Bohužel, politika prostupuje naším životem dosti intenzivně, ať už se člověk věnuje téměř jakékoliv profesi. A protože finanční trh patří mezi trhy silně regulované viditelnou rukou, pak také platí, že finančnictví se dotýka ještě o trochu intenzivněji.
Touto banalitou jsem však v žádném případě nechtěl nudit. To, co mě „inspirovalo“ překonat svůj přirozený odpor ke psaní, byla bohorovnost s jakou politici přistupují k reálným dopadům svého konání na každodenní praktický život občanů a podniků.
Ministr financí Sobotka zde v roli místopředsedy sociální demokracie v debatě k východiskům pro sestavení rozpočtu 2007 v podstatě přiznal, že rozpočet nebude možno sestavit s přijatelným schodkem (rozuměj zhruba stejným jako letos co do poměru k HDP), pokud nedojde ke změnám zákonů již přijatých předchozí Poslaneckou sněmovnou.
Je třeba připomenout, že tyto zákony byly přijaty buď na návrh vlády nebo za aktivního přispění poslanců vládních stran.
Dále ministr Sobotka sdělil, že ČSSD je připravena konstruktivně debatovat o změnách těchto zákonů při přípravě rozpočtu 2007 a zmínil např. možnost odložení účinnosti nového zákona o nemocenském pojištění.
REKLAMA
Je poněkud paradoxní, že právě tento zákon prosadila vláda, v níž pan Sobotka seděl a sedí jako místopředseda a ministr financí a protlačila ho i přes odpor koaličních partnerů za vydatné podpory KSČM.
Ještě mnohem horší je však to, že se opět vnáší do klíčových norem ovlivňujících podnikatelské prostředí v zemi zásadní nejistota a chaos. Na co se tedy zaměstnavatelé mají připravit k 1. lednu 2007, tedy původnímu datu účinnost zákona?
Na nové podmínky, čili sníženou sazbu nemocenského pojištění a na povinnost vyplácet svým zaměstnancům nemocenskou dávku v prvních 14 dnech nemoci?
Nebo maji zůstat v klidu a věřit, že parlament se i přes svoji aktuální zablokovanost včas odhodlá zahájit práci a odloží účinnost této závažné změny? Obávám se, že to dnes nikdo neví – ani pan ministr Sobotka.
REKLAMA
Bohužel jako nejpravděpodobnější se mi jeví scénář, který mi poněkud připomíná nejistotu do posledních, dní jakou podniky zažily s přijímáním nového zákona o DPH při našem vstupu do EU k 1.dubnu 2004.
Další poněkud neuvěřitelnou piruetu předvedl pan Sobotka, když se debata logicky přesunula k otázce, jak to tedy bude s harmonogramem našeho vstupu do eurozóny.
Když moderátor i někteří další diskutující odvíjeli logickou úvahu, že se vzhledem k míře nerovnováhy založené do budoucích veřejných rozpočtů asi naše přijetí společné měny poněkud oddálí, obvinil pan ministr rodící se pravozelenou koalici z málo ambiciozních plánu a poučil národ, že i on musel při sestavování rozpočtu v minulých letech prosadit „řadu“ aktivních opatření.
Škoda, že neuvedl žádné jejich konkrétní příklady. V tu chvíli jsem se už nemohl ubránit asociaci s lidovým rčením: „Zloděj křičí chyťte zloděje“.
Závěr z tohoto nedělního odpoledne je poněkud tristní ale jasný. Zapomeňme na to, že ČR vstoupí do EMU k 1. lednu 2010 a připravme se v nejbližším období na značnou nejistotu pokud jde platnost resp. parametry parlamentem již schválených zákonů. Je přitom úplně nepodstatné, že mnohé z nich významně ovlivňují fungování a ekonomiku firem v celém národním hospodářství.
