Nejznámější finanční krizí byla Velká hospodářská krize, která stála na začátku II. světové války. My si asi nejvíce pamatujeme poslední krizi z roku 2008, kterou nastartovala hypoteční bublina na americkém realitním trhu. Těchto krizí, větších i menších, jsme zažili několik.
11 250 000 000 $
Nepředstavitelných 11,25 miliardy USD se rozplynulo čtvrteční odpoledne 24. října 1929. Začala tak Velká hospodářská recese, která vyústila ve vzestup krajně levicových a pravicových hnutí, která se proti sobě postavila na začátku II. světové války. Během několika říjnových dní, které se označují také jako “černý podzim“, vykázala newyorská burza na Wall Street celkovou ztrátu přes 16 miliard USD. Mohlo by se zdát, že toto je věc minulosti, která se již nemůže opakovat. Pokud ale více nahlédneme pod pokličku tehdejšího problému, lépe pochopíme, jak velká hospodářská krize vznikla a že její opakování je reálné.
Pod pokličkou…
Situace po I. světové válce byla svým způsobem unikátní. Evropa byla zničena válečným konfliktem. Ústřední mocnosti byly nuceny platit vysoké válečné reparace. Nejvíce postižené bylo Německo, které mělo zaplatit reparace ve výši téměř 33 miliard USD, což odpovídalo 32 % celého hrubého domácího produktu USA za celý rok 1929.
Zlatým ostrovem se staly Spojené státy, které se sice účastnily konce války, ale na jejichž území k ničemu zásadnímu nedošlo. Díky tomu americká ekonomika rostla. V Evropě byla většina průmyslu orientována na zbrojní účely, letectví a průmysl napojený na válečné potřeby.
Boom americké ekonomiky:
- Nové vynálezy (rádio, zvykový film) nastartovaly ekonomiku,
- pásová výroba (zejména automobilů) snížením ceny výroby zvýšila dostupnost zboží koncovým zákazníkům,
- stejně tak nízká míra inflace a rostoucí mzdy či
- příjmy z válečných reparací.
To vše silně pohánělo ekonomiku. Vznikala nová pracovní místa, zakládaly se nové podniky a akciový trh zažíval růst. Pokud byl ze začátku akciový trh určen jen pro velké investory a profesionály, od druhé poloviny dvacátých let patřil všem. A právě zde začalo klíčit semínko krize, protože
- akciového trhu se účastnil každý – od profesionálů a vlastníků firem, až po řadové občany (hospodyně, dělníci apod.),
- nevládl jen optimismus, ale bezbřehá euforie,
- množství kapitálových společností rostlo raketovým tempem,
- na investice se nepoužíval našetřený kapitál, ale půjčené peníze od bank. Vzniklo tak neřízené investiční letadlo. Lidé investovali peníze, které neměli, a mnohdy za ně ručili veškerým svým majetkem a
- existovala jakási víra, že ekonomické perpetum mobile je nezastavitelné.
A pak přišla lekce. Výborná sklizeň pšenice z let 1927 a 1928, spolu se zvýšenou nabídkou, způsobila propad ceny této komodity. Pšenice bylo tolik, že zemědělci museli v rámci konkurenčního boje jít s cenou dolů. Jednalo se o první známky blížící se krize. Situace byla ještě rok víceméně stabilní, ale poté přišla krize v plné síle. Zdrcující ránu ekonomice zasadil hráč nejsilnější – akciové trhy.
REKLAMA
Akciové trhy byly již dlouhou dobu nadhodnocené a to se projevilo postupným propadem ceny akcií. A protože se akciových trhů účastnili ve velké míře i běžní občané bez ekonomického vzdělání, kteří většinou investovali bez rozvahy, stejně tak bez rozvahy zpanikařili a snažili se klesající akcie prodat. To vedlo k dalšímu snížení ceny akcií, propadu akciových trhů a další hysterii.
Každý se snažil prodat cokoliv za jakoukoliv cenu. Lavina se již nedala zastavit. Nadhodnocené akcie, které byly kryté pouze úvěry a nikoliv naspořenými penězi, lehce splaskly. Lidé přišli o vše. Banky zabavovaly byty, auta, celé domy. Marně. Nebylo je komu prodat. Tak razantně, jak investiční letadlo vzlétlo, tak razantně i spadlo.
