Finanční poradenství: Co nového v legislativě

2017

Jak vypadaly legislativní změny v tomto roce.

Regulace spotřebitelských úvěrů a hypoték

Loni touto dobou byla do českého právního řádu přijata, s téměř ročním zpožděním, evropská regulace spotřebitelských úvěrů a hypoték, známá pod zkratkami CCD (Consumer Credit Directive) a MCD (Mortgage Credit Directive). V tutéž dobu byla také zavedena nová pravidla pro storna odměn na životním pojištění, a to po několikaletém lítém boji s některými pojišťovnami, které si přály přímou regulaci provizí. Od 1. 12. 2016 se tedy významně změnila pravidla hry u dvou důležitých produktových skupin.

Fincentrum na změny zareagovalo jednak obchodně, a to nejzásadnější úpravou provizí ve své historii, a zároveň administrativně, když od České národní banky získalo veškeré licence potřebné k poskytování příslušných služeb nejen klientům, ale i svým spolupracovníkům v podobě akreditovaných zkoušek.

AML

V průběhu roku 2017 nám legislativec ani regulátor nedopřál odpočinku a Fincentrum implementovalo další a další změny vyplývající z příslušných, nejen evropských, předpisů. Některé tyto změny musely být zcela zapracované již v průběhu roku 2017.

Jako příklad může posloužit nová úprava pravidel proti praní špinavých peněz a financování terorismu, známá pod zkratkou AML (tentokrát již „číslo II“). Tyto změny hladce přešly do procesů zprostředkování finančních produktů Fincentra a snad minimálně zatěžovaly spolupracovníky zbytečnou administrativou, byť byly změny v rámci AML z pohledu úpravy procesů a vnitřních pravidel relativně velké (zejména v rozšíření definice politicky exponované osoby neboli PEP).

^REKLAMA

Další nová pravidla musejí být spuštěna od začátku roku 2018, což znamená, že se na nich intenzivně pracovalo již v roce letošním, ale o tom blíže v dalším textu.

Kontroly ČNB

Veškerá regulatorní agenda byla i v roce 2017 bedlivě dohlížena Českou národní bankou, která zareagovala na různá porušení pravidel hry u našich konkurentů, a to zatím možná největším počtem pokut v jednom roce v našem sektoru.

Od regulátora lze tedy očekávat, že se našemu segmentu bude kontrolně věnovat stále více, a proto je třeba brát regulaci zcela vážně a nic nepodceňovat. Je prostou realitou, že regulace finanční sektor svazuje v rámci EU stále více, což je výzvou i závazkem zároveň. Bohužel už nestačí informační leták pro klienta v rozsahu jedné strany tak, jako tomu bylo před deseti lety, kdy jsem ve Fincentru začal compliance procesy osobně nastavovat.

Odpovědnost za přestupky

Dovolte mi také připomenout jeden důležitý zákon, který v půlce roku 2017 vstoupil v účinnost, a to bez většího zájmu médií, byť má dopad na všechny občany ČR. Jde o nový zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který do českého právního řádu přináší novou komplexní úpravu přestupků, včetně odpovědnosti právnických osob za přestupky, což je asi největší novinka.

S tímto zákonem byla novelizována celá řada zákonů, ve kterých byly řešeny správní delikty, a tyto pasáže byly nahrazeny příslušnými změnami na „přestupky“. I z tohoto důvodu je třeba počítat s tím, že veškeré výše uvedené regulace je nutné dodržovat nejen kvůli dohledu ČNB, ale též z důvodu možné odpovědnosti za škodu vůči klientovi a též za nejrůznější přestupky i na úrovni právnických osob.

2018

Co nám rok 2018 přinese nejzásadnějšího? Zde je pár nových zkratek.

Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu

V lednu 2018, konkrétně 3. ledna, nabyde účinnosti transpoziční novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, která v sobě obsahuje přenesená pravidla směrnice MiFID II (Markets in Financial Instruments Directive opět „dvojka“).

^REKLAMA

MiFID II přináší další zpřísnění pravidel pro distribuci investičních produktů tak, že omezuje jednak druhy cenných papírů, které může investiční zprostředkovatel, resp. jeho vázaný zástupce, distribuovat, a dále též omezuje, komu může předávat pokyny týkající se takto vyjmenovaných finančních nástrojů. To tedy definuje, s jakou finanční institucí může zprostředkovatel spolupracovat.

Novinkou je, že zprostředkovatelé nebudou smět nabízet akcie a nebudou smět předávat pokyny zahraničním subjektům bez příslušné domácí licence ČNB, což v případě Fincentra téměř nezasahuje do stávající nabídky služeb.

Další novinkou je informační povinnost vůči klientům ohledně provize za zprostředkování. V tomto směru vlastně dochází ke konvergenci pravidel, která již známe z úvěrů či důchodových produktů. Tedy také nic převratně nového.

