na měsíční starobní důchod ve výši 15 000 Kč nedosáhne ani OSVČ platící měsíční zálohu na sociálním pojištění ve výši 6000 Kč.
Závěrem
Pro všechny OSVČ je vlastní finanční zajištění na penzi velmi důležité, hraje pro ně mnohem větší roli než pro zaměstnance. V součtu s povinným sociálním pojištěním placeným zaměstnavatelem za zaměstnance odvádí zaměstnanci na sociálním pojištění více než OSVČ, a proto mají i vyšší státní důchody. Vlastní spoření a investování na penzi by tedy mělo tvořit důležitou úlohu v rodinném finančním plánování a hospodaření všech OSVČ. Na státní důchod se skutečně OSVČ spoléhat nemohou.
