Evropská investiční banka přislíbila 30 milionů eur novému fondu SSEF

Cílová velikost SSEF je 200 milionů eur, které budou poskytnuty ve formě dluhového financování společnostem poskytujícím energetické služby na realizaci projektů energetické účinnosti a malých projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zejména v Evropské unii.

Podle Nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností (SFDR) splňuje SSEF podmínky článku 9 a je tedy definován jako fond, jehož cílem jsou udržitelné investice nebo snížení emisí uhlíku. Fond bude nabízet financování energeticky úsporných obchodních modelů zaměřených na renovaci stávající infrastruktury, zejména budov, s využitím moderních systémů vytápění a chlazení, kogeneračních jednotek, solárních střech, stavebních konstrukcí nebo LED osvětlení.

Základní vklad nabídla Evropská investiční banka, která je jedním z největších poskytovatelů finančních prostředků v oblasti klimatu. Podporuje projekty, které jsou v souladu s prioritami a cíli Evropské unie. Fondu přislíbila zmíněných 30 milionů eur.

Investice do energetické účinnosti, výroby energie z obnovitelných zdrojů a renovace budov jsou základem evropské Zelené dohody a klíčem ke snížení účtů za energii. Záruka PF4EE nastaví zlatý standard pro iniciativy kapitálových investičních fondů a zapojí institucionální investory do zelených aktiv. Dalšími základními investory SSEF jsou Irský strategický investiční fond (ISIF), pojišťovna IDEAL a také MEAG, správce aktiv skupiny Munich Re. Poradcem fondu bude švýcarská společnost Solas Capital AG, investiční poradce v oblasti energetické účinnosti, který se specializuje na společnosti poskytující energetické služby, výrobce zařízení a orgánů veřejného sektoru v Evropské unii.

^REKLAMA

Ukrajina a energetická bezpečnost

Otázky budoucnosti energetiky a cen tepla a elektřiny hrají prim mezi investory i domácnostmi. Například z průzkumu Hospodářské komory ČR vyplývá, že drtivá většina firem i domácností si myslí, že ruská agrese na Ukrajině bude mít negativní vliv na energetiku. Především podle nich půjde o dlouhodobé zvýšení cen energií a větší tlak na energetickou soběstačnost ČR. Požadují, aby se stát v energetice zaměřil právě na stabilitu dodávek a dostupné ceny.

Pro firmy je klíčovou prioritou bezpečnost a stabilita dodávek energií, pro domácnosti pak dostupná cena energií. Tyto priority by se podle firem i domácností měly promítnout do energetické koncepce České republiky. Naopak do pozadí ustoupil požadavek na dekarbonizaci a podporu obnovitelných zdrojů.

V souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině celé čtyři pětiny domácností a dokonce 87 % firem podporují prodloužení životnosti uhelných elektráren, přitom má překvapivě vysokou podporu (více než polovina firem a dokonce více než dvě třetiny domácností) i případné prolomení územních limitů těžby uhlí.

Dekarbonizaci a podporu obnovitelných zdrojů ale jen mizivé procento respondentů považuje za prioritu, na kterou by se měla zaměřit státní energetická koncepce. Jde pouze o 4 % domácností a 3 % firem.

Domácnosti považují za hlavní prioritu energetické koncepce státu dostupné ceny energií (41 %), následuje bezpečnost a stabilita dodávek energií (31 %). U firem je pořadí těchto dvou priorit opačné. Pro nejvíce firem (39 %) je nejdůležitější bezpečnost a stabilita dodávek, dostupná cena je klíčovou prioritou pro 24 % firem.

^REKLAMA

Mezi firmami převažuje názor, že Česká republika může být energeticky soběstačná. Pro její zvýšení by  měla rozvíjet energeticky efektivnější technologie a motivovat k úsporám. 9 z 10 firem o energetických úsporách uvažuje.

