Důchodové pojištění je vysoká "rovná daň"

Občané s nadprůměrnými příjmy odvedou na důchodovém pojištění hodně a státní důchod budou mít velmi nízký. Na tolik důležitou změnu důchodového systému se však zapomíná.

Rovná sazba daně je v Česku zavedena již od roku 1993. Je zavedena u zdravotního a sociálního pojištění, které jsou v podstatě taky „daní“. Na sociálním pojištění odvede každý zaměstnanec 6,5 % ze své hrubé mzdy (zaměstnavatel 25 %) a na zdravotním pojištění 4,5 % (zaměstnavatel 9 %). Samotné důchodové pojištění je zahrnuto do zmíněného sociálního pojištění. Celkové odvody zaměstnance a zaměstnavatele na důchodovém pojištění činí 28 % z hrubé mzdy zaměstnance, zbylá část jde na nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti.

Odvody na pojistném u průměrné mzdy

Za rok 2009 činila průměrná měsíční mzda 23 598 Kč. Občan pobírající průměrnou mzdu tak na důchodovém pojištění odvedl měsíčně 6 608 Kč (zaměstnavatel za něj odvedl 5 074 Kč a zaměstnanec 1 534 Kč). Přestože jsou odvody na důchodovém pojištění vysoké, má důchodový systém problémy.

Zatímco občané mající nadprůměrné příjmy odvedou na důchodovém pojištění během produktivního života nesrovnatelně více než následně čerpají v penzi, tak u občanů s podprůměrnými příjmy je to naopak.

Příklad

Ve zjednodušeném příkladu si vypočítáme, kolik občan pobírající celý život průměrnou mzdu do důchodového systému peněz odvedl a kolik čerpal. Občan pobírající celý život průměrnou mzdu, který odváděl ze svého příjmu 34 let důchodové pojištění, tak na pojistném celkem odvedl 2 696 064 Kč (6 608 Kč ∙ 12 měsíců ∙ 34 let). Tento postup je zjednodušený. Průměrné výdělky v předcházejících letech jsme zjednodušeně převedli na současnou hodnotu. Stejný postup uděláme v případě výpočtu důchodu. Měsíční důchod činí 11 258 Kč (viz výpočet).

Očekávaná délka života 65letého občana v Česku je 81,6 let. Pokud odešel v našem případě občan do důchodu v 62 letech, tak bude v průměru penzi pobírat 19,6 let. Celkem mu, opět zjednodušeně, bude na penzi vyplaceno 2 647 881 Kč (11 258 Kč ∙ 12 měsíců ∙ 19,6 let).

Proč tedy peníze na důchod nebudou stačit?

Občan pobírající celý život průměrnou mzdu odvede na důchodovém pojištění přibližně stejně, kolik následně na čerpá na důchodovém pojištění. Proč bude důchodový systém v Česku v nerovnováze?

• Uvedené „rovnítko“ platí pouze u občanů, kteří pobírali celý život průměrnou mzdu. U občanů s podprůměrnými příjmu tomu tak není. Průměrnou a vyšší mzdu přitom pobírá pouze přibližně třetina občanů.
• Očekávaná délka dožití 65letých občanů se rok od roku zvyšuje. Např. v Japonsku je to již nyní 86 let. Stejné zvyšování se očekává i v Česku. Důchod tedy budou občané pobírat delší dobu.
• Klesá počet občanů v produktivním věku a zvyšuje se počet důchodců. V průběžném důchodovém systému je to velký problém. Finanční prostředky chybí.
• OSVČ odvedou na důchodovém pojištění méně než zaměstnanci (to je však vykompenzováno jinými nevýhodami (žádná ochrana dle zákoníku práce, většinou žádná nemocenská…) a jinými povinnými platbami (např. silniční daně…)
• Ženy stráví v zaměstnání méně let než ve zvoleném příkladu, proto méně odvedou na důchodovém pojištění. Do náhradních dob pojištění se počítá i doba mateřské dovolené a rodičovské dovolené.
• Zvyšuje se počet občanů, kteří během produktivního života odpracují 25 let a méně. Potřebnou dobu pojištění pro přiznání důchodu splní díky započítání náhradní doby pojištění.

Zvyšovat důchodové pojištění již nelze

Průběžně nastavený systém v Česku tedy nemůže být v budoucnu finančně udržitelný. Je nutné provést důchodovou reformu. Aby nebyl důchodový systém schodkový, bude muset klesat státní penze. Pouze parametrické změny (zvyšování důchodového věku, zvyšování počtu let pojištění…) nestačí.

Zvyšovat důchodové pojištění již také nelze. Již nyní je jedno z nejvyšších  z členských zemí Evropské unie (spolu s Itálií a Belgií). Ekonomicky zdravější a déle udržitelný je třípilířový systém, který úspěšně funguje v mnoha vyspělých zemích světa (např. Nizozemí, Švédsku, Švýcarsku, Austrálii, Novém Zélandu, Norsku, Dánsku…). V tomto systému větší část výsledné penze tvoří úspory ve zvoleném penzijního fondu (čím více občan vloží, tím více získá) a z vlastních státem podporovaných úspor.

Ve třípilířovém systému je více zohledněn princip zásluhovosti, který v průběžném systému chybí. Průběžný systém v Česku je velmi rovnostářský.