Finanční krize: Malé měny pokládá, dolaru svědčí…

Velmi sledovaný široký index S&P 500 skládající, jak název napovídá, z 500 akcií společností obchodovaných na burze v USA od začátku roku 2008 klesl o téměř 43 % (obdobně na tom jsou indexy v západní Evropě). To je značný výkyv, avšak americké akciové trhy byly ze všech akciových trhů zasaženy finanční krizí relativně nejméně, ačkoliv právě v USA krize začala.

Naproti tomu např. index Burzy cenných papírů Praha PX ztratil od počátku roku 2008 již více než 57 %. Ruský index RTS se poroučel k zemi o více než 82 %! Pro další příklady takových drastických poklesů není třeba chodit daleko. Je tedy vidět, že dopad finanční krize na akciové trhy byl velmi znatelný.

I hlavní komodita současnosti – ropa si zažila strmý sešup, ačkoliv její ceny neklesly z důvodu finanční krize samotné, ale až díky jí vyvolané celosvětové recesi. Konkrétně severomořská ropa brent se 3. 7. 2008 prodávala za 146 USD za barel, zatímco dnes je její cena zhruba 45 USD za barel, jedná se tedy o pokles o cca 70 %.

Měny… stabilnější než akcie

Měnový trh ovšem zdaleka tak zasažen nebyl. Důvodem je to, že měnový kurz není ovlivněn výkonností dané ekonomiky samotnou, ale je ovlivněn makroekonomickými ukazateli dané země v porovnání s druhou zemí. Vzhledem k tomu, že finanční krize a po ní recese zasáhla téměř všechny země, je logické, že změny měnovým kurzů nebyly tak zásadní jako u cen akcií či komodit.

Např. u hlavního měnového páru EUR/USD byl na začátku roku 2008 kurz 1,46 EUR/USD, dnes je 1,28 EUR/USD (Graf 1), čili společná evropská měna oslabila pouze o 12 %. I kdybychom brali změnu mezi nejvyšším kurzem za poslední rok (1,60 EUR/USD) a nejnižším kurzem za poslední rok (1,25 EUR/USD), pak ta činí „jen“ 22 %. V podstatě na žádném z hlavních měnových párů se neodehrála změna větší než 40 % za poslední rok. Na některé vedlejší měnové páry se podíváme později.

^REKLAMA

Graf 1: Vývoj kurzu měnového páru EUR/USD

Zdroj: X-Trade Brokers

Kromě toho, že akciové trhy výrazně ztratily, lze pozorovat i značné ochlazení obchodování – denní zobchodované objemy jsou podstatně nižší než před krizí. Ku příkladu na pražské burze se před finanční krizí obvykle zobchodovaly akcie v hodnotě kolem 4 mld. Kč, zato v poslední době se často setkáme s objemem kolem 1 mld. Kč. Samozřejmě značná část tohoto poklesu je dána snížením ceny akcií, avšak i kdybychom počítali počet zobchodovaných akcií, tak ten také klesl.

^REKLAMA

Naproti tomu měnové trhy žádný výrazný odliv investorů nezaznamenaly. Na akciových trzích se totiž investoři bojí dalšího poklesu a na ten často spekulovat nemohou, protože tzv. prodeje na krátko byly v mnoha zemích zakázány, zatímco na měnovém trhu lze spekulovat na pokles libovolné měny bez omezení.

Jedno se však na trzích s cizími měnami změnilo. Dnes zaznamenáváme mnohem vyšší volatilitu směnných kurzů než dříve (platí to i pro volatilitu implikovanou). To znamená, že rozptyl denních relativních výnosů dané měny kolem jejich průměru je vysoký.

Měny rozvíjejících se trhů pod tlakem

Dramatické změny kurzů na hlavních měnových párech nenastaly (snad s výjimkou páru GBP/USD). Avšak byly poměrně značně zasaženy měny tzv. Emerging Markets, nebo-li rozvíjejících se trhů. V dobách špatných investoři začnou obvykle jako první přehodnocovat své investice v těchto zemích, protože investice v nich jsou považovány za rizikové. To vytváří tlak na depreciaci či devalvaci jejich měny. Tu jsme prakticky mohli vidět např. u ruského rublu. Zasaženy nejvíce jsou obvykle měny těch států, které se jednak řadí k Emerging Markets, jednak mají vysoký podíl exportu na HDP a jednak mají vysoké zadlužení v cizích měnách. Mezi takové státy patří např. Rumunsko či Srbsko.

Také Maďarsko splňuje tato kritéria, je totiž otevřenou ekonomikou a domácí subjekty mají mnoho dluhů v eurech. Využívali podstatně nižších úrokových sazeb v Eurozóně, než byly jejich domácí. Tak, jak se ochlazuje globální reálná ekonomika, klesá poptávka po maďarských exportech, což zhoršuje saldo běžného účtu platební bilance To tlačí na depreciaci maďarského forintu. Tento fakt ovšem znamená, že v eurech zadlužené maďarské domácnosti mají reálný dluh čím dál vyšší. To podkopává důvěru v maďarskou měnu a tlačí na další depreciaci.

^REKLAMA

Maďarská centrální banka byla dokonce nucena skokově zvýšit klíčovou úrokovou sazbu o 3 procentní body, aby zabránila masivní depreciaci forintu, a to za situace, kdy ostatní centrální banky úrokové sazby naopak snižovaly, aby podpořily chřadnoucí hospodářství. Ani to však nezabránilo depreciaci forintu za poslední půl rok oproti americkému dolaru o cca 60 % (Graf 2). Za poslední měsíc to bylo 22 %. Vůči euru nebylo sice oslabení tak masivní, přesto však bylo značné.

Graf 2: Vývoj měnového páru HUF/USD

Zdroj: Reuters

Vraťme se ještě na chvíli k hlavnímu měnovému páru EUR/USD. Zdá se, že finanční krize dolaru paradoxně pomohla. Dolar je totiž brán jako bezpečný přístav, ke kterému se investoři uchylují ve špatných dobách. Výměna jejich domácí měny za dolary a nákup dluhopisů americké vlády je běžná investiční strategie rizikově averzních investorů.

Avšak silná pozice dolaru dle mého názoru dlouhodobě nevydrží. Finanční krize a po ní následující recese v reálné ekonomice donutily americkou centrální banku FED k rozsáhlé emisi nových peněz do ekonomiky, mnohem větší, než jakou můžeme pozorovat v Eurozóně. Do budoucna to bude znamenat přebytečnou nabídku dolarů na měnovém trhu a oslabení této měny vůči euru. Otázkou je jen, kdy se tak stane.

Autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers.