Finanční gramotnost v dětských domovech: Slabší než průměr…

V roce 2015 byl zveřejněn výsledek průzkumu, který zorganizoval zapsaný spolek Mimo domov prostřednictvím agentury Ipsos mezi dětmi v dětských domovech „Integrace dětí z dětských domovů do společnosti“. Jednalo se o poměrně rozsáhlý průzkum zahrnující jak kvalitativní výzkum (hloubkové dotazování respondentů), tak kvantitativní výzkum („klasické“ dotazníkové šetření). Součástí projektu byl též průzkum finanční gramotnosti, bez níž nemá člověk v dnešní společnosti příliš velké šance na úspěch.

Hloubkové rozhovory byly uskutečněny s 27 mladými lidmi, kteří vyšli z dětských domovů, ale následně se museli vrátit pro pomoc. Zapojení do společnosti se ukázalo být nad jejich síly a sami to nezvládli. Následný kvantitativní výzkum byl realizován dotazováním 102 dětí, které měli odejít z dětského domova do jednoho roku. Do průzkumu bylo zapojeno celkem 13 dětských domovů.

Finanční gramotnost v dětských domovech: Slabší než průměr…

Finanční gramotnost dětí z dětských domovů je obecně spíše horší než finanční gramotnost srovnatelně starých dětí. Jedním z důvodů je i obecně nižší vzdělání – děti z dětských domovů nejčastěji navštěvují učiliště. Celkem 71 % respondentů uvedlo, že po dokončení vzdělání budou mít výuční list. Z obecných průzkumů finanční gramotnosti přitom vyplývá, že dosažené vzdělání je s finanční gramotností úzce provázané.

Vypovídající je v tomto směru otázka na úrokovou sazbu. Co to je úroková sazba dokázalo vysvětlit jen 36 % dětí a 34 % prohlásilo, že ví, co úroková sazba je, vysvětlit ji ale nedovedlo. 29 % dotázaných dětí neví, co úroková sazba je. Finanční gramotnost jsou přitom povinny základní i střední školy zařadit do svých vzdělávacích plánů.

^REKLAMA

Děti mohou být též nemile překvapeny při nástupu do zaměstnání. Rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou zná jen 64 % respondentů a jen 35 % z nich dokázalo popsat, co rozdíl představuje.

V dětských domovech jsou děti materiálně zajištěny. Nejsou účastníky pravidelných nákupů a hovorů v rodině o nákladech a rozpočtu. Nemají proto představu o penězích, které budou potřebovat, jakmile dětský domov opustí. Je to patrné i z hloubkových rozhovorů. „A na těch kurzech nám řekli, ať si představíme, že máme deset tisíc a co si za ně koupíme…jak my jsme to mohli vědět… všechno jsme fasovali v děcáku,“ uvedl jeden z respondentů.

Základ: Bydlení a práce…

Základním momentem pro úspěšné zapojení do společnosti po odchodu z dětského domova je nalezení bydlení a zaměstnání. „Více než v polovině případů jako rizikovou situaci po odchodu respondenti uvedli bezdomovectví. Nenaplnění potřeby spojené s bydlením tedy představuje jeden z nejakutnějších problémů k řešení,“ uvádí závěry průzkumu.

Související finanční problémy, zadluženost a exekuce byly přítomny ve více než třetině případů respondentů, kteří se vrátili pro pomoc zpět do dětského domova. Čtvrtina dotázaných se navíc podílela i na krádežích a jiné trestné činnosti.

^REKLAMA

Respondenti, kteří se chystají dětský domov opustit, z 55 % tvrdí, že ví, kde budou bydlet. Nejčastější představa je o společném bydlení s partnerem v pronajatém bytě, ale významné je též přechodné bydlení u příbuzných. Jen minimum dětí si připouští možnost bydlení na ubytovně či v domu na půl cesty.

Graf 1:  Plánované bydlení

Zdroj: Průzkum „Integrace dětí z dětských domovů do společnosti“, Ipsos 2015

Realita je ale často jiná. „Putovala jsem k různým rodinám, kde mě vzali, někde třeba na týden, někde měli děti, se kterými jsem jim pomáhala za jídlo a spánek…“ uvádí jedna respondentka.

Práci má před odchodem z dětského domova vybránu již 48 % respondentů. V naprosté většině (4/5) se jedná o práci ve vystudovaném oboru, téměř bezvýhradně (88 %) manuálním. Ostatní chtějí hledat práci nejčastěji přes kamarády a známé či inzeráty na internetu. Využití domů na půl cesty či jiných neziskových organizací děti neplánují – přitom tyto instituce jsou třikrát úspěšnější v hledání zaměstnání.

Velký problém: Fixace na vychovatelky

Průzkum odkryl jeden velký problém dětí odcházejících z dětských domovů – fixaci na vychovatelky, které nahrazují funkci rodičů v mnoha ohledech. Po odchodu z dětského domova je vazba na vychovatelky zpřetrhaná a mladí lidé se ocitnou bez jakéhokoli ukotvení. Navíc ani v průběhu pobytu v dětském domově vychovatelky nemají na děti dostatek času…