Důchodová reforma – kolik nám ukousnou poplatky?

Má důchodová reforma smysl? Je její konstrukce smysluplná, nebo zákonodárci podlehli pojišťovácké lobby? Těmito otázkami a spekulacemi se v tomto článku vůbec zabývat nebudeme. Nebudeme se snažit popřít ani potvrdit smysl důchodové reformy. Provedeme pouze analýzu dat zveřejněných Ministerstvem financí a srovnáme nákladovost jednotlivých navržených konstrukcí s běžně dostupným pravidelným investováním do fondů.

Ministerstvo financí v březnu zveřejnilo materiál s návrhy limitů poplatků ve 2. pilíři penzijního systému. Nejedná se o žádný finální dokument, pouze o podnět k diskuzi. V druhém pilíři by měl zaměstnanec možnost vyvést 3 % vyměřovacího základu odváděného na důchodové pojištění a investovat je do jednoho z nabízených důchodových fondů. K tomu musí účastník 2. pilíře povinně investovat další 2 % z vyměřovacího základu.

Dělení fondů dle rizika

Ministerstvo financí dělí fondy do čtyř skupin, dle míry rizika investice:

• fond státních dluhopisů, který bude investovat obhospodařované prostředky do státních dluhopisů ČR;
• konzervativní fond, jenž bude investovat do dluhopisů členských států EU, do nástrojů a fondů peněžního trhu a podobných likvidních aktiv;
• vyvážený fond, který bude na rozdíl od konzervativního moci navíc investovat  část prostředků také do akcií a cenných papírů kolektivního investování;
• dynamický fond, jenž bude mít nejširší rozsah povolených aktiv, do kterých bude moci investovat. Bude odpovídat investičnímu profilu založenému na vyšší ochotě nést investiční riziko s cílem dosažení vyššího výnosu na delším  časovém horizontu než u ostatních fondů. Dynamický fond bude investovat do nástrojů peněžního trhu, vládních dluhopisů, dluhopisů státních nebo mezinárodních institucí, jiných vysoce spolehlivých dluhopisů, akcií a podílových listů standardních fondů.

Poplatky spojené s investováním

Ministerstvo financí ve svém návrhu dělí poplatky na pravidelné a mimořádné. Mimořádné poplatky nejsou v návrhu blíže specifikovány, i když mohou mít velký vliv na výslednou hodnotu naší investice. Jedná se především o poplatek za převod investice mezi fondy v rámci jedné společnosti nebo za převod prostředků mezi společnostmi.

Návrh ministerstva se především zabývá pravidelnými poplatky spojenými s investováním do fondů. Tyto poplatky budou mít největší vliv na nákladovost fondů. Ministerstvo navrhlo čtyři varianty výpočtu poplatků, přičemž výše poplatků se liší podle investiční strategie. Poplatky navržené v tabulce představují strom, maximální hodnoty daných poplatků. Správci fondů v rámci konkurenčního boje mohou fondy zlevnit a nabídnout poplatky nižší.

Zdroj : www.mvcr.cz

První varianta počítá pouze s poplatkem z objemu investice, přitom od 6. roku spoření dojde k mírnému snížení tohoto poplatku. Zvýšený poplatek v prvních pěti letech je určený na krytí počátečních nákladů společnosti. Nikde ovšem není vysvětleno to, jestli zmíněný poplatek z objemu zahrnuje pouze manažerský poplatek na straně penzijní společnosti, nebo se jedná o syntetický TER, který v sobě zahrnuje všechny poplatky spojené se správou fondů.

Další varianty přidávají další typy poplatků při snížení poplatků z objemu. Ve druhé variantě je to vstupní poplatek ve výši 1 % z investované částky. Ve třetí, resp. čtvrté, variantě je účtován poplatek z výnosů ve výši 5 %, resp. 10 %.

Nákladovost jednotlivých variant

Otázkou nyní je, jaká je nákladovost jednotlivých fondů. Srovnání provedeme na dvou jednoduchých modelových situacích. Jelikož jsou všechny pravidelné poplatky procentuální, nebude nákladovost závislá na výši pravidelné investice, ale pouze na délce investičního horizontu. Pro srovnání zvolíme horizont 10 let a 30 let. Očekávané modelové zhodnocení zvolíme 2,5 % u fondů státních dluhopisů, 4,5 % u konzervativního fondu, 6 % u vyváženého fondu a 7,5 % u dynamického fondu.

Pro srovnání byly použity ukazatele TANK (typická nákladovost konstrukce) a aTANK (anualizovaná nákladovost konstrukce). Za zmínku stojí, že hodnota PANK (počáteční nákladovost konstrukce) je pro všechny případy nulová.

Procenta z výnosů, motivace pro pojišťovnu

Napříč všemi fondy vychází nejlépe varianta 2, ovšem zajímavá je i varianta 4. Její nákladovost je také velmi nízká, výhodou navíc je, že v případě ztrátového roku, zaplatíme pojišťovně pouze relativně nízké poplatky z objemu. Také to může být motivací pro pojišťovnu lépe spravovat dané portfolio, než například ve variantě 2, kdy bude mít pojišťovna zaručený slušný zisk, i když bude fond dlouhodobě ve ztrátě.

Ve srovnání s produkty pravidelného investování do podílových fondů si navržené strategie vedou velmi dobře. Jejich nákladovost je srovnatelná s nejlevnějšími nabízenými produkty v dané kategorii. Ovšem za předpokladu, že výše zmíněný poplatek z objemu investice v sobě zahrnuje i TER. Navýšení poplatku z objemu o TER by významným způsobem navýšilo nákladovost jednotlivých konstrukcí a regulace ze strany ministerstva by zde umožňovala vytváření skrytých poplatků a regulace by byla neúčinná.

Pozvolna prosakují další kusé informace z Ministerstva financí. Zdá se, že se diskuze o poplatcích blíží ke konci a brzo se dozvíme nějaké závěry. Počkejme si na ně, abychom mohli lépe posoudit kvalitu produktů nabízených v rámci 2. pilíře důchodové reformy.

Autor je investiční analytik TANK