Vzpomínám si, jak jsem jako začínající poradce v OVB hledal klienty všude, kde se dalo. Doporučení na další známé a jejich známé jsem nutně potřeboval, abych si vytvořil klientský kmen. Samozřejmě jsem zkoušel získat i své kamarády a příbuzné. Asi tak začínal každý poradce, protože druhá možnost byla přímo kontaktovat cizí lidi z telefonního seznamu nebo na ulici.
Jako zprostředkovatelé jsme přece jen obchodníci, takže zájem o distribuci finančních produktů je z našeho pohledu velmi pochopitelný. Postupem času zřejmě u každého slušného poradce převáží snaha svou nabídku finančních produktů přizpůsobit potřebě klienta, kterého máme před sebou.
S časem, který jsem doposud finančnímu poradenství (v obecně užívaném smyslu) věnoval, postupně měním názory a postoje k nabízeným řešením klientovy rodinné finanční situace. Jestliže se někdo ocitne ve velkých problémech typu dluhové pasti, ještě jsem vzhledem ke zkušenostem schopen hledat s klientem řešení. Obvykle na nějaké řešení přijdeme.
Jsou ovšem situace, v kterých se dobré řešení najít prostě nedá. Smrt v rodině je jednou z nich. Fakt, že ta dvě úmrtí byla pro ony rodiny jako blesk z čistého nebe, vytváří v rodině situaci hodně dramatickou. Může se totiž ukázat, že kupříkladu běžný účet, z nějž se hradí každodenní provoz domácnosti, je vedený právě jen na zemřelého člena. Zbytek rodiny najednou nemá k dispozic žádné prostředky (běžný účet se zahrnuje do dědického řízení). A podobných problémů se může ukázat mnohem víc.
Je až s podivem, jak špatně jsou mnohdy rodinná finanční portfolia nastavena. Informační asymetrie mezi zkušeným poradcem a běžným klientem je skutečně obrovská. Máme ale právo – pro klientovo dobro! – manipulovat klienty do lepšího řešení osobních financí, než jaké představuje současný stav? Máme právo klientům „vnutit“ portfolio produktů pro zajištění, aby se v případě neštěstí neocitli (třeba pozůstalí) v naprosto bezvýchodné situaci?
REKLAMA
Životní pojištění, které zprostředkováváme, je vlastně sázka, kdy klient vsází na to, že zřejmě zemře (s tím ale ve skutečnosti nikdo nepočítá). Pojišťovna naopak spoléhá na statistiku a předpokládá, že se zákazník dožije konce pojistné doby a rizikové pojistné zůstane pojišťovně jako zisk.
Ať si svou sázku pojišťovna raději vyhraje. Blízkého člověka žádné pojistné plnění nenahradí.
