Fincentrum dostalo pokutu 1,5 mil. Kč. Nenahrávalo hovory
Finančně poradenská společnost Fincentrum včera zveřejnilo obdržení sankce od České národní banky. Hlavním důvodem udělení pokuty je nenahrávání hovorů v rámci investičního zprostředkování. Musí finanční poradci hovory nahrávat?
Fincentrum se stala další finančně poradenskou společností, u níž kontrola ze strany České národní banky (ČNB) vyústila v pokutu, tentokrát ve výši 1,5 mil. Kč. Za pozornost ovšem stojí důvody, které k udělení pokuty od ČNB vedly. Zatím není k dispozici celé rozhodnutí ČNB, ovšem o udělení sankce informovala sama společnost.
„Potvrzuji, že rozhodnutí, o němž informuje Fincentrum, existuje a je pravomocné od 6. 4. 2018. Rozhodnutí je třeba vnímat jako celek, a proto vás prosíme, abyste počkal na argumentaci obsaženou v rozhodnutí bankovní rady ČNB. Na webu ČNB ještě z technických důvodů nebylo zveřejněno, ale stane se tak v nejbližší době (pravděpodobně zítra [11. 4. 2018 – pozn. red.]), a to v této sekci webu ČNB,“ uvedl k našemu dotazu Marek Zeman, tiskový mluvčí ČNB.
Hlavním důvodem uvalení sankce bylo nenahrávání telefonních hovorů finančních poradců s klienty při zprostředkování investic. „Rozhodnutí v neprospěch Fincentra přichází nedlouho po pokutování Československé obchodní banky sankcí ve výši 2 miliony Kč za nenahrávání hovorů bankovních poradců s klienty. V důsledku tohoto rozhodnutí začaly všechny české banky hovory svých poradců nahrávat a archivovat. Rozhodnutí směrem k Fincentru je podobně precedentní a má za zřejmý cíl totéž: přinutit všechny poradenské společnosti nahrávat a archivovat hovory všech poradců působících na českém trhu v distribuci investic,“ uvedl Petr Stuchlík, zakladatel a předseda představenstva společnosti Fincentrum.
Nahrávání hovorů s klienty: Kdy ano?
Nahrávání hovorů s klienty při investičním zprostředkování nařizuje směrnice MiFID II (a před ní obdobně MiFID I) a směrnici implementující Zákon o podnikání na kapitálovém trhu (ZKPT) v konkrtétních případech.
Směrnice MiFID II uvádí: „Záznamy obsahují nahrávání telefonních hovorů či elektronické komunikace týkající se alespoň obchodů uzavřených při obchodování na vlastní účet a poskytování služeb na pokyn zákazníků, jež se týkají přijímání, předávání a provádění pokynů zákazníků.“
REKLAMA
Obdobné znění má i český ZKPT: „Záznamy podle odstavce 1 zahrnují záznamy telefonických hovorů a elektronické komunikace týkající se obchodů uzavřených obchodníkem s cennými papíry na vlastní účet a investičních služeb, které zahrnují přijetí, předání nebo provedení pokynu zákazníka. Tyto záznamy se vedou i tehdy, bylo-li jejich účelem uzavření obchodu nebo poskytnutí investiční služby podle věty první, avšak k tomuto uzavření obchodu ani k poskytnutí této investiční služby nedošlo.“
V souboru odpovědí na otázky v souvislosti se směrnicí MiFID II naposledy aktualizovaném k 13. 12. 2017 k dotazu na nahrazení nahrávky telefonického hovoru jiným záznamem ČNB uvádí: „MiFID II výslovně požaduje nahrávání telefonních hovorů a elektronické komunikace, přičemž záznam komunikace zachycený na trvalý nosič dat umožňuje jako alternativu v případě, že komunikace se zákazníkem probíhá jinak než telefonicky nebo elektronickou komunikací.“
MiFID II požaduje nahrávky telefonických hovorů, ovšem pouze ve specifických případech. Finančně poradenské společnosti ovšem žádné pokyny prostřednictvím telefonních hovorů nepřijímají, nepředávají ani neprovádějí. Nejblíže tomu může být zprostředkování informace o investiční příležitosti. K samotnému pokynu dochází až na osobní schůzce, kde se klient seznámí s podrobnostmi investice.
„Zákazníci mohou své pokyny sdělovat jinými prostředky, tato komunikace však musí být zachycena na trvalých nosičích dat, jako jsou listovní zásilky, fax, elektronická pošta nebo dokumentace pokynů zákazníků pořizovaná na jednáních. Pořízením písemného zápisu nebo zprávy může být zejména zaznamenán obsah příslušných osobních hovorů se zákazníkem. Tyto pokyny se považují za rovnocenné telefonickým příkazům,“ uvádí dále shodně MiFID II i ZKPT.
ČNB tak pravděpodobně pojímá znění zákona velmi široce: Existuje šance, že bude uzavřen v souvislosti s telefonátem v budoucnu obchod? Pak je třeba ho nahrávat. V extrémním případě by tak měl finanční poradce – investiční zprostředkovatel nahrávat a uchovávat i hovory svým rodičům. Co kdyby se náhodou z rodinného hovoru stočila řeč k investicím?
