Důchodová reforma: Komu se vyplatí opt-out?

Náklady státu

Při 5 miliónech zaměstnanců a průměrné mzdě 23 000 Kč znamenají o 4 procentní body nižší odvody na důchodovém pojištění z důvodu zavedení tzv. opt-outu částku 55 mld. Kč ročně. To je zhruba 5 % současných příjmů státního rozpočtu a přibližně 1,5 % HDP.

55 mld. Kč je ovšem částka absolutní, platila by jen a jen v případě, že by se všichni zaměstnanci rozhodli využít výhod opt-outu.  Skutečná realita může být někde u poloviny zaměstnanců. Opt-out nebude zajímavý pro lidi v předdůchodovém věku a pravděpodobně také ne pro nízkopříjmovou skupinu obyvatel.

Doporučení Bezděkovy komise, aby deficit důchodového systému nepřekročil 0,5 – 1 % HDP, tj. 18,5 – 37 mld. Kč, bude pravděpodobně splněno.

Po finančním zapojení fondového financování penzí se bude deficit systému postupně snižovat o částku ušetřenou na snížení důchodů vyplácených současným systémem. To však bude nejdříve za 5 let po uvedení celého systému do praxe.

(Vyplácená částka na důchody činí nyní 340 mld. Kč. Obyvatel ve věku nad 60 let je přibližně 2,1 milionu a obyvatel nad 65 let věku asi 1,6 milionu. Současný průměrný skutečně vyplácený důchod je 10 000 Kč).

Dá se odvodit, že při zaběhnutém souběhu obou systémů a zejména kvůli zvýšeným věkovým hranicím pro odchod do důchodu, bude tento systém pro stát výrazně lacinější.

Problémem je náběh systému. Tento zcela jistě dlouhodobý start stanovuje hlavní počáteční a relativně vysoké náklady na zavedení celého systému.

Tři etapy důchodové reformy

1. etapa – změny parametrů

Tato etapa je vymezena platným zákonem č. 306/2008 Sb., změna zákona o důchodovém pojištění.

Z tohoto zákona vyplývá:

• Posunutí odchodu do důchodu pro muže a ženy s žádným či s jedním dítětem na 65 let. U žen se s dalším dítětem odchod do důchodu zkracuje až na min. 62 let, pokud vychovala 4 děti.
• Prodloužení doby pojištění z 25 na 35 let včetně náhradních dob. Od roku 2010 se do náhradních dob nebude započítávat doba studia.
• Změna při souběhu výdělečné činnosti a vyplácení starobního důchodu. Od roku 2010 se bude vyplácet na žádost pojištěnce pouze polovina vyměřeného důchodu. U této verze se nebude zvyšovat dalším pracovním poměrem procentní výměra starobního důchodu. A bude zrušena povinnost přechodu na pracovní poměr na dobu určitou.
• Možnost pracovat bez pobírání starobního důchodu a tím si zvyšovat procentní základ zůstane zachována.

Tato etapa vstupuje do účinnosti, samozřejmě s určitou přechodnou dobou u termínů odchodu do důchodu a doby pojištění, od příštího roku.

2. etapa důchodové reformy

2. etapa důchodové reformy je vymezena  návrhem zákona o penzijním spoření, který je projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR – sněmovní tisk 825. Řeší problematiku činnosti nových penzijních fondů.

Nejvýznamnější je možnost rizikovějšího investování v nových fondech při zachování současných konzervativních fondů. Dále zvýšení příspěvků klienta pro získání maximálního státního příspěvku a oddělení majetku klientů a akcionářů.

3. etapa důchodové reformy

3. etapa má řešit rozčlenění zdrojů pro příjmy ve stáří s možností volby pojištěnců k částečnému vyvázání se (opt-out) ze základního příspěvkově financovaného důchodového pojištění do soukromého spořícího systému .

Naspořená částka má být po ukončení spoření převedena do pojišťovny, která zajistí výplatu penze. To v případě, že klient nepožádá o jednorázovou výplatu.

