Důchodový deficit stoupá, nespoléhejme se na stát

Na všech státních důchodech (řádných starobních, předčasných, invalidních a pozůstalostních) vyplácí stát o desítky miliard více, než kolik vybere na důchodovém pojištění. Deficit důchodového účtu od roku 2010 výrazně stoupá. Za rok 2010 činil důchodový deficit necelých 30 miliard Kč, za rok 2011 již necelých 40 miliard Kč a za poslední dva roky dokonce již necelých 50 miliard Kč.

Přestože se důchody zvyšují oproti mzdám pomaleji a valorizace důchodů je nízká, tak výdaje na důchody rostou rychleji než vybrané důchodové pojištění placené zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými.

Jak rostou výdaje na důchody

Prodlužuje se střední délka života a do důchodu odchází silné ročníky, proto stát vyplácí rok od roku více důchodů. K poklesu vyplácených státních důchodů nevedou ani přísnější podmínky při vyplácení invalidních důchodů a pozůstalostních důchodů. V Tabulce 1 jsou pro názornost uvedeny souhrnné státní výdaje na důchody v letech 1999 až 2013. Právě na nárůstů výdajů na všechny důchody je vidět, jak rostou finanční náklady na zajištění výplaty důchodů.

Tabulka 1: Výdaje na důchody v ČR

Pramen: Statistická ročenka ČSSZ

Možnosti snižování deficitu

Snížení důchodového deficitu je možné při zvýšení důchodového pojištění nebo při snížení státních výdajů za důchody, případně kombinací obou způsobů. Zvyšování důchodového pojištění má však své hranice. Již nyní patří důchodové pojištění v Česku při mezinárodním srovnání mezi nadprůměrné. Důchodové pojištění zvyšuje zaměstnavatelům mzdové náklady, zvýšení důchodového pojištění by prodražilo cenu práce a snížilo konkurenceschopnost některých firem.

Jak vysoké je důchodové pojištění

V Česku odvádí zaměstnanci na důchodovém pojištění 6,5 % ze své hrubé mzdy. Dalších 21,5 % na důchodovém pojištění odvádí za zaměstnance jejich zaměstnavatel. V souhrnu odvádí zaměstnavatel za zaměstnance na sociálním pojištění 25 % (21,5 % na důchodovém pojištění, 2,3 % na nemocenském pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). OSVČ odvádí na důchodovém pojištění (při neúčasti ve II. důchodovém pilíři) 29,2 % z vyměřovacího základu.

Lze zvyšovat důchodové pojištění

Prostor pro zvyšování důchodového pojištění v Česku není velký. Již nyní platí, že při výpočtu důchodového pojištění není možné uplatňovat různé odpočty nebo snižovat vypočtené důchodové pojištění o slevy, jako je tomu v případě výpočtu daně z příjmu fyzických osob.

Aby byl při výpočtu důchodu posílen prvek zásluhovosti, tak došlo od roku 2012 ke snížení maximálního vyměřovacího základu (stropu) pro výpočet důchodového pojištění. V roce 2011 byl ve výši 72násobku průměrné mzdy, od roku 2012 je ve výši 48násobku průměrné mzdy. Za rok 2014 se tedy odvádí důchodové pojištění maximálně z ročního příjmu 1 245 216 Kč, z částky nad limit se již důchodové pojištění neplatí. Za rok 2011 byl maximální vyměřovací základ 1 781 280 Kč. Opětovné zvýšení maximálního vyměřovacího základu není tedy rovněž řešením.

Legislativní kroky ke snížení státních důchodů

Důchodová legislativa se v posledních letech mění. Většina změn se promítne postupně. Státní důchody budou klesat. Provedených změn je celá řada, podívejme se na některé:  

• Studium po roce 2010 již nepatří mezi náhradní doby pojištění. Dnešní studenti získají nižší dobu pojištění než jejich rodiče, což negativně ovlivní výši státního důchodu.
• Vzhledem k neustále se prodlužujícímu důchodovému věku bude muset více občanů odcházet do méně finančně výhodného předčasného důchodu.
• Výši důchodu ovlivní všechny příjmy, i těsně po škole, z tohoto důvodu bude průměrná mzda za odpracované roky nižší, v prvních letech v zaměstnání jsou mzdy zpravidla nižší.

Budoucí důchodci budou muset počítat s nižším státním důchodem než je v současnosti, jak dokládá i nárůst důchodových deficitů. Úloha vlastního zajištění na penzi postupně poroste, stejně jako je tomu v ostatních vyspělých zemích světa.