Díky prudkému pádu akcií přišla spousta společností o kapitál. Následovalo další propouštění a ještě silnější prohloubení již tak velké krize. Situace s pšenicí z let 1928 byla vlastně vzorová pro všechen ostatní průmysl té doby. Trh byl nasycený a nadvýroba nenašla svůj odbyt. Krize se již nedala odvrátit.
Nadvýroba a neschopnost najít potřebné odbytiště vedla ke snížení produkce. Snížení produkce vedlo k omezení výroby. To vedlo ke snížení počtu zaměstnanců. Následovalo zvýšení nezaměstnanosti. A nezaměstnaný člověk si radši koupí potraviny než rádio nebo automobil. Ekonomika se dostala do začarovaného kruhu.
Japonský hospodářský zázrak
Události ze začátku minulého století se zdají být zapomenuty, ale události konce minulého století ještě nedávno doznívaly. Svět, který se po roce 1989 probouzel z komunistického sevření střední Evropy, zasáhla japonská finanční krize. Začátkem roku 1990 skončil japonský hospodářský zázrak a vinu na tom neslo opět neuvážené chování finančních domů. Banky běžně půjčovaly sumy mnohem vyšší, než byly zástavy (domy a pozemky), protože se očekávalo, že pozitivní ekonomický růst bude pokračovat a zastavené nemovitosti se na výši úvěru vyšplhají. Krutý omyl. A situace se dodnes nezlepšila.
REKLAMA
V roce 2015 vydal MMF upozornění, že veřejný dluh Japonska je nadále neudržitelný. Dosahuje výše 11 bilionů dolarů, což odpovídá 245 % HDP. Japonská vláda byla varována, že pokud nepodnikne strukturální reformy, dosáhne v roce 2030 výše veřejného dluhu trojnásobku hrubého domácího produktu – tedy 300 %. Pro porovnání: státní dluh ČR má hodnotu 37,2 % HDP a v nedávné době tolik diskutovaného Řecka dokonce 180 % HDP. Japonsko se tak stává malou časovanou bombou.
Graf 1: Vývoj burzovního indexu Nikkei 225
Poznámka: Japonský burzovní index Nikkei 225 se vypočítává na základě pohybu 225 nejvýznamnějších japonských akciových titulů obchodovaných na tokijské burze. Po dosažení vrcholu v prosinci 1989 následoval strmý pád, který trval do léta roku 1992, kdy se pád akcií zastavil a trh se stabilizoval. Další silný pokles následoval při krizi dot-com v roce 2000 a hypoteční krizi v roce 2008.
Dot-com
V překladu „tečka com“ je označení asi nejznámější internetové krize. U nás je tato krize známa spíše jako „internetová bublina“, která praskla na jaře roku 2001. Tentokrát se nejednalo o hypoteční krizi, ale o pád akcií internetových firem, které živelně vznikaly v letech 1996 až 2000.
V té době se předpokládalo, že objem obchodů uzavřených prostřednictvím internetu bude neustále narůstat až na cca 300 miliard USD ročně. Takto optimistický výhled se však nepotvrdil a z velkého počtu internetových firem, které neměly často promyšlenou obchodní strategii, přežily jen ty nejsilnější. Mezi ně patří třeba Amazon, eBay, Google a Yahoo. Konkrétně akcie Yahoo klesly během této krize z původní hodnoty 200 USD na 12 USD.
REKLAMA
Graf 2: Vývoj burzovního indexu NASDAQ
Poznámka: Americký burzovní index NASDAQ je největší ryze elektronický burzovní trh v USA s více jak 3900 kótovanými společnostmi z 39 zemí celého světa. Po dosažení vrcholu v únoru 2000 následoval strmý pád, který trval do zimy roku 2002, kdy se pád akcií zastavil a trh se stabilizoval. Další silný pokles následoval při hypoteční krizi začátkem roku 2008. Japonská krize z roku 1990 americký trh nezasáhla. Důvod byl prostý – japonské akcie si mezi sebou držely většinou tuzemské společnosti a jen minimum akcií vlastnily společnosti mimo Japonsko.
Rok 2007
Po teroristických útocích z 11. září 2001 se americká ekonomika dostala do recese a Fed (centrální bankovní systém USA) snížil úrokovou sazbu na jediné procento. Tato akce nastartovala hypoteční boom. K dispozici byly „levné“ peníze. Už jste si nemuseli za ušetřených 10 000 USD koupit zboží v hodnotě 10 000 USD, ale mohli jste si půjčit 990 000 USD a koupit si zboží za milion. A s tímto pákovým efektem obchodoval téměř každý.
Raketově rostla poptávka po hypotékách, ceny nemovitostí stoupaly a makléři výrazně profitovali. Vyšší ceny nemovitostí znamenaly lepší investice. S rostoucí cenou nemovitostí rostla i výše hypotečních úvěrů. A opět začalo klíčit semínko krize.
- Hypotečního trhu se účastnil každý – od profesionálů a vlastníků firem, až po soukromé investory z řad běžných občanů. Každý chtěl vydělat na nemovitostech. Buď pronájmem, předprodejem, nebo koupí pro osobní účely,
- nevládl jen optimismus, ale bezbřehá euforie,
- množství hypotečních příležitostí rostlo raketovým tempem,
- na koupi nemovitosti se nepoužíval našetřený kapitál, ale půjčené peníze od bank. Mnohdy i ve vyšší než 100% míře. Vzniklo tak opět neřízené hypoteční letadlo. Lidé investovali peníze, které neměli, a mnohdy za ně ručili veškerým svým majetkem a neřešili, co bude po konci fixačního období a
- existovala jakási víra, že hypoteční perpetum mobile je nezastavitelné. Nebo se alespoň v následujících letech nezastaví.
A pak opět přišla lekce. Protože hypotéky dostávali i rizikoví klienti, nastalo to, co muselo zákonitě nastat. Někteří klienti neměli na splátky. Bum. Praskla jedna hypoteční bublina. Bankám to vrásky nedělalo, to se občas stane. Bum. Klientů ale přibývalo. Bum. Až do neúnosné míry.
Banky zabavovaly opět byty a celé domy. Ale opět je nebylo komu prodat. Bylo rozpůjčováno obrovské množství peněz a místo splátek měly banky domy, jejichž hodnota den ode dne klesala. Hypoteční krize počatá roku 2008 byla tvrdou realitou.
Vzpomínky na budoucnost
Jeden moudrý citát praví, že ten, kdo si nepamatuje svoji minulost, je odsouzen ji prožít znovu. V tomto případě se to bezpochyby naplnilo. Největší ekonomická krize, která díky globálnímu propojení ekonomik zasáhla bezmála celý svět, vznikla tam, kde největší krize předešlá – ve Spojených státech. Otázkou je, zda se svět poučil.
Pokud se zaměříme na naši vlast, můžeme si všimnout drobných náznaků, které nás nemusí nechat klidnými. Hypoteční úvěry jsou nejlevnější v historii, v oběhu je spousta „levných peněz“, mnoho finančníků využívá pákového efektu a nejen to. Investory se stávají běžní občané i z nižších příjmových skupin, hypotéka byla donedávna dostupná velkému množství lidí, 100% krytí nebylo mnohdy problém a ceny nemovitostí, zejména v Praze, jsou na svém maximu a dále rostou. Zdálo by se, že hypoteční letadlo opět vzlétá až příliš střemhlav vzhůru.
Naštěstí banky cítí, že se nafukuje další bublina. Nikdo neví, jak moc je před prasknutím a proto banky zatahují ruční brzdu. Konec poskytování 100% hypoték „doporučený“ Českou národní bankou, nutnost mít našetřeno alespoň 5 % ceny nemovitosti a po novém roce se požadavky ještě zpřísní. Eliminace rizikových klientů, důslednější prověřování klientů a těžší zátěžové testy pro banky. To vše má odvrátit další krizi. Nadále má přicházet jen období recese, mírného zvolnění nebo nepatrný propad.
To je součástí zdravé ekonomiky – prosperita, stagnace a propad. Cyklicky se opakující děje, které zaručují zdravé ekonomické prostředí. Prostředí, ve kterém se daří zdravým hráčům, a ti, kteří na to nemají, postupně odpadnou. Nadále ale nesmí přijít krize, která by zasáhla celý svět a zpomalila vývoj o desetiletí tak, jak tomu bylo v minulosti.
Jak jste pro případné stagnace a propady zajištěni vy? Máte rozumně diverzifikované investice, nebo sázíte na jednu kartu? Jsou vaše investice bezpečné s nižším výnosem, nebo očekáváte vysoký výnos – ale s rizikovou investicí? Přemýšlejte o svých penězích v kontextu, protože stačí málo a běh dějin se může změnit. Tak jako na podzim roku 1929, na podzim 2001, nebo na podzim 2008.
