Výsledný měsíční státní důchod se počítá z průměrného výdělku za odpracované roky a získané doby pojištění. Právě doba pojištění se mnohdy podceňuje, přitom každý rok pojištění citelně ovlivňuje konečnou výši důchodu.
- U důchodů přiznaných v roce 2013 se průměrný měsíční výdělek (osobní vyměřovací základ) počítá z příjmů v letech 1986 až 2012, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění. Dřívější příjmy se přitom přepočítávají na současnou hodnotu.
Vyšší příjem nebo dobu pojištění?
Při výpočtu důchodu platí, že čím vyšší osobní vyměřovací základ a získaná doba pojištění, tím vyšší státní důchod. Právě doba pojištění ovlivňuje přitom výpočet důchodu možná více, než si většina občanů myslí.
Praktický příklad
Pan Novák má průměrnou mzdu za roky 1986 až 2012 (za 27 let) ve výši 20 000 Kč a získal 42 let pojištění. Pan Svoboda má průměrnou mzdu 25 000 Kč a získal 37 let pojištění. Kdo bude mít vyšší státní důchod? Výpočet je proveden dle legislativy v roce 2013.
- Pan Novák má průměrnou mzdu za všechny odpracované roky nižší o 5 tisíc Kč, získal však o 5 let delší dobu pojištění. Pan Novák však bude mít vyšší penzi, 5 let pojištění navíc je v oblasti průměrné mzdy pro výpočet důchodu výhodnější než mít příjem o 5 000 Kč měsíčně vyšší.
Výpočet pana Svobody |
Částka |
Výpočet pana Nováka |
Částka |
|
Osobní vyměřovací základ |
25 000 Kč |
Osobní vyměřovací základ |
20 000 Kč |
|
První redukční hranice (do 11 389 Kč, ze 100 %) |
11 389 Kč |
První redukční hranice (do 11 389 Kč, ze 100 %) |
11 389 Kč |
|
Druhá redukční hranice (od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %) |
3 675 Kč |
Druhá redukční hranice (od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %) |
2 325 Kč |
|
Výpočtový základ (11 389 Kč + 3 675 Kč) |
15 064 Kč |
Výpočtový základ (11 389 Kč + 2 325 Kč) |
13 714 Kč |
|
Procentní výměra za odpracované roky (37 let x 1,5 %) |
55,5 |
Procentní výměra za odpracované roky (42 let x 1,5 %) |
63,0 |
|
Procentní výměra důchodu (15 064 Kč x 55,5 %) |
8 361 Kč |
Procentní výměra důchodu (13 714 Kč x 63 %) |
8 640 Kč |
|
Základní výměra důchodu |
2 330 Kč |
Základní výměra důchodu |
2 330 Kč |
|
Měsíční důchod (2 330 Kč + 8 361 Kč) |
10 691 Kč |
Měsíční důchod (2 330 Kč + 8 640 Kč) |
10 970 Kč |
Zdroj: Vlastní výpočty autora
Pan Novák bude mít měsíční penzi vyšší o 279 Kč než pan Svoboda, přestože měl po celý život průměrnou mzdu nižší o 5 000 Kč měsíčně (v současné hodnotě). Důvodem je vyšší získaná doba pojištění.
U nadprůměrných příjmů je rozdíl ještě vyšší
Vzhledem k redukci při výpočtu státního důchodu je zvláště pro občany s nadprůměrnou mzdou každý rok pojištění nesmírně důležitý, neboť ovlivňuje výši důchodu více než vyšší příjem.
- V třetí redukční hranici (od 30 026 Kč do 103 536 Kč) se osobní vyměřovací základ započítává pouze z 19 %. Každá tisícikoruna navíc tak zvýši výpočtový základ pouze o 190 Kč.
- Ve čtvrté redukční hranici (nad 103 536 Kč) se osobní vyměřovací základ započítá již pouze z 6 %. Každých 10 000 Kč nad 103 536 Kč tak zvýší výpočtový základ jen o 600 Kč.
Proto především pro lidi s nadprůměrnou mzdou je každý rok pojištění nesmírně důležitý.
Praktický příklad
Pan Černý má průměrnou mzdu 40 000 Kč a získá 40 let pojištění. Pan Zelený má průměrnou mzdu 50 000 Kč a získá 36 let pojištění. Kdo bude mít vyšší důchod?
- Pan Černý má průměrnou mzdu za všechny odpracované roky nižší o 10 tisíc Kč, získal však o 4 let delší dobu pojištění. Pan Černý však bude mít vyšší penzi, 4 let pojištění navíc je v oblasti nadprůměrné mzdy pro výpočet důchodu výhodnější než mít příjem o 10 000 Kč měsíčně vyšší.
Výpočet pana Černého |
Částka |
Výpočet pana Zeleného |
Částka |
|
Osobní vyměřovací základ |
40 000 Kč |
Osobní vyměřovací základ |
50 000 Kč |
|
První redukční hranice (do 11 389 Kč, ze 100 %) |
11 389 Kč |
První redukční hranice (do 11 389 Kč, ze 100 %) |
11 389 Kč |
|
Druhá redukční hranice (od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %) |
5 032 Kč |
Druhá redukční hranice (od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %) |
5 032 Kč |
|
Třetí redukční hranice (od 30 026 Kč do 103 536 Kč, z 19 %) |
1 895 Kč |
Třetí redukční hranice (od 30 026 Kč do 103 536 Kč, z 19 %) |
3 795 Kč |
|
Výpočtový základ (11 389 Kč + 5 032 Kč + 1 895 Kč) |
18 317 Kč |
Výpočtový základ (11 389 Kč + 5 032 Kč + 3 795 Kč) |
20 217 Kč |
|
Procentní výměra za odpracované roky (40 let x 1,5 %) |
60,0 |
Procentní výměra za odpracované roky (36 let x 1,5 %) |
54,0 |
|
Procentní výměra důchodu (18 317 Kč x 60 %) |
10 991 Kč |
Procentní výměra důchodu (20 217 Kč x 54 %) |
10 918 Kč |
|
Základní výměra důchodu |
2 330 Kč |
Základní výměra důchodu |
2 330 Kč |
|
Měsíční důchod (2 330 Kč + 10 991 Kč) |
13 321 Kč |
Měsíční důchod (2 330 Kč + 10 918 Kč) |
13 248 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Pan Zelený má sice průměrnou mzdu vyšší o 10 000 Kč, ale měsíční penzi bude mít nižší o 73 Kč měsíčně. Důvodem je nižší získaná doba pojištění o 4 roky.
Doba pojištění je důležitá
Každý rok pojištění je při výpočtu důchodu velmi důležitý. Zvláště pro občany s nadprůměrnými příjmy. Přitom právě v oblasti doby pojištění došlo v minulých letech ke značnému omezení.
- Např. studium již není od roku 2010 považována za náhradní dobu pojištění. Dnešní vysokoškoláci získají nižší dobu pojištění o několik let.
- Omezení náhradních dob pojištění sníží státní důchod citelně. I z tohoto důvodu bude státní důchod klesat. Vlastní úspory na důchod jsou pro mladé lidi naprostou nutností.