CZK/€ 25.330 +0,16%

CZK/$ 24.057 +0,45%

CZK/£ 30.413 +0,26%

CZK/CHF 27.245 +0,62%

Text: Petr Gola

11. 03. 2013

2 komentáře

Důchody: Proč je každý rok pojištění důležitý?

 


 

Výsledný měsíční státní důchod se počítá z průměrného výdělku za odpracované roky a získané doby pojištění. Právě doba pojištění se mnohdy podceňuje, přitom každý rok pojištění citelně ovlivňuje konečnou výši důchodu.

  • U důchodů přiznaných v roce 2013 se průměrný měsíční výdělek (osobní vyměřovací základ) počítá z příjmů v letech 1986 až 2012, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění. Dřívější příjmy se přitom přepočítávají na současnou hodnotu.

Vyšší příjem nebo dobu pojištění?

Při výpočtu důchodu platí, že čím vyšší osobní vyměřovací základ a získaná doba pojištění, tím vyšší státní důchod. Právě doba pojištění ovlivňuje přitom výpočet důchodu možná více, než si většina občanů myslí.

Praktický příklad

Pan Novák má průměrnou mzdu za roky 1986 až 2012 (za 27 let) ve výši 20 000 Kč a získal 42 let pojištění. Pan Svoboda má průměrnou mzdu 25 000 Kč a získal 37 let pojištění. Kdo bude mít vyšší státní důchod? Výpočet je proveden dle legislativy v roce 2013.

  • Pan Novák má průměrnou mzdu za všechny odpracované roky nižší o 5 tisíc Kč, získal však o 5 let delší dobu pojištění. Pan Novák však bude mít vyšší penzi, 5 let pojištění navíc je v oblasti průměrné mzdy pro výpočet důchodu výhodnější než mít příjem o 5 000 Kč měsíčně vyšší. 

Výpočet pana Svobody

Částka

Výpočet pana Nováka

Částka

Osobní vyměřovací základ

25 000 Kč

Osobní vyměřovací základ

20 000 Kč

První redukční hranice

(do 11 389 Kč, ze 100 %)

11 389 Kč

První redukční hranice

(do 11 389 Kč, ze 100 %)

11 389 Kč

Druhá redukční hranice

(od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %)

3 675 Kč

Druhá redukční hranice

(od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %)

2 325 Kč

Výpočtový základ

(11 389 Kč + 3 675 Kč)

15 064 Kč

Výpočtový základ

(11 389 Kč + 2 325 Kč)

13 714 Kč

Procentní výměra za odpracované roky

(37 let x 1,5 %)

55,5

Procentní výměra za odpracované roky

(42 let x 1,5 %)

63,0

Procentní výměra důchodu

(15 064 Kč x 55,5 %)

8 361 Kč

Procentní výměra důchodu

(13 714 Kč x 63 %)

8 640 Kč

Základní výměra důchodu

2 330 Kč

Základní výměra důchodu

2 330 Kč

Měsíční důchod

(2 330 Kč + 8 361 Kč)

10 691 Kč

Měsíční důchod

(2 330 Kč + 8 640 Kč)

10 970 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty autora

Pan Novák bude mít měsíční penzi vyšší o 279 Kč než pan Svoboda, přestože měl po celý život průměrnou mzdu nižší o 5 000 Kč měsíčně (v současné hodnotě). Důvodem je vyšší získaná doba pojištění. 

U nadprůměrných příjmů je rozdíl ještě vyšší

Vzhledem k redukci při výpočtu státního důchodu je zvláště pro občany s nadprůměrnou mzdou každý rok pojištění nesmírně důležitý, neboť ovlivňuje výši důchodu více než vyšší příjem.

  • V třetí redukční hranici (od 30 026 Kč do 103 536 Kč) se osobní vyměřovací základ započítává pouze z 19 %. Každá tisícikoruna navíc tak zvýši výpočtový základ pouze o 190 Kč.
  • Ve čtvrté redukční hranici (nad 103 536 Kč) se osobní vyměřovací základ započítá již pouze z 6 %. Každých 10 000 Kč nad 103 536 Kč tak zvýší výpočtový základ jen o 600 Kč.

Proto především pro lidi s nadprůměrnou mzdou je každý rok pojištění nesmírně důležitý.

Praktický příklad

Pan Černý má průměrnou mzdu 40 000 Kč a získá 40 let pojištění. Pan Zelený má průměrnou mzdu 50 000 Kč a získá 36 let pojištění. Kdo bude mít vyšší důchod? 

  • Pan Černý má průměrnou mzdu za všechny odpracované roky nižší o 10 tisíc Kč, získal však o 4 let delší dobu pojištění. Pan Černý však bude mít vyšší penzi, 4 let pojištění navíc je v oblasti nadprůměrné mzdy pro výpočet důchodu výhodnější než mít příjem o 10 000 Kč měsíčně vyšší. 

Výpočet pana Černého

Částka

Výpočet pana Zeleného

Částka

Osobní vyměřovací základ

40 000 Kč

Osobní vyměřovací základ

50 000 Kč

První redukční hranice

 (do 11 389 Kč, ze 100 %)

11 389 Kč

První redukční hranice

 (do 11 389 Kč, ze 100 %)

11 389 Kč

Druhá redukční hranice

 (od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %)

5 032 Kč

Druhá redukční hranice

 (od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %)

5 032 Kč

Třetí redukční hranice

 (od 30 026 Kč do 103 536 Kč, z 19 %)

1 895 Kč

Třetí redukční hranice

(od 30 026 Kč do 103 536 Kč, z 19 %)

3 795 Kč

Výpočtový základ

(11 389 Kč + 5 032 Kč + 1 895 Kč)

18 317 Kč

Výpočtový základ

(11 389 Kč + 5 032 Kč + 3 795 Kč)

20 217 Kč

Procentní výměra za odpracované roky

(40 let x 1,5 %)

60,0

Procentní výměra za odpracované roky

(36 let x 1,5 %)

54,0

Procentní výměra důchodu

(18 317 Kč x 60 %)

10 991 Kč

Procentní výměra důchodu

(20 217 Kč x 54 %)

10 918 Kč

Základní výměra důchodu

2 330 Kč

Základní výměra důchodu

2 330 Kč

Měsíční důchod

(2 330 Kč + 10 991 Kč)

13 321 Kč

Měsíční důchod

(2 330 Kč + 10 918 Kč)

13 248 Kč

Zdroj: vlastní výpočet autora

Pan Zelený má sice průměrnou mzdu vyšší o 10 000 Kč, ale měsíční penzi bude mít nižší o 73 Kč měsíčně. Důvodem je nižší získaná doba pojištění o 4 roky. 

Doba pojištění je důležitá

Každý rok pojištění je při výpočtu důchodu velmi důležitý. Zvláště pro občany s nadprůměrnými příjmy. Přitom právě v oblasti doby pojištění došlo v minulých letech ke značnému omezení.

  • Např. studium již není od roku 2010 považována za náhradní dobu pojištění. Dnešní vysokoškoláci získají nižší dobu pojištění o několik let.
  • Omezení náhradních dob pojištění sníží státní důchod citelně. I z tohoto důvodu bude státní důchod klesat. Vlastní úspory na důchod jsou pro mladé lidi naprostou nutností.  

Loading

Vstoupit do diskuze 2 komentáře


Související články

Jaké zásadní změny přinesly vládní úpravy do penzijního spoření?

Konsolidační balíček účinný od letošního ledna sebou taktéž přinesl pozitivní změny v oblasti odpočtů z daňového základu pro fyzické osoby. Zásadní změna spočívá v rozšíření okruhu produktů spoření na stáří, které jsou způsobilé pro odpočet z daňového základu. Nově lze od základu daně odečíst i příspěvky hrazené poplatníkem v rámci tzv. dlouhodobého […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

16. 10. 2024

Má smysl žádat o důchod ještě letos?

Pokud patříte mezi ty, kterým vzniká nárok na odchod do starobního důchodu do konce letošního roku, pak zbystřete. Důchody přiznané v roce 2025 budou vyšší než valorizované důchody přiznané do konce roku 2024. Kdo tedy uvažuje o přiznání starobního důchodu do konce roku 2024, by měl uvažovat […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

23. 09. 2024

Další rána pro důchodce, stát jim přestal přispívat na spoření. Co s tím?

Na 750 tisíc důchodců přestalo od července dostávat státní příspěvky ke spoření na penzi, které byly jedním z hlavních taháků tohoto produktu. Obrovské množství lidí nyní řeší, jak se samotným spořením i nastřádanými prostředky naložit. Variant je hned několik. Peníze mohou začít důchodcům přilepšovat k penzi, ale lze je […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

12. 09. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • spad

    7 dubna, 2013

    to co píšete je asi pravda, ale radši bych měl celý produktivní život víc peněz, než se plácat po zádech, že má spoření na důchod od 15 let.
    Rozdíly jsou stovkové. Takže pan Svoboda si za rok vydělá o 60 tisíc víc než pan Novák, který bude mít o 279,–Kč větší penzi. A jednoduše ci vypočítáme, že když si Svoboda dá tenhle jeden rok bokem, tak skoro 18 let v důchodu na tom budou stejně. A to zanedbávám úroky z těch 60tisíc. Pracujme abychom vidělali alespoň jak pan Svoboda a starejme se dobře o své zdraví. Pak nás nemusí trápit 300 Kč rozdílu na důchodu.

    Odpovědět

  • spad

    7 dubna, 2013

    omlouvám se všem za „vidělali“

    Odpovědět