Důchod v roce 2019: Jak zvýší státní důchod vyšší příjem o tisícovku?
Vyšší měsíční příjem o tisícovku nezvyšuje státní důchod vždy stejně. Lidem s nízkými příjmy může státní důchod stoupnout o více než 650 Kč, lidem s nadstandardními příjmy však státní důchod již nestoupne. Jak je to možné?
Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu, což je zjednodušeně řečeno průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě. Doba pojištění se počítá v celých ukončených letech.
Při výpočtu starobního důchodu v roce 2019 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2018. Dřívější příjmy se při výpočtu přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů, které zohledňují inflaci. Na výpočet starobního důchodu má vliv hrubá mzda, nikoli tedy čistá mzda nebo superhrubá mzda.
Důchod v roce 2019: Redukce
Osobní vyměřovací základ se při výpočtu starobního důchodu redukuje, proto každá tisícikoruna zvýší státní důchod jinak. Redukční hranice v roce 2019 jsou 14 388 Kč a 130 796 Kč. Do první redukční hranice se osobní vyměřovací základ počítá ze 100 %, do druhé z 26 %, k částce osobního vyměřovacího základu nad 130 796 Kč se nepřihlíží.
Praktický příklad – nízký příjem
V prvním příkladu si vypočítáme starobní důchod u osobních vyměřovacích základů ve výši 13 000 Kč a 14 000 Kč, vždy při době pojištění v rozsahu 44 let. Doba pojištění v rozsahu 44 let znamená, že žadatelé o důchod nemají mezery v pojištění. Vyšší osobní vyměřovací základ o 1 000 Kč v takovém případě znamená vyšší státní důchod o 660 Kč. Při nižší době pojištění by byl rozdíl o desetikoruny nižší.
| Text | Částka | Částka |
| Osobní vyměřovací základ | 13 000 Kč | 14 000 Kč |
| Doba pojištění | 44 let | 44 let |
| Státní starobní důchod | 11 850 Kč | 12 510 Kč |
Měsíční starobní důchod při získání osobního vyměřovacího základu ve výši 13 000 Kč a době pojištění v rozsahu 43 let by činil 11 655 Kč. Nižší doba pojištění o jeden rok znamená nižší důchod o 195 Kč.
Praktický příklad – průměrný příjem
V druhém příkladu si vypočítáme starobní důchod u osobních vyměřovacích základů ve výši 31 000 Kč a 32 000 Kč, opět vždy při době pojištění v rozsahu 44 let. Vyšší osobní vyměřovací základ o 1 000 Kč v takovém případě zvyšuje státní důchod o 171 Kč měsíčně.
| Text | Částka | Částka |
| Osobní vyměřovací základ | 31 000 Kč | 32 000 Kč |
| Doba pojištění | 44 let | 44 let |
| Státní starobní důchod | 15 618 Kč | 15 789 Kč |
Při získání doby pojištění v rozsahu 43 let by státní důchod u osobního vyměřovacího základu v rozsahu 31 000 Kč činil 15 337 Kč. Nižší doba pojištění o jeden rok tedy znamená nižší důchod o 281 Kč.
Praktický příklad – nadstandardní příjem
U nadstandardních příjmů nad 130 796 Kč již výše osobního vyměřovacího základu nerozhoduje a státní důchod zvyšuje již pouze získaná doba pojištění. Výše státního důchodu u osobního vyměřovacího základu ve výši 140 000 Kč a 141 000 Kč a získané době pojištění v rozsahu 44 let je stejná, a sice 32 743 Kč. Jedná se o maximální státní starobní důchod v roce 2019 u doby pojištění v rozsahu 44 let.
| Text | Částka | Částka |
| Osobní vyměřovací základ | 140 000 Kč | 141 000 Kč |
| Doba pojištění | 44 let | 44 let |
| Státní starobní důchod | 32 743 Kč | 32 743 Kč |
Maximální starobní důchod přiznaný v roce 2019 u doby pojištění 43 let je 32 073 Kč. Nižší doba pojištění o jeden rok znamená nižší státní důchod o 670 Kč.
U vyšších příjmů rozhoduje více doba pojištění
Při výpočtu starobního důchodu platí, že čím vyšší osobní vyměřovací základ, tím méně by se státní důchod z důvodu zvýšení osobního vyměřovacího základu o 1 000 Kč zvýšil. U doby pojištění je to právě naopak. Každý rok pojištění zvýší státní důchod více lidem s vyššími příjmy. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2019 ovlivňuje výši státního důchodu osobní vyměřovací základ do částky 130 796 Kč, doba pojištění zvyšuje státní důchod vždy.