Nová je však regulace následných provizí u investic, označovaných někdy regulátorem jako trailers fee (nebo častěji management fee). Regulace tedy přináší podrobné definice a specifikace povinností v rámci pobídek. Následné provize budou možné pouze tehdy, pokud klient za tyto prostředky dostává nějakou průběžnou službu „navíc“. Na řešení pracujeme tak, aby bylo systémové a použitelné pro všechny naše spolupracovníky a klienty. V tomto směru se můžete těšit na úpravy aplikace MůjŠanon, který bude právě tou nadstavbovou službou.

Regulace strukturovaných investičních (PRIIPs)

Od začátku ledna 2018 začíná platit evropská regulace strukturovaných investičních produktů označovaná jako PRIIPs (Packaged Retail Investment and Insurance Products), která zavádí povinnost seznamovat klienta jednoduchou formou se základními parametry strukturovaných investičních produktů, jako je např. investiční životní pojištění nebo složitější investice. Strukturu těchto informací nařízení přímo definuje a označuje ji jako KID (Key Information Document). Tento dokument bude nutné klientovi předložit jako podklad k rozhodnutí o investičním produktu, tedy před uzavřením smlouvy.

V tomto případě se na rozdíl od MiFID II, který je směrnicí, jedná o nařízení, které je přímo závazné a nevyžaduje národní transpozici do zákona. PRIIPs a definovaný KID je něčím, co opět přispěje k transparentnosti finančních produktů pro klienta, zejména u složitějších produktů. Cílem tohoto nařízení je omezení tzv. mis-sellu na retailových klientech.

Klient by dle představ EU měl být schopen identifikovat základní parametry finančních produktů, jejich rizikovost, nákladovost a obsah tak, aby se mohl kvalifikovaně rozhodnout, zda takový produkt chce, či nikoliv. Tyto informace by pak měly být poskytnuty klientovi srozumitelnou formou, a to před uzavřením smlouvy. KID by neměl být delší než tři stránky A4.

^REKLAMA

Zda přinese tento dokument kýžený efekt, ukáže až čas. Dle mého skromného názoru je klient dnes informačně přetížen, což vede k tomu, že nechce číst raději nic a spoléhá na to, že jej nakonec ochrání stát v rámci regulace ochrany spotřebitele. A to není dobře. Na druhou stranu je KID správný krok k tomu, aby byl spotřebitel informován jasně a srozumitelně, tedy aby opět dostal chuť informace číst a posuzovat samostatně.

Regulace ochrany osobních údajů

Od května 2018, konkrétně od 25. května, vstoupí v účinnost revoluční regulace ochrany osobních údajů, známá pod zkratkou GDPR (General Data Protection Regulation). I v tomto případě se jedná o formu evropského nařízení, tedy se jím budeme muset řídit bez ohledu na to, zda budeme mít akceschopnou vládu, či nikoliv.

GDPR přinese nejzásadnější změnu v oblasti regulace ochrany osobních údajů. Toto nařízení vzniklo zejména jako reakce na posuny v oblasti informačních systémů, sociálních sítí, internetu obecně a chování spotřebitelů na síti. Regulace tedy zasahuje do oblasti BigData, což je relativní novinka, a míří v tomto směru na giganty, jako je Facebook či Google. Ovšem regulace míří nejen na tyto obry, ale nakonec stejná pravidla zasáhnou všechny subjekty působící v EU.

Důležité je zmínit, že GDPR nezavazuje jen soukromý sektor, ale i státy samotné a jejich státní instituce. Tato „drobnost“ by neměla zapadnout, protože možná někteří z nás se v životě setkali s tím, že právě státní orgány nezachází s osobními daty právě nejcitlivěji. Možná se tedy vlastně i v tomto směru též blýská na lepší časy.

Distribuce v pojišťovnictví se opět nestihne

Česká republika opět nestihne přijmout pravidla distribuce v pojišťovnictví známá pod zkratkou IDD (Insurance Distribution Directive) nebo též historicky označovaná jako IMD II (Insurance Mediation Directive „dvojka“).

V případě IDD se jedná o směrnici, a ta musí být přenesena do zákona, protože není přímo účinná pro účastníky lokálního trhu. Toho se možná dočkáme v průběhu roku 2018, pokud nám povolební situace nepřinese dlouhé období nefunkčnosti parlamentu. Osobně očekávám účinnost zhruba s ročním zpožděním, tedy druhá polovina roku 2018, nebo začátek 2019.

Aby byl rok 2018 pro naše spolupracovníky rokem klidným, snažíme se nejen v právním oddělení veškeré tyto změny implementovat a promítnout do procesů tak, abychom minimálně zatěžovali zprostředkovatele a klienty, ale zároveň abychom všechny zúčastněné ochránili před všemi možnými nástrahami všech souvisejících regulací.

Vladek Krámek, ředitel, oddělení právní a compliance, Fincentrum.