ECM je developerská firma a Pegas dokonce na pražské burze představuje nové odvětví (výrobu netkaných textilií). Není divu, že zájem investorů byl veliký.
Drobnou vadou na kráse celé akce byl ovšem způsob, jakým úpis proběhl – o obě primární emise se zájemci museli ucházet formou „bookbuildingu“.
Tato metoda je neprůhledná a úpis nemusí brát ohled na poptávku. Manažer emise sice stanoví cenové rozpětí a zájemci musí zvážit, kolik akcií a za jakou limitní cenu objednají, ale rozdělení akcií je pak plně v rukou manažera emise (většinou velké investiční banky, pro které je úpis zdrojem velkých příjmů).
Příklad – hned několik zájemců o akcie ECM po úpisu skřípělo zuby. Jejich poptávka byla zkrácena na pouhou pětinu, ačkoli za akcie nabídli maximum a tudíž podstatně více než většina ostatních, neboť upisovací cena nakonec byla jen uprostřed stanoveného rozpětí.
Proč dostali víc ti, kteří nabídli méně? Zaslechl jsem kritiku, že tohle se může stát jen v Čechách. Bohužel (nebo spíš bohudík) se mýlí. „Bookbuilding“ je navzdory svým nedostatkům nejrozšíšřenější metodou úpisu ve světě. Pozůstatek někdejšího monopolu investičních bank má v tomto případě nečekaně houževnatý kořínek.
REKLAMA
