Evropská komise bankám: Jsme chytřejší než vy

O příčinách a původech finanční krize bylo napsáno mnoho. Nejčastěji jsou za viníka dávány americké banky s volným přístupem k hypotékám a investiční banky s touhou vydělat na nich. Již méně se hovoří o americké federální bytové politice, kdy banky měli „svazácký úkol“ zvýšit podíl vlastnického bydlení mezi národnostními menšinami.

V rámci řešení finanční krize a následné ekonomické recese utratily vlády na celém světě tolik peněz, že by stačily nasytit hladovou Afriku na několik desetiletí. A vlády si toho jsou vědomi, proto se snaží získat větší kontrolu nad podnikáním bank. Začíná období regulace.

Evropská komise se regulace chápe, zdá se, vždy s chutí. A zvláště na banky je třeba si posvítit. Vždyť mají nehorázné poplatky, které musí lidé platit! A tak v rámci směrnice o platebním styku zakázala bankám účtovat některé z nich. A bude hůř.

Evropská komise svým způsobem postupuje racionálně. Svým způsobem. Za krizi mohou hypotéky. Tak si na ně posvítíme. Povolíme bankám poskytovat je pouze do výše 40 % zástavní hodnoty nemovitosti (LTV). Kdo bude chtít víc, připlatí si.

Omezení výše hypotéky na 40 % zástavní hodnoty nemovitosti je zatím v oblasti diskusí. Naštěstí. Takové omezení by mohlo vážným způsobem pokřivit trh.

^REKLAMA

Už nyní banky zvažují rizika poskytnutí hypoték s vyšším LTV. A kdo chce vyšší hypotéku, připlatí si – banky požadují rizikovou prémii. Proč tedy neponechat na bankách, jak budou podnikat?

Ano, jistá omezení a regulace trhu s penězi, který může velmi snadno ohrozit reálnou ekonomiku, jsou třeba. Ale vrátím se k příčinám současného nelichotivého stavu světové ekonomiky. Díl viny jistě nesou banky. O tom není pochyb. Ale své polínko do ohně přiložily i vlády –  možná to byly právě ony, kdo rozžehl zápalku a připravil troud. A nyní by chtěly radit, jak požár hasit.

Kam by vedlo omezení výše hypoték?

Jedním z dopadů omezení výše hypoték by podle mého názoru byla „změna“ odhadní ceny. Zatímco když banky v souvislosti s obavami z vývoje ekonomiky a s ním spojeným rizikem růstu nesplácených úvěru zvyšovaly rizikové položky v odhadech cen nemovitostí, s omezením LTV by nepochybně změkčovaly pravidla.

Dnes je poměrně běžné, že za nemovitost zaplatíte více, než na jakou cenu vám ji odhadne smluvní odhadce banky. Pokud by pravidlo 40 % LTV začalo platit, pravděpodobně by se stalo běžným, že odhadní cena tu kupní převýší.

Pokud by banky nezareagovaly a smířily se s vůlí Evropské komise, tratily by. Lidé by museli volit alternativu, kterou je v tomto případě stavební spoření – na to by se úprava nevztahovala, případně by ji šlo snáze obejít (úvěr ze stavebního spoření není vždy vázán na zástavu nemovitosti).