Kdyby to letecké společnosti myslely opravdu vážně s bezpečností cestujících, byly by například sedačky otočené opěradlem ke směru letu. Ostatně vojenské letouny tak zařízené jsou.
Podle leteckých společností ale lidé chtějí létat čelem k cíli. Volí tak dobrovolně nižší šanci na přežití v případě nouzového přistání (podle předpisů v předklonu, zaškrceni v pase a s holýma rukama na hlavě místo airbagu).
Před každým startem předvádějí letušky cestujícím použití plovací vesty pro případ nouzového přistání na hladině. Vesta je pod každým sedadlem. Celé je to jen komedie. Přistání na hladině se totiž ještě nikdy žádnému pilotovi dopravního letounu nepodařilo (tedy takové přistání, aby někomu mohla být ta oranžová vesta nějak platná). Atd.
Také na finančním trhu jsou, obrazně řečeno, sedačky nesprávně posazené a klienti jsou ohlupováni oranžovými vestami. Na rozdíl od prodejců letenek má ale finanční zprostředkovatel (ne stát, ne škola, ne finanční ústav) povinnost vše klientovi odhalit, informovat ho o rizicích, celé to zaznamenat a archivovat písemně i elektronicky.
Kdyby to stát myslel se starostí o bezpečnost na finančním trhu opravdu vážně, nenechal by tak velkou odpovědnost na posledním článku celého obchodu s penězi občanů.
REKLAMA