„Výsledky průzkumu jsou možná až překvapivě jednoznačné, ale odrážejí současnou situaci, která u lidí i firem vyvolává velké obavy. Ceny energií jsou už dnes mimořádně vysoké a významně zatěžují rozpočty domácností i hospodaření firem. Výsledky průzkumu vnímám jako velmi silný vzkaz pro vládu, na co by se měla zaměřit ve svých dalších krocích a opatřeních, ale také při vyjednávání s Evropskou unií. Je evidentní, že dekarbonizaci nelze provádět na úkor energetické bezpečnosti a bez ohledu na ceny energií,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

„Zelené“ investice do jádra a plynu

EU směřuje trendem větší nezávislosti na Rusku. Nedávno poslanci Evropského parlamentu podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Tímto hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.

Odpůrci jádra a plynu argumentovali zejména tím, že tyto zdroje nejsou ekologické a nelze je proto využívat při přechodu na čisté hospodářství. Jejich stoupenci naopak tvrdí, že bez těchto dvou zdrojů se EU nedokáže zbavit zejména uhlí, které produkuje výrazně větší emise.

Energetické fondy

I z výše popisovaných skutečností se investoři stále více upínají k fondům zaměřeným na energetiku. Vyplývá to mimo jiné z každoroční analýzy domácího investičního trhu Fincentrum & Swiss Life Select Investice roku 2021 (www.investiceroku.cz). Jan Macek – vedoucí produktového oddělení, Fincentrum & Swiss Life Select – uvádí, že v rámci zhodnocení dosaženého v roce 2021 „zabodovaly“ fondy zaměřené na energie, především ropu a zemní plyn. To platí i pro nemalý počet fondů cílících na východní Evropu, kde je na lokálních akciových burzách právě sektor energií výrazně zastoupen. Je zde hojně zastoupen i finanční sektor těžící z regionálního zvyšování úrokových sazeb. „Finanční sektor, energie a velká část komodit táhla skupinu fondů hodnotového investování, které tak po čtyřech letech výkonnostně předčily fondy růstových akcií. Z geografického hlediska se obecně dařilo trhům v USA a Evropě, které za sebou nechaly akcie rozvíjejících se trhů Británie i Japonska,“ komentuje výsledky analýzy Jan Macek.

Fondy kvalifikovaných investorů

V Česku roste obliba i fondů kvalifikovaných investorů. Jsou alternativou ke standardním investičním nástrojům a slouží jako vhodný prostředek k diverzifikaci portfolia.

RAIFFEISEN – ENERGIE – AKTIEN

Pro ty, kdo chtějí využít dlouhodobých výnosových šancí v energetickém sektoru je určen například fond RAIFFEISEN – ENERGIE – AKTIEN. Doporučený horizont investice je alespoň 10 let. Minimální investice je možná už od 100 korun nebo ekvivalent v cizí měně. Výhodou je vysoká likvidita a snadná dostupnost finančních prostředků. Samozřejmostí je aktivní správa fondu – o investice pečují odborníci s dlouhodobými zkušenostmi.

^REKLAMA

CREDITAS ENERGY

Investiční příležitostí je také energetický podfond CREDITAS ENERGY, podfond SICAV spadající pod fond kvalifikovaných investorů CREDITAS ASSETS SICAV a.s. Ten sází na dlouhodobou stabilní ekonomickou výkonnost energetické skupiny UCED, která je součástí investiční skupiny CREDITAS. Základem energetické divize UCED jsou distribuční sítě, bez nichž by energetika nemohla fungovat.

Generali Fond ropy a energetiky

Možností je i Generali Fond ropy a energetiky. Je určen klientům, kteří se rozhodli investovat své finanční prostředky minimálně na 8 let s cílem získat vyšší zhodnocení. Fond se zaměřuje na investice do energetiky. Jde zejména o výrobu elektrické energie, těžbu a zpracování ropy, uhlí nebo zemního plynu. Jde o strategické obory, které jsou páteří každé ekonomiky a kde poptávka kontinuálně roste díky růstu světové populace a industrializaci rozvíjejících se zemí v čele s Indií a Čínou. V portfoliu jsou zastoupeny zejména evropské a americké společnosti se stabilním postavením na trhu. Doplňkově také společnosti z regionu emerging markets (rozvíjejících se trhů) a společnosti, které se zabývají alternativními energiemi. Vzhledem k tomu, že se jedná o sektorově zaměřený fond, neměl by jeho podíl přesáhnout limit 10% na celkovém objemu portfolia investora.