Rozdíl mezi vysokými a nízkými příjmy, alespoň při srovnání se světem, není zase tak velký. Výše státního důchodu se navíc liší výrazně méně než u mezd (platů). Český průběžný systém, i přes rozhodnutí Ústavního soudu, který nepatrně vychýlil váhy ve prospěch zásluhovosti, je v porovnání se světem (zejména vyspělými zeměmi) výrazně solidární.
Ostatně to potvrzuje i Giniho koeficient, který vypovídá o distribuci příjmů (v našem případě konkrétně důchodů) mezi občany daného státu (trhu). Ukazatel se pohybuje v intervalu 0 až 1, přičemž nula znamená, že všichni členové společnosti vydělávají stejnou částku. V tomto ukazateli patříme mezi tři nejvíce rovnostářské země organizace OECD. Naproti tomu mnohokrát vzývané Švédsko se nachází mezi třemi nejméně rovnostářskými státy této organizace. Jinými slovy ve Švédsku je výrazně vyšší princip zásluhovosti.
Redukce
V tuzemsku platí, že občané s vysokými příjmy odvedou v produktivním věku na důchodovém pojištění mnohem více, než pak čerpají ze státního pilíře. Lidé s nízkými příjmy pak mnohdy čerpají ze státního více, než sami odvedli na sociálním pojištění. Důvodem je právě redukce při výpočtu důchodu.
Občané s nadprůměrnými příjmy mají relativní nízký důchod (ve srovnání s příjmem před ochodem do důchodu), za to lidé s podprůměrnými příjmy mají relativně vysoký důchod. U důchodů jsou tedy rozdíly výrazně nižší než při porovnání hrubých mezd nebo čistých mezd. To je způsobeno tzv. redukčními hranicemi při výpočtu důchodu. Tyto hranice jsou v současnosti čtyři. A právě příjem ve druhé, třetí redukční hranici se do důchodu započítává jen částečně. To je hlavní důvod, proč se výše důchodu liší.
|
Rok 2013 |
|
|
do 11 389 Kč |
Zápočet plně |
|
nad 11 389 Kč do 30 026 Kč |
zápočet 27 % |
|
nad 30 026 Kč do 103 536 Kč |
zápočet 19 % |
|
nad 103 536 Kč |
zápočet 6% |
- V roce 2014 dojde k určitým posunům, kdy příjem spadající do druhé redukční hranice se bude započítávat 26 %, ve třetí 22 % a ve čtvrté 3 %.
- Do 31. prosince 2014 činí první redukční hranice 44 % průměrné mzdy, druhá redukční hranice činí 116 % průměrné mzdy a třetí redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy.
- V období po roce 2014 činí v kalendářním roce první redukční hranice 44 % průměrné mzdy a druhá redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy. Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
Malý rozptyl
Do výpočtu důchodu vstupuje kromě délky odpracované doby (doby odvádění sociálního pojištění) ještě i tzv. osobní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměr všech příjmů, které člověk pobíral od roku 1986 do doby svého odchodu do důchodu a odváděl z nich sociální pojištění. Tedy nepočítají se příjmy, ze kterých se sociální pojištění neodvádí.
|
Většina důchodců pobírá měsíční důchod z prvního pilíře v rozmezí mezi 9 500 Kč a 12 500 Kč. Aby člověk dostal důchod ve výši 9 500 Kč, musel by být jeho osobní vyměřovací základ 13 500 Kč. Kdežto pokud bych chtěl pobírat důchod 12 500 Kč, musel by být jeho osobní vyměřovací základ 33 000 Kč. Počítáno je s odpracovanou dobou 40 let (což je v současnosti průměrná odpracovaná doba při odchodu do důchodu). Tedy výše důchodu se liší jen o 3 000 Kč, ale výše vyměřovacího základu o 19 500 Kč. |
V Tabulce 1 je uvedena orientační výše čisté mzdy a důchodu při určité výše osobního vyměřovacího základu neboli průměrné mzdy za odpracované roky. Je počítáno s dobou pojištění 40 let. U čisté mzdy je uvažována pouze základní sleva na poplatníka.
Tabulka 1: Výše důchodu při průměrném celoživotním výdělku
|
Průměrná mzda |
Čistá mzda |
Měsíční důchod |
|
8 500 Kč |
7 565 Kč |
7 430 Kč |
|
10 000 Kč |
8 900 Kč |
8 330 Kč |
|
15 000 Kč |
12 405 Kč |
9 748 Kč |
|
20 000 Kč |
15 850 Kč |
10 558 Kč |
|
25 000 Kč |
19 295 Kč |
11 368 Kč |
|
30 000 Kč |
22 740 Kč |
12 178 Kč |
|
35 000 Kč |
26 185 Kč |
12 750 Kč |
|
40 000 Kč |
29 630 Kč |
13 320 Kč |
|
50 000 Kč |
36 520 Kč |
14 460 Kč |
|
80 000 Kč |
57 190 Kč |
17 880 Kč |
Zdroj: Vlastní zpracování autora
Pouze státní stačit nebude
Poměrně hodně lidí na otázku, jakou výši důchodu byste si představovali, až půjdete na zasloužený odpočinek, odvětí, že kolem dvaceti tisíc korun. Vědí, jaké mají v současnosti výdaje a rovněž ví, že současným důchodcům se z jejich důchodů nežije právě jednoduše. Ovšem čistý měsíční důchod ve výši dvacet tisíc zajištěný pouze z prvního pilíře je pro drtivou většinu lidí nedosažitelný.
V Tabulce 2 jsou uvedeny varianty, kdy občan bude pobírat státní důchod 20 tisíc Kč měsíčně v závislosti na získané době pojištění. Zpravidla je nutné mít průměrnou měsíční mzdu za všechny roky přes 100 tisíc Kč.
Tabulka 2: Potřebný celoživotní průměrný příjem a doba pojištění na dosažení penze 20 tis. Kč měsíčně
|
Průměrná mzda |
Doba pojištění |
Měsíční důchod |
|
174 500 Kč |
34 let |
20 000 Kč |
|
142 600 Kč |
36 let |
20 006 Kč |
|
114 000 Kč |
38 let |
20 010 Kč |
|
98 650 Kč |
40 let |
20 006 Kč |
|
91 220 Kč |
42 let |
20 001 Kč |
|
84 500 Kč |
44 let |
20 000 Kč |
Zdroj: Vlastní zpracování autora
Jen málo lidí má průměrný měsíční příjem atakující hranici 100 000 Kč. Proto pokud někdo bude chtít důchod dvacet tisíc měsíčně, měl by zapomenout jen na státní důchod a začít co nejdříve si na důchod spořit i jinými prostředky.
