…a já jsem si uvědomila, že naše rodinné investice sestávající (jak jinak) z několika smluv o stavebním spoření společně s volnými prostředky líně se povalující na dvou běžných účtech, postupně ohlodávané o poplatky, nebudou zřejmě tím, čemu se říká efektivní portfolio.
Když mi pak ještě moje maminka sdělila, že ruší své vklady do dluhopisových fondů a hodlá je dát nějaké své nové známé, která prý „pracuje v RM Systému“ a má tak přehled, co vydělává, bylo rozhodnuto. Takhle už to dál nejde.
Svůj lov na informace o efektivnějším investování jsem zahájila v nejmenované bance nabízející plán na klíč. Zmínila jsem se, že mám zájem o fondy, paní se omluvila, prý kolegyně, co to má na starosti, zrovna není přítomna, ale dostala jsem hrstku letáčků, jež jsem po letmém přečtení odložila. A jelikož kolegyně „nebyla“ ani při mé příští návštěvě, došla jsem k názoru, že je načase zkusit to jinde. To už jsem se doslechla, že existují nezávislí finanční poradci.
Ale kdo to je? Ten příjemný pán od nás z města, manžel mojí kolegyně, co zastupuje více společností, prodal nám postupně dvě stavební spoření té firmy, o kterou jsme si řekli, a velmi ochotně nabídl sjednání penzijního připojištění s odůvodněním, že je to daňově zvýhodněné? To asi ne.
Nebo snad onen mladý muž, co jsem ho viděla na prezentaci jisté poradenské firmy? Měl pomačkané sako, hovořil o tom, že bohatství je otázka osobního rozhodnutí a v očích měl divný lesk. Asi takový, jako mívali moonisti, co postávali v Ostravě u podchodu na Frýdlantské mosty. I toho jsem coby svého potenciálního finančního rádce zavrhla.
REKLAMA
A pak snad ještě existují nezávislí poradci poskytující placené konzultace. Jenže kde takového sehnat? A vyplatí se mi to vůbec? Nebude to jen další „příjemný pán z města“ či „mladík s ohnivým pohledem“?
Nerozhodnuta, váhající, padla jsem na tiskovou zprávu společnosti Partners for life planning a v nadšení mám chuť zvolat: „To je přesně to, co hledám, přesně takto by to mělo být! Dlouhodobá spolupráce, vzájemná důvěra, ano, ano, ano!“ Když trochu ochladnu, přece jen si uvědomím, že když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Opravdu je něco takového možné? Ano?
Po letech, kdy byli klienti štvanou zvěří, či přinejlepším tvory, o jejichž ochočení a chov nikdo neměl zájem, nebude lehké získat důvěru. Klient je plachý a má k tomu dobré důvody. Cítí, že býval nejednou využit, cítí, že býval podveden. Chvíli potrvá, než uvěří.
A jeho penízky budou mezitím dál ležet v mrákotách na účtech stavebních spořitelen a fondech penzijního připojištění.
