Migrace na trhu práce je asi opravdu zcela přirozená věc, a to, že v tomto případě jde o OSVČ, na tom příliš nemění. Nedovedu si dost dobře představit, že by například ředitel České televize brečel nad tím, že jen co se u něho někdo „vyučí“, je přeplacen některou z komerčních televizí…
Docela mne v této souvislosti zaujal v diskusi návrh pana Majera, aby si každá firma předem ocenila svůj vzdělávací systém a s obchodními zástupci si ujednala povinnost v případě odchodu v určitém čase od jeho absolvování tyto náklady firmě plně či částečně uhradit. To bych osobně považoval za korektní přístup.
Dalším diskutovaným tématem je přechod celých struktur. Tady se obávám, že si na problémy zadělávají jednotlivé firmy samy. V rámci motivace je totiž zcela běžné, že svým lidem tvrdí, že přiváděním dalších obchodních zástupců si „budují vlastní firmu“.
Většina lidí neuvažuje nad právními vztahy a vezme tuto myšlenku zcela nekriticky za svou. Lze se pak ovšem divit, že když takový člověk přechází ke konkurenci, činí tak s celou „svojí firmou“? Vždyť se „svojí firmou“ si mohu dělat, co chci – mohu ji třeba i prodat a je to zcela legální. Možná by stálo za to poněkud změnit motivační školení a přestat lidem namlouvat, že část obchodní sítě je „jejich firma“.
Posledním tématem, které bohužel zaznělo jen okrajově, je dopad na klienty. Podle mého názoru by v žádném případě nemělo docházet k „přesmlouvávání“ klientů podle toho, jaké produkty má od momentálně zastupované firmy „poradce“ k dispozici. Vždyť takovým přístupem vysíláme jen trochu přemýšlivému klientovi jasný signál, že naše předchozí činnost u něho byla o ničem…
REKLAMA