REKLAMA
Příklad nejasnosti, kdy má finanční poradce nahrávat hovory s klientem, přinesl i Petr Stuchlík, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Fincentrum. Společně s JUDr. Vladkem Krámkem, ředitelem právního oddělení Fincentra, vytvořil pro ilustraci současného informačního vakua tento příklad:
Poradce Marek v dubnu 2018 zavolá kamarádovi, aby ho pozval na pivo. Kamarád Vladimír řeší, zda Staropramen nebo Jarošov, a pak řekne, že se může rozšoupnout, protože zrovna prodal zánovní rozbrušovačku. Poradce kamarád namítne: Není to škoda propít? Hmm, je, máš pravdu, Marku, dáme jen pět kousků a jednu zelenou a s těmi penězi se pak poradíme.
V dubnu 2019 kamarád Vladimír zavolá Markovi, aby mu poradil, a investuje úspory včetně peněz za rozbrušovačku do fondu dle svého investičního profilu, který spolu vyplnili na osobní schůzce, kterou si dohodli po telefonu. Vláďa volá Markovi na jeho soukromé číslo a nechce nic řešit, vždyť o nic nejde.
V červnu 2019 trhy propadnou, protože si americký prezident na Twitteru začne v legraci dělat nárok na některé Kanadské provincie. Vladimírova manželka na Vláďu tlačí: že ty jsi to radši nepropil! Furt lepší než co máš teď! Maminka mi poradila, abychom dali Marka k soudu, že tvou investiční nabídku nenahrál. Je to zloděj, Vládíku!
Kde začala investiční nabídka? Co měl mít Marek nahráno? Rozhovor u piva? Hovor z dubna 2018? Hovor z dubna 2019? Měl to Markovi típnout a zavolat z nahrávané linky? Nemusel nahrávat nic, protože po telefonu investiční nabídku neřešili? Nevíme. Zdá se, že dle Rozhodnutí by měl Marek pro jistotu nahrávat jakýkoliv svůj odchozí i příchozí hovor s kýmkoliv, protože kdokoliv může být potenciálním klientem.
REKLAMA
Fincentrum dostalo pokutu – je dvojka… ale první
Fincentrum není první společností, která pokutu od České národní banky obdržela. Výší pokuty 1,5 mil. Kč se Fincentrum zařadilo na druhou příčku za OVB Allfinanz, které již pokutu zaplatilo dvakrát – nejprve 2 mil. Kč a následně 5 mil. Kč za opakované pochybení.
OVB Allfinanz si zjednodušeně řečeno vysloužilo pokutu za nedodržování Dohledového benchmarku 5/2013 v září 2010 až únoru 2013. Zprostředkovatelé navázaní na OVB propagovali investiční životní pojištění (IŽP) jako spořicí nástroj.
Z velkých finančně zprostředkovatelských společností v loňském roce obdržel pokutu ještě Broker Consulting (800 tis. Kč) a Broker Trust (300 tis. Kč)[1].
Společnost Broker Consulting byla v oblasti investičního zprostředkování Českou národní bankou sankcionován za to, že nezavedla pravidla kontroly svých vázaných zástupců, neinformovala před poskytnutím investiční služby zákazníky o svých provizích a nevedla řádně evidenci pokynů, zákazníků a smluv.
V případě Broker Trust někteří zástupci BT poskytovali investiční poradenství bez příslušného oprávnění a společnost „neposkytovala investiční služby kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, když prostřednictvím svých vázaných zástupců v 15 případech zprostředkovala zákazníkům investiční produkty s předplaceným vstupním poplatkem, které pro ně byly s ohledem na jejich věk, majetkové poměry a znalosti a zkušenosti nevhodné.“
Ani v jednom případě nebyl problém s nenahráváním hovorů s klienty, přičemž žádná z finančně poradenských společností dosud hovory nenahrává. Ostatně, ani nezprostředkovává investice po telefonu. Přitom v době, kdy bylo zahájeno správní řízení s OVB (4. 4. 2014), Broker Consultingem (31. 8. 2015) i Broker Trustem (14. 6. 2016) již bylo v procesu správní řízení se společností Fincentrum (zahájeno 11. 3. 2014).
„Diskutované rozhodnutí ČNB bude třeba podrobit důkladné analýze, nežli začneme uvažovat o jeho možné precedenční roli. Je totiž pravdou, že v jiných paralelních kontrolách dohledový orgán tento závěr nedovodil, stejně jako existovala vždy při tvorbě nové legislativy shoda, že zdaleka ne veškerou komunikaci se zákazníkem je nutno nahrávat. Zmíněné rozhodnutí tedy vidím v prvé řadě jako impulz k zahájení diskuze o tom, kde leží hranice mezi komunikací povinně nahrávanou a tou ostatní. Na tomto úkolu také začneme v unii obratem pracovat,“ uvedl k našemu dotazu Jiří Šindelář, předseda představenstva a výkonný ředitel USF ČR.
Fincentrum tak bylo první společností, u níž ČNB šetřila nahrávky finančních poradců s klienty, ovšem pro správní řízení zahájená poté (neexistující) nahrávky telefonických hovorů nebyly předmětem řízení. Těžko k tomu hledat vysvětlení. Třeba ale bude ukryto v mnohostránkovém rozkladu, který by měla ČNB v nejbližší době (a možná již dnes) zveřejnit.
[1] Pokutu 3 mil. Kč obdržela v úvodu loňského roku ještě společnost Ertrag & Sicherheit, ovšem to je samostatná kapitola. Společnost následně ukončila činnost.