Finanční poradci se penzijní reformy zúčastní… s omezenou provizí
Druhý pilíř penzijního systému je založen na možnosti vyvést 3 % z důchodového pojištění za podmínky přidání dalších 2 % z hrubé mzdy do soukromé penzijní společnosti. Zákon umožňující opt-out prošel v pátek v třetím čtení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR a míří do Senátu. Ten sice velmi pravděpodobně zákon odmítne, poslanci jsou ale připraveni ho přijmout znovu a veto senátorů přehlasovat.
Účast v druhém pilíři bude dobrovolná. Je ale v zájmu samotných penzijních společností, aby byla účast co možná nejhojnější – a to navzdory skutečnosti, že se II. pilíř vyplatí především lidem s vyššími příjmy. Do hry tak přichází marketing a finanční zprostředkovatelé, kteří budou klienty přesvědčovat o výhodách spoření v penzijních společnostech. Aktuální znění připravovaného zákona to umožňuje, ale za poměrně přísných podmínek.
Penzijní společnosti budou mít poměrně striktně regulované náklady i poplatky za správu klientského majetku. Omezení se týkají nejen poplatků za správu majetku ve fondech (rozlišené podle rizikovosti), ale také náklady na získání klienta, výše provizí a náklady na marketing.
Náklady na správu
Penzijní společnosti budou účtovat klasické poplatky za správu majetku ve fondech, podobně jako účtují investiční společnosti za správu majetku v podílových fondech. Z těchto poplatků budou muset uhradit veškeré náklady, včetně zisku pro akcionáře.
Maximální výše poplatků je stanovena pro jednotlivé „rizikové“ varianty a účtuje se z průměrné roční hodnoty kapitálu ve fondu uloženého:
REKLAMA
- 0,3 % – ve fondu investujícím pouze do státních dluhopisů,
- 0,4 % – v konzervativním fondu,
- 0,5 % – ve vyváženém fondu,
- 0,6 % – v dynamickém fondu.
Z poplatků fondu budou hrazeny i transakční náklady – tedy náklady na koupi, převod a držbu cenných papírů v portfoliu fondu. Nelze proto očekávat ani v dynamických fondech aktivní správu portfolia. S takto nízkými poplatky by neměla možnost být ani zaplacena.
Omezení provizí a dalších nákladů penzijní společnosti
Přestože jsou regulované výše plateb za správu majetku účastníků v penzijních fondech penzijních společností, jsou další náklady penzijních společností dále regulovány a omezovány. Zdá se, že zákonodárci vědí lépe než finanční instituce, jak dosahovat zisku za předpokladu limitované výše příjmu. Budoucí realita se ale nejspíš před zavedením II. pilíře již nezmění, a tak se budou muset penzijní společnosti vypořádat i s další regulací v rámci regulace.
Výše provize za zprostředkování není dána absolutní částkou. Je stanovena na úrovni 3,5 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociální ch věcí za první tři čtvrtletí předcházejícího roku.
Kromě provize jsou limitované i další náklady na získání klienta a uzavření smlouvy. Ty již nejsou stanoveny relativně, nýbrž absolutně na úrovni 500 Kč v průměru na jednu smlouvu. Do této částky se zaplacená provize za zprostředkování nezapočítává.
REKLAMA
Další separátní limit nákladů se týká propagace, reklamy a podpory prodeje obecně. Bez ohledu na velikost fondu a počet účastníků v něm je stanoven limit marketingových nákladů na úrovni 1000násobku průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předcházejícího roku. V tomto bodě se ale očividně nejedná o snahu o udržení finanční stability penzijního fondu (malý fond může na velkých nákladech zkrachovat, velký fond si stejných nákladů nemusí ani povšimnout).
Kdo bude moci II. pilíř prodávat
Důchodové spoření nebudou moci prodávat všichni, jak tomu je dnes u penzijního připojištění, kde k jeho distribuci stačí mít živnostenský list a smlouvu o zprostředkování s penzijním fondem. Nebude stačit ani registrace podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, která umožňuje distribuci pojistných produktů.
Penzijní společnosti budou nabízet širší paletu investičních možností. Proto regulátor bude vyžadovat „investiční“ kompetence finančního zprostředkovatele. Důchodové spoření tak budou moci prodávat investiční zprostředkovatelé, vázaní zástupci investičních zprostředkovatelů a vázaní zástupci penzijních společností. Možná také proto ČNB posiluje jejich kontrolu.
Článek vyšel na ČeskéReformy.cz
