Pokud rodina měsíčně vydělává dvacet tisíc měsíčně, je to částka, která limituje její výdaje. Způsob, jak bude konkrétní rodina s příjmy hospodařit a nakládat, se bude jistě lišit případ od případu.
Některá rodina může například uznávat zásadu, že vždy odkládá jako úsporu stranou minimálně 5 % příjmu. Pokud měsíční příjem rodiny je 20 000 Kč a dodržuje se zásada odkládání 5 % příjmu stranou, rodině zbývá pro krytí výdajů 19 000 Kč. Pro účely hospodaření s těmito prostředky pak může rodina podle vzoru svých babiček tuto částku rozdělit do hrníčků nebo kategorií s nápisy "nájem", "inkaso", "benzín", a v průběhu měsíce dělat vše pro to, aby zbývající peníze postačily na pokrytí výdajů v těchto kategoriích.
Jiná rodina může postupovat tak, že od dostupné částky odečte pravidelné měsíční výdaje (nájemné, inkaso, provoz auta,…) a zbývající částku podělí počtem dnů, čímž zjistí výdajový limit na den.Tyto a podobné úvahy a způsoby nakládání s penězi úzce souvisí s osobním nebo rodinným rozpočtem.
Dluhy a úspory jsou dvě důležité stránky osobních financí
Osobní finance mají dvě důležité stránky. Jednu stranu představují dluhy, se kterými souvisí výdaje pro zaplacení dříve pořízených výrobků a využitých služeb a placení vznikajících úroků (odměn tomu, kdo byl ochotný peníze na zaplacení těchto výdajů půjčit).
Druhou stranu osobních financí tvoří úspory, tedy odkládání peněz z výplaty a jiných příjmů stranou, ještě než bylo cokoli koupeno. Jsou-li uspořené prostředky rozumně uloženy, je možné získat i úroky (odměnu za to, že banka může s těmito penězi nakládat).
REKLAMA
Rodinný rozpočet jako systém vstupních a výstupních toků
Systém osobních nebo rodinných financí lze přirovnat k vodovodnímu systému, který má své vstupní a výstupní toky. V případě systému rodinných financí jsou vstupní toky jsou tvořeny všemi penězi, které jsou v daném období obdrženy, zatímco výstupní toky jsou všechny peníze, které jsou v daném období vydány.
Peníze, které na účty a do peněženky přitékají, lze přirovnat k vodě, která do zásobníku přitéká. Naopak peníze, které s rodinných účtů a peněženek odtékají, představují vodu, která musí být ze systému na straně výstupů odvedena.
Obrázek: Systém osobních a rodinných financí
Vstupní toky jsou tvořeny všemi penězi, které jsou v daném období obdrženy, zatímco výstupní toky jsou všechny peníze, které jsou v daném období vydány. Podobně jako v případě vodovodního systému i v systému rodinných financí platí, že jen ty peníze, které na rodinné účty a do rodinných peněženek přitečou, mohou následně odtéci a být použity pro placení závazků. Pouze ty peníze, které do rozpočtu přijdou, mohou odtéci.
REKLAMA
Úvahy o rodinném rozpočtu spočívají právě ve vyčíslení, odhadu a ovlivňování příjmů (vstupních toků, příjmové stránka rozpočtu) a výdajů (výstupních toků, výdajové stránky rozpočtu) v rámci zvoleného období. Kdokoliv může při troše vynaloženého úsilí vyčíslit, kolik v daném dni, měsíci nebo roce peněz přijal a kolik vydal a zvážit, nakolik jsou jeho peněžní toky vyrovnané.
Pokud jsou výdaje větší než příjmy, je rozpočet nevyrovnaný, vznikají dluhy a s nimi i náklady na dluhovou službu (placení úroků). Rozdíl mezi vstupními a výstupními toky buď odpovídá výši dluhu, který je vytvářen, aby byly pokryty zvýšené výstupní toky, nebo uspořené částce, která díky menšímu výstupnímu toku zůstala v zásobě.
Za jakékoli situace existují dva způsoby vedoucí ke změně finanční situace a vyrovnání rozpočtu, což je opět situace přirovnatelná k vodovodnímu systému. Roste-li spotřeba vody, rostou i požadavky na výstupy a dodávky z vodního zásobníku, což nutně vede k nerovnováze. Situaci nerovnováhy v systému dodávek vody lze řešit dvěma způsoby – snižovat spotřebu vody anebo zajistit větší přítok nebo zásobu vody.
V případě rodinných financí může být taková nerovnováha řešena snížením výdajů, například hledáním možností levnějších nákupů nebo zřeknutí se některých zbytných položek. Druhým způsobem řešení takové nerovnováhy je úsilí o zvýšení příjmů, například práce přesčas nebo hledání nových příležitostí k výdělku.
Přirovnání rodinných financí k vodovodnímu systému ukazuje, že v situaci, kdy je rodinný rozpočet nastaven tak, že vznikají úspory, vytváří se rezervy pro budoucí použití a investice. Pokud je naopak rodinný rozpočet nastaven tak, že je vydáváno více, než je přijímáno, vede to k nutnosti vyrovnat nerovnováhu úsporami nebo půjčkami. Půjčkou je možné v dané chvíli toky vyrovnat, ale je nutné uvažovat, že do budoucna se výstupní tok zvětší o splátky půjčky.
Propagační příručka "Jak si chytře půjčit", vydaná asi před rokem jednou z bank působících v Česku, vyslovuje následující konstatování: "Žít na dluh je běžné a bude stále běžnější." Je pravděpodobné, že domácnosti, které by se tímto heslem řídily a začaly běžně žít na dluh, by se dlouhodobého hlediska asi dostaly do problémů. Z jistého úhlu pohledu lze říci, že zadlužování může být krátkodobým lékem, jehož nadměrné požívání může vést k dlouhodobým problémům. Vyrovnanost rodinných financí a nastavení rodinného rozpočtu je prvním krokem pro spoření a investování pro budoucnost.
Přirovnání použitelná finančním poradcem
Chce-li finanční poradce vést klienta a pomoci mu se zvládnutím jeho financí, může k tomu použít některá přirovnání:
- osobní finance jsou obdobou vodovodního systému, na vstupu je přítok prostředků, na výstupu odtok prostředků,
- uspořené a ušetřené peníze jsou zásobníkem, použitelným v době zvýšené spotřeby, kdy přítok prostředků je menší, než odtok prostředků,
- jsou-li vytvářeny dluhy, jsou čerpány prostředky ze zásobníku někoho jiného, který za to žádá odměnu (zaplacení úroků a poplatků),
- pokud rodinné hospodaření vytváří přebytky, mohou být tyto prostředky vloženy do zásobníku někoho jiného, který za to poskytne odměnu (úroky),
- přebývající prostředky mohou být investovány, tedy použity pro takové činnosti, které zajistí zachování kupní síly těchto prostředků a výnosu (zisku),
- rodinný rozpočet vychází z rozpočítání přicházejících prostředků na nutné výdaje, což je možné přirovnat k rozdělení peněz do několika hrníčků, představujících skupiny výdajů.
