Ekonomiky sčítají ztráty. Mají už nejhorší za sebou?

Světová ekonomika se propadá kvůli důsledkům pandemie koronaviru do největší krize za posledních několik desetiletí. Čerstvá data ukazují, že zvláště v některých zemích bude propad velmi výrazný. Po jedenácti letech se tak do recese propadla i britská ekonomika ( zaznamenala tedy dva po sobě jdoucí kvartály ekonomického poklesu). Británie „zápasí s něčím, co je bezprecedentní,“ řekl podle BBC tamější ministr financí Rishi Sunak. „Už jsem řekl, že těžké časy jsou před námi a dnešní čísla potvrzují, že těžké časy jsou tady,“ uvedl také podle deníku The Guardian.

Velká Británie patří v Evropě k zemím, které byly pandemií zasaženy nejvíce. Drastická vynucená opatření tam tak trvala o poznání déle. Pochopitelně poklesla spotřeba domácností i výkonnost průmyslu. Za poslední čtvrtletí ostrovní ekonomika poklesla o více než 20 procent HDP. Srovnání s dalšími historickými obdobími se přitom zdá být ještě vážnějším. Instituce Office for National Statistics, která data shromažďuje od roku 1955, tvrdí, že nynější pokles je za celou dobu úplně nejhorší. Mnohokrát tak překonala stávková období z průběhu turbulentních sedmdesátých let i „Zimu nespokojenost“, které mají v učebnicích do jisté míry pověst nejen ekonomických strašáků.

Máme nejhorší za sebou?

Další vývoj je velmi těžké predikovat, ale podobně jako Velká Británie se chovají i další ekonomiky nejen evropských států, do recese se dostaly i USA, a to do největší recese od druhé světové války. Další data ovšem ukazují také ukazují i méně znepokojivé zprávy. Po uvolňování opatření se britská ekonomika začala opět pomalu oživovat, v červnu třeba o více než osm procent HDP. Což je rychleji, než se původně čekalo. Má tedy britská ekonomika nejhorší za sebou?

Vývojem české ekonomiky v době pokoronavirové se zabývala i makroekonomická prognóza České bankovní asociace. Experti v ní připustili, že je možné, že ekonomický pokles již dosáhl svého dna. Například pro eurozónu je očekáván téměř osmi procentní propad, ale napřesrok by se mohla vrátit již více než pětiprocentnímu růstu (to by ovšem mohla zhatit případná druhá vlna pandemie). Do stavu před pandemií se ale dle jejich výpočtů ekonomika dostane až nejdříve v průběhu roku 2022.

^REKLAMA

Česká ekonomika

Podobně by i čeká ekonomika měla poklesnout o 7,5 procenta. V roce 2021 by pak měla růst tempem 5,3 procenta HDP. Analytici očekávají růst už od třetího čtvrtletí letošního roku.

„Restart ekonomiky se bude odvíjet od obnovení důvěry firem i domácností. Stále velkým rizikem je slabá zahraniční poptávka. Velké obavy z dalšího vývoje panují především v automobilovém průmyslu, který čelí nejen propadu poptávky, ale i zpřísňujícím se státním regulacím. Český export čeká pozvolné a zároveň křehké oživení. Dle průzkumu Raiffeisenbank a Asociace Exportérů více než tři čtvrtiny dotázaných exportérů (77 %) očekává do konce letošního roku pokles zakázek. Většina z nich počítá dokonce s dvouciferným propadem objednávek ze zahraničí. Jen 23 % věří naopak v růst,“ shrnula ve zmíněné analýze klíčové body ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

„Pro Česko je samozřejmě klíčové, co se v příštích měsících a dvou až třech letech odehraje v automobilovém průmyslu, který je postižen nejen momentálním dvouciferným poklesem poptávky. Kromě vysokých pokut za překročení emisních limitů, což bude mít dopady na jejich ziskovost, investiční aktivitu i zaměstnanost, je tady i technologická změna, která sníží sama o sobě poptávku u mnoha výrobců dílů tak či onak souvisejících se spalovacími motory,“ uvedl také analytik ČBA Miroslav Zámečník.