O globalizaci se hovoří již hezkých pár let. Oč se vlastně jedná? Pod tímto termínem můžeme rozumět pokles transakčních nákladů na pohyb zboží a kapitálu mezi hranicemi. V mnoha případech se jedná o zrušení hranic, které dříve pohyb kapitálu znemožňovaly.
Málokdo si dnes vzpomene, že ještě v 80. letech musel kupříkladu Francouz investující v Británii měnit franky za libry ve speciálním kursu a totéž platilo pro Brita investujícího ve Francii.
Něco podobného platí i pro mezinárodní obchod. Navzdory některým neúspěchům v jednání je dnes mezinárodní obchod pravděpodobně nejsvobodnější v historii lidstva vůbec.
Pád bariér a pokles nákladů je také spojen s informačními technologiemi. Od 70. let poklesly náklady na transatlantické telefonní hovory o tři desítkové řády. Hovořit o růstu kvality a nových službách, včetně obchodování přes internet, by bylo nošením dříví do lesa.
VYDĚLAT MŮŽE I DROBNÝ INVESTOR
Nabízí se samozřejmě otázka, jak na globalizaci vydělat? Konkrétně, jak vydělat, je-li člověk v situaci drobného investora, který disponuje částkami od tisíc do nejvýše milionů korun?
Možností je samozřejmě řada. V zásadě je však lze rozdělit do pouhých dvou skupin. K první skupině patří myšlenka vydělat na růstu peněžní zásoby. Co to v praxi znamená?
REKLAMA
V globalizované ekonomice se velké masy peněz přesouvají relativně rychle a bezbariérově mezi jednotlivými národními státy. Někde se peněžní zásoba kumuluje, jinde ubývá.
Tam kde se peníze kumulují, musí logicky růst ceny – to tvrdí dnes již klasická kvantitativní teorie peněz. Globalizační novinkou ovšem je, že ne všechny ceny rostou stejně rychle.
Ceny televizorů, počítačů, automobilů, mobilních telefonů, ledniček a podobných výrobků jsou na celém světě v zásadě stejné – s poměrně malými odchylkami, které jsou převážně způsobeny odlišnými sazbami DPH.
Jinak se tohoto mezinárodně obchodovatelného zboží projevuje zákon jedné ceny, takže například fotoaparát značky Canon EOS 350D bude v České republice stát zhruba totéž, co dejme tomu v Londýně nebo v Curychu.
ZPŮSOB PRVNÍ: VYDĚLEJTE NA INFLACI
Jinak tomu bude v cenách služeb a nemovitostí. Ceny za obdobné služby nebo obdobné byty se mohou v Praze, Londýně nebo v Curychu lišit o desítkový řád (a také se samozřejmě liší). Důvod: v Londýně nebo v Curychu je mnohem více peněz než v Praze.
REKLAMA
Objem peněz také roste mnohem rychleji než nabídka. Platí zde Balassa-Samuelsonův zákon, podle něhož – zhruba řečeno – ceny rostou rychleji v sektorech s nižším růstem produktivity. Počítačových paměťových čipů lze vychrlit téměř neomezené množství během krátké doby. Proto jsou stále levnější a proto nejsou akcie jejich výrobců nijak skvělou investicí.
Naproti tomu trh nemovitostí nemůže zvýšit nabídku nových bytů o stovky procent během roku. Růst produktivity je nižší a růst cen je proto vyšší.
Dobrá, ale zatím byla řeč o službách a nemovitostech. A co s tím mají společného akcie?
Hodně. Většina hrubého domácího produktu ve vyspělých zemích je tvořena v sektoru služeb. Podíl výroby vytrvale klesá. Kromě toho řada firem, výrobních i nevýrobních, vlastní rozsáhlé majetky v podobě nemovitostí.
Pak jsou tu samozřejmě specializované developerské společnosti a fondy nemovitostí, které se v posledních letech chlubily skvělými výkony. (Zde platí varování: pozor, pokud se trend kapitálových toků obrátí například v důsledku recese, může následovat kruté probuzení.)
REKLAMA
První odpověď, jak vydělat na globalizaci, tedy zní: investovat do akcií podniků, které působí v odvětvích s nízkým nárůstem produktivity. Což jsou služby různého druhu a nemovitosti. Kdyby bylo možné investovat do akcií renomovaných právnických firem, bylo by to skvělé. Bohužel v tomto odvětví se veřejně obchodovatelné společnosti nevyskytují.
Na pádu globálních bariér relativně prodělávají výrobci snadno zaměnitelného zboží. Toto zboží může být i kvalitní, ale pokud je snadno zaměnitelné – jako třeba paměťové čipy, textil, televizní obrazovky nebo v posledních letech i automobily – marže výrobců jsou stlačeny na naprosté minimum. Někdy i do mínusu.
Proto akcie výrobců textilu, spotřební elektroniky nebo automobilek nejsou v době globalizace žádné terno. Akcie General Motors ztratily za posledních pět let více než 50 % hodnoty (v USD), a to navzdory nečekaně silné poptávce z Číny v nedávné době.
Společnost SONY – navzdory svým skvělým výrobkům – během posledních pěti let ztratila zhruba pětinu dolarové hodnoty. O totální devastaci textilního a kožedělného průmyslu ve vyspělých zemích není třeba hovořit.
ZPŮSOB DRUHÝ: ŠIROKÉ MARŽE
Vlastně ano, je třeba. V tomto odvětví existují i takové firmy, které na globalizaci dokázaly vydělat "majlant".
Na pařížském bulváru Champs d’Elysées stojí prodejna značka Louis Vuitton. Před ní stávají davy asijských turistů chtivých koupit libovolné množství takřka jakýchkoli výrobků této značky. Prodejna praktikuje přídělový systém, aby se dostalo na všechny. Akcie firmy Louis Vuitton Moët Henessy vydělaly za posledních pět téměř sto procent v eurovém vyjádření.
Globální pohyb osob, zboží a kapitálu znamená skvělou zprávu pro firmy, které se dokázaly odlišit od davu: firmy, které vlastní konkurenční výhody díky své značce.
Pozor, nesmí se jednat o jakoukoli značku: SONY a GM jsou přece také slavné značky. Musí tedy jít o takovou značku, která svého držitele odliší od zbytku trhu. Fotoaparát značky Sony není funkčně příliš odlišný od obdobného výrobku firmy Canon, Panasonic, Casio, Kodak, atd. Jeho výrobce si tedy nemůže účtovat velké marže.
Naproti tomu firmy, kde značka znamená hodně (může jít o luxusní předměty, potravinářství a nápoje, ale také bankovnictví a finance), mohou vydělávat na bohatých maržích. Globalizace jim spíše pomůže rozšířit trhy než aby snížila prodejní ceny jejich produkce.
"Ceny vylétly až na Měsíc a kdo ví, co udělají v následujících letech," stěžují si na internetových diskusních fórech bohatí příznivci hodinek Panerai a dalších značek. S tím, jak bohatých lidí v rostoucí globalizované ekonomice přibývá, rostou i ceny jejich "hraček".
Majitelé akcií firmy Richemont (vlastníka značky Panerai) si mohou spokojeně mnout ruce. Je hezké být bohatý. A je možná ještě hezčí mít bohaté zákazníky.