Pojištěncům bude dána možnost volby, zda jejich důchod bude plynout pouze ze základního důchodového pojištění (průběžné příspěvkové financování – tzv. 1. pilíř) nebo částečně i ze soukromého spořícího způsobu (tzv. 2. pilíře) financování důchodového systému.

Pojištěnci si tedy budou volit, jaké budou zdroje financování
jejich budoucích důchodů .

Současný zdroj penzí je zřejmý. Je to průběžné financování. Do něj pojištěnec a jeho zaměstnavatel odvádí celkem 28 % z hrubého příjmu. Z toho 6,5 % odvádí zaměstnanec. Pokud bude chtít pojištěnec vstoupit do dobrovolného spořícího programu, zvýší se mu pojistné odváděné státu o 2 procentní body. Pojistné odváděné státu celkem bude tak 30 %, ale  z toho stát odvede do penzijního fondu vybraného pojištěncem 6 %.  Při průměrné mzdě 23 000 Kč to je 1380 Kč.

Při splnění podmínek nároku na důchod by byl přiznán důchod z 1. pilíře, snížený z důvodu účasti ve II. pilíři, a vlastní důchod vypočtený na základě výnosu investice ze 2. pilíře.

Je to výhodné?

V prvé řadě je to výhodné pro stát. Požadavky penzijního systému na důchody budou nižší. Při zhoršení demografického vývoje tak bude možné zachovat současné poměry důchodu a průměrné mzdy.

Výhody pro pojištěnce jsou ovlivněny mnoha faktory, z nichž některé (životní) nelze ovlivnit a jiné (snížení důchodu vypláceného v 1. pilíři) nejsou ještě známy.

Velmi důležité budou penzijní plány nových fondů. Také by bylo vhodné znát potenciální výnosnost fondů a průběh inflace.

Pokud si naplánujeme bezkonfliktní vývoj, lze za 20 let naspořit částky uvedené v tabulce.

Výpočty podle kalkulačky PFČS

Hodnota 2 000 Kč odpovídá spoření v případě opt-outu se mzdou 33 333 Kč. Vyšší částka počítá s větší spoluúčastí klienta nebo s příspěvkem od zaměstnavatele. Penze přes 5 000 Kč by již nepochybně znamenala příjemné přilepšení.

Otázkou zůstává, o kolik nižší bude penze poskytovaná z průběžného financování. Bude to 4/28, tj. 1/7, nebo 1/4 – 1/3, protože o tu 1/7 se sníží procentní základ? Spíše to druhé. To znamená snížení průměrného důchodu o dva až tři tisíce korun.

Investovat v nových penzijních fondech bude ovšem možné i bez aplikace opt-outu. Mimo jiné při přechodu ze současných konzervativně investujících fondů.

Ale jsou tu i rizika

Rizika souvisí s penzijními fondy. Půjde o start zcela nového systému a těžko bude někdo prognózovat, zvláště po posledních zkušenostech, jaké výnosy lze očekávat. Jak velká budou rizika ztrát? Jak bude celý systém zabezpečen proti dlouhodobějšímu poklesu výnosů? Vyšší ztráty by v okamžiku odchodu do důchodu mohly celou historii spoření zcela zdevalvovat.

Otevřená je také otázka inflace. Co když si stát vzpomene, že bude právě vyšší inflací řešit své finanční problémy? A inflace se u dlouhodobějších investic projevuje velmi nepříjemně.

Je příliš mnoho otázek a málo odpovědí. Idea je nepochybně dobrá. O tom, jak bude ve skutečnosti naplněna, se dozvíme za několik let. Ti, kteří mohou toto zásadní rozhodnutí odložit, budou ve výhodě. Nepůjdou do neznáma. Ale jedno platí již nyní a zcela nezpochybnitelně. Zlaté pravidlo investování: „Finančníci nabízejí řešení, klient nese riziko